Jestli je nebo není třeba žít jinak tady nebudu řešit.
Co budu řešit je, že tenhle článek se po krátkém zamyšlení dokonale rozpadá.
K citátu Andrease Clausse bych dodal jenom tohle. "Od vynálezu domu neexistuje žádný pokrok, pořád to má střechu."
Ivan Killich krásně kouzlí se statistikou. Když zprůměruju svou polohu během roku, tak zjistím, že jsem v průměru uprostřed slunce. Jeho statistika je úplně stejně mimo.
Vyvozovat kvalitu života z průměrné rychlosti je úlet, jaký jsem už dlouho neslyšel.
Dál jsem to nečetl. Docela to kontrastuje s předchozími články autora, protože byly daleko lepší.
Oba citáty dávají smysl. Clauss i Killich se zabývají pokrokem ve smyslu vztahu vynaložené výše ekonomických nákladů k samotné užitné hodnotě služby, kterou je přeprava z bodu A do bodu B. Oba docházejí k shodnému závěru, že s větší vyspělostí nebo bohatstvím země se pouze zvyšují náklady za poskytnutí téže služby. Tato služba je sice poskytována v luxusnější podobě, ale žádný ekonomický pokrok (snížení nákladů) nepřináší. V případě domů to vždy neplatí, srovnáme-li např. dnešní panelák se středověkým hradem, panelák byl postaven s nižšími náklady a dá se v něm bydlet pohodlněji, takže k nějakému ekonomickému pokroku tu došlo.
Nesouhlasím
Clauss :
"A když to analyzujete a abstrahujete od peněz – jen z hlediska vynaložené energie – zjistíte, že od vynálezu auta permanentně stoupá spotřeba energie k přepravě osoby z A do B."
Tohle jednoznačně není pravda. Od vynálezu auta spotřeba paliva na kilometr neustále klesá. Pokud si tedy autor nedefinoval vlastní "energii".
Jestli je, nebo není dost materiálu na výrobu aut pro číňany je otázka, na kterou autor neodpověděl. Jen bez argumentů napsal, že si myslí, že ne.
Illich :
To, že kvalita života nějak souvisí s průměrnou rychlostí s jakou se lidé pohybují by chtělo nějak zdůvodnit. To mi tam chybí.
Stejná úvaha by byla "Proč by měl průměrný američan trávit X hodin ročně prací aby mohl spát v posteli ve vytápěném domě. V zemích, kde spí v chatrči na zemi na to potřebují daleko míň." Tady už je ta neostrost pojmu "kvalita života" evidentní. Je to stejná služba v luxusnější podobě, když si vypůjčím vaše slova.
Illich úplně vypustil potenciálně jiné podmínky v americe a v "zemích, kde většina lidí nepoužívá auta a benzín".
Užitná hodnota přepravy není daná jen vzdáleností, na kterou se přepravím. Určují ji i další věci. Mohu se přepravit, kdy potřebuji? Jak dlouho ta přeprava bude trvat?(Když vezu manželku do porodnice je čas, jak dlouho jsem na benzín vydělával opravdu irelevantní) Co všechno spolu se sebou přepravím?
"Oba docházejí k shodnému závěru, že s větší vyspělostí nebo bohatstvím země se pouze zvyšují náklady za poskytnutí téže služby."
Jen proto, že postavili naprosto nesrovnatelné služby jako rovnocenné.
Na závěr: Nechci tvrdit, že je doprava autem to nejlepší, co máme. Pouze chci poukázat na chyby v úvahách v článku.
"Tohle jednoznačně není pravda. Od vynálezu auta spotřeba paliva na kilometr neustále klesá. Pokud si tedy autor nedefinoval vlastní "energii".
Mám pocit, že do toho Clauss započítávál i průměrné energetické náklady na výrobu stále luxusnějších aut.
"Jestli je, nebo není dost materiálu na výrobu aut pro číňany je otázka, na kterou autor neodpověděl"
Samozřejmě že není dostatek a v článku - konkrétně v Claussově citátu - tohle řečeno je.
Ty ostatní námitky o kvalitě života - budiž, ale kdyby se opravdu zohlednili potenciálně jiné podmínky v USA a rozvojových zemích, byl by výsledek takový, že kdyby se Američané vzdali aut, měli by i tak pohodlné autobusy, pro rodicí ženy by mohla přijet sanitka atd., čili nepřišli by o žádnou nezbytnost a ušetřili by spoustu času, který věnovali vydělávání na auto. Cestování ve vlastním autě je navíc i z hlediska pohodlí daleko zbytnější potřeba než slušně bydlet.
>> Samozřejmě že není...
Pokud je to pro vás samozřejmost, která nepotřebuje důkaz, pak pravděpodobně nemá smysl dále diskutovat.
Pravděpodobně máme také jiná měřítka, co je nezbytné a co zbytečnost. A také co je zlepšení kvality života a co už je luxus.
Bojím se, že se neshodneme. Američané mají krásný výraz "agree to disagree"
Děkuji za odpovědi a přeji příjemný den.
Ještě konkrétně k
"V případě domů to vždy neplatí, srovnáme-li např. dnešní panelák se středověkým hradem, panelák byl postaven s nižšími náklady a dá se v něm bydlet pohodlněji, takže k nějakému ekonomickému pokroku tu došlo."
Auta se také vyrábějí s nižšími náklady, mají nižší spotřebu a jezdí se v nich pohodlněji, takže tady k nějakému ekonomickému pokroku taky došlo.
Milý pane Gilík,
na "Ateistu" se vybodněte, patrně je ještě příliš mladý a věří všem těm nesmyslům od vymývačů mozků, co se na něj denně valí z TV, internetu a dalších médií.
A nám ostatním přeju, aby se i dalším lidem podařilo překonat chtivost a závist, protože to jsou vlastnosti, na které tak obratně hrají právě vymývači mozků a psychopati, jež nám vládnou.
Vaše fanynka
Jana
Tohle kulhá na všechny nohy.
Lidé se chtějí posunovat to dopředu. Tedy nechtějí být tak nemocní, nechtějí aby jim byla zima , nechtějí mít hlad žízeň, nechtějí mít obavu z toho či onoho, chtějí žít déle atd....
Ta doprava se k tomu váže... ...takže je hezké, že existuje komunita xyz , ale pravděpodobně pak žije na dluh. Ty ekologické domy , panely, čističky atd... vše musí někdo vyrobit. Pokud ta komunita nevrací do systému prostředky, není to taky dobré.
Tedy co je skromnější styl a co je flám a pózerství za cizí peníze?
To jestli se prosadí ten styl, nepůjde o možnost volby. Ale o nedostatek prostředků v důsledku třeba další ekonomické krize.
Tedy lidé nebudou cestovat, dobrá. Někde ale bude muset být kompenzace ve společnosti za to co vypadne snížením cestování. Chtějí čističku, panely, turbíny jak jí zaplatí?
Doporučuju se podívat na tento 20 min. dokument: Jasné, názorné, pravdivé:
http://dokumentarni.tv/zivotni-prostredi/pribeh-veci-story-of-stuff