Informace o životě mocného šlechtice se dochovaly především díky astrologické předpovědi Johanna Keplera, u něhož si slavný politik nechal opakovaně vypracovat horoskop. Víme také, jakou nemocí Albrecht z Valdštejna trpěl. Byla jí nechvalně proslulá uherská nemoc, jak se jí tehdy říkalo: syfilis.
Už od dětství rváč a zabiják
Albrecht byl už v mládí rebel, buřič a rváč, kterého vyhodili ze školy kvůli rvačce, která skončila smrtí jednoho studenta. Navíc Valdštejn údajně ubil svého sluhu téměř k smrti. Následovala studijní cesta po Evropě, kde inteligentní a zvídavý mladík studoval umění, italskou architekturu, matematiku i astronomii. Kromě toho si na svých cestách prohloubil jazykové znalosti, jeho intelektuální výbava tedy byla dost slušná. Postupně pak už jen sbíral vojenské hodnosti a vypočítavě konvertoval ke katolické víře, což později výrazně ovlivnilo jeho život.
Syfilidou onemocněl už v mládí, nepříjemný suvenýr si dovezl z uherského tažení v době, kdy mu bylo jednadvacet let. Kromě toho měl z války zraněnou ruku a léčil si i zápal plic. Když se trochu zotavil, dostal se do služeb Matyáše Habsburského, bratra císaře Rudolfa II. Během pobytu v Praze navštívil císařova dvorního astrologa Johanna Keplera, u něhož si nechal vypracovat horoskop. Sám astronomii, která byla dříve nerozlučně spjatá s astrologií, v Itálii krátce studoval a stala se jeho celoživotní vášní. V jeho době a jeho kruzích nebyla víra v astrologii ničím výjimečným.
Kepler mu předpověděl život bez lásky
A Keplerův horoskop jakoby seděl přesně, i když se o povaze Albrechta z Valdštejna vyjadřoval poněkud nevybíravě a bez servítek. Vyjadřoval se o něm jako o nezdravě ctižádostivé, velmi průbojné, bystré a inteligentní osobnosti, avšak s asociálním chováním, předpovídal mu osamělost a život bez lásky, lakotu a ukrutnost, také to, že v životě získá velké bohatství a poštve proti sobě spoustu lidí. To všechno se do puntíku stalo.
Kvíz: Syfilis, tuberkulóza, otrava, nehoda. Co zabilo slavné osobnosti?
Valdštejn si horoskop prokládal vlastními poznámkami a později žádal další předpověď na následující období. I když ne vždy se Kepler trefil, tvrdil třeba, že se Valdštejn ve třiatřiceti letech výhodně ožení.
Svatba byla už v roce 1609, kdy bylo šlechtici osmadvacet. Vzal si jednu starší bohatou vdovu, která poměrně krátce nato zemřela na blíže nespecifikovanou chronickou nemoc, a on tak zdědil všechen její majetek. Podruhé se oženil až ve čtyřiceti letech s mladou dívkou, kdy zplodil i dvě děti: dceru a syna, který však po třech týdnech zemřel na vrozenou syfilis.
Bez milosti na smrt
Jak víme z historie, Albrecht z Valdštejna se ale spíše než o ženu a děti zajímal o politiku, upevnění moci a boje. Jeho život byl opravdu bez lásky. Výčet bojů a politických zkušeností by byl sáhodlouhý, stal se vysoce postaveným důstojníkem ve službách císaře a byl to právě on, kdo nemilosrdně poslal 27 pánů na smrt na Staroměstském náměstí po bitvě na Bílé hoře. Žádostí o milost byla spousta, ale on ji nikomu neudělil. Ale o pár let později došla řada i na něj.
Poté, co bojoval jako lev ve válce se Švédskem, začal mít vážné zdravotní problémy a vypadalo to, že jeho vojenské a politické kariéře bude odzvoněno. Jeho potíže byly popsány jako: záchvaty vzteku až šílenství, psychické problémy, tělesná slabost a celkové chátrání organismu. V roce 1634 se spekulovalo o jeho zradě a spiknutí proti králi, což nebylo vůbec prokázáno. A někdo dostal za úkol se této podezřelé skupinky kolem Valdštejna zbavit.
Jeho společníci byli hromadně otráveni na hostině, které se Valdštejn neúčastnil. Mezi zavražděnými byli také Vilém Kinský nebo Adam Trčka z Lípy. Valdštejn si nadělal spoustu nepřátel a zkrátka někomu vadil. Když se nepovedlo zbavit se ho na plánované hostině, přišli si pro něj domů, kde ho úkladně zavraždili a zapíchli špičatou zbraní připomínající halapartnu, které se říkalo partyzána.
Kvůli syfilidě se chtěl otrávit
Když se vrátíme k žalostnému zdravotnímu stavu padesátiletého vojevůdce, byla rychlá smrt bodnou zbraní pro něj svým způsobem vysvobozením. Historikové a vědci zkoumající s odstupem času Valdštejnovy kosti se shodují na tom, že i když už moc toho poznat nešlo, Valdštejn nejspíše trpěl třetím stádiem syfilidy bez gummat, tedy jinou formou nemoci, která se neprojevovala vředy, ale dalšími způsoby včetně typické demence, rozpadu osobnosti a progresivní paralýzy – poruchy motorických funkcí až ochrnutí.
To vše ale také mohlo souviset s otravou rtutí, kterou se tehdy syfilida léčila a jejíž pozůstatky byly v kostech Valdštejna nalezeny. Valdštejn už na sklonku života trpěl tak, že se dokonce chtěl sám otrávit, jak jednou prohlásil. A nijak mu na psychickém stavu nepřidávaly starosti ohledně spiknutí, které se proti němu chystalo.
A co se stalo s nesmírným bohatstvím, které si za svůj život nashromáždil? Císař mu ještě k tomu dlužil tři miliony zlatých a byl nakonec rád, že mu je nemusí vracet a že se Valdštejna definitivně zbavil. Valdštejnova rodina bohužel nedostala vůbec nic, vše bylo zkonfiskováno až na některá sídla, která připadla vdově a jediné Valdštejnově dceři.
Zdroje:
Wikipedia.org; Kalista, Zdeněk. Valdštejn: Historie odcizení a snu. Praha: Vyšehrad, 2002.; Povýšil, Ctibor. Patologické mikroskopické nálezy v kosterních pozůstatcích významných osobností české historie. Praha: Grada 2024.
ČLÁNKY DO MAILU