Zkoušeli jste někdy reklamovat bagetu?

Reklamovat lze jakýkoli vadný výrobek, tak proč ne bagetu? Pokud je vadná náplň, prodejce za to nemůže, bageta je zabalená v neprodyšném obalu už od výrobce. Jména vytištěná na přebalu musí určitě souviset s lidmi, kteří odpovídají za kvalitu nebo samotné balení, napadalo mě. S jistotou jsem to ale nevěděl. Vyťukal jsem tedy do internetového vyhledávače název největšího českého výrobce baget, firmy Crocodille, a za chvíli už volal do její pražské centrály.

Marketingového ředitele Petra Kavalíra moje otázka překvapila. Reklamace bagety? Na to se budu muset přeptat. Ozvu se vám za chvíli, slibuje. Netrvá to ani půl hodiny a zvoní mi telefon. Takže ta jména na obalu jsou křestní jména zaměstnanců na výstupní kontrole. Setkat se s nimi můžete, ale přímo do provozu vás bohužel pustit nemůžeme. Jsou tam přísná hygienická omezení. Leda že bychom vám je přivedli před provozovnu, řekl mi pan Kavalír.

Domlouváme se tedy, že nejprve nakoupím několik baget, oznámím mu jména s kódy na obalu, abychom se alespoň v jednom případě trefili do zaměstnankyně, která bude mít zrovna směnu a zároveň bude souhlasit s fotografováním pro tisk. Výrobnu má Crocodille v Žiželicích u Chlumce nad Cidlinou, to je po hradecké dálnici necelá hodina cesty z Prahy. Souhlasím a v supermarketu u redakce nakupuji společně s fotografem tři bagety s různými jmény na obalu: Olina, Jana a Soňa.

Miliarda do baget

Přesně si pamatuji na dobu, kdy se v obchodech objevily první šunkové bagety s majonézou. Bylo to někdy před osmi lety, mohl jsem se po nich utlouci. Po nějaké době se mi přejedly, ale dodnes občas bagetou řeším oběd nebo večeři. Takových lidí je spousta, určitě mezi ně patříte i vy. Věděli jste ale, že celkový roční obrat firem, které u nás vyrábějí bagety, přesahuje jednu miliardu korun? Z průzkumu, který si nechaly tyto společnosti provést přede dvěma lety, vyplynulo, že devět z deseti mladých lidí do dvaceti let využívá služeb rychlého občerstvení.

Podle stejného průzkumu byly nejoblíbenějším typem rychlého občerstvení párky v rohlíku, hamburgery a pizza. Bagety se společně s hranolky dostaly hned na druhé místo. Bagety jsou právě tím segmentem potravinářského trhu, který má největší perspektivu, prorokoval na serveru iHNed.cz tehdejší prezident Potravinářské komory Jaroslav Camplík. Asi ano, protože právě v té době zlínská firma Hamé koupila dva výrobce baget, společnosti Made a Bapa a sloučila je do jediné značky Bapa. Roční obrat z prodeje těchto baget stoupl na 300 milionů korun. Jednička na trhu, Crocodille, vykazovala přede dvěma lety půlmiliardový roční obrat.

Aby si Crocodille udržel co největší podíl na trhu, začal vedle původních baget nabízet i značku Deli, o které si zákazníci často myslí, že je vůči Crocodille konkurenční. „Byl to ze strany majitele firmy záměr,“ řekl mi Petr Kavalír. Teprve od něj jsem se dozvěděl, že Crocodille provozuje také síť bageterií Boulevard.

Olina souhlasí

Den poté, co jsme s fotografem nakoupili trojici baget k „reklamaci“, mi volá Petr Kavalír s návrhem: nemáme jezdit do výrobny v Žiželicích, ale do pražské centrály firmy v Hloubětíně. Kontrolorky nám tam dovezou. Ze tří jmen na obalu se podařilo k rozhovoru a fotografování přesvědčit jednu. Je to Olina. Jana je na dovolené a Soňa nechce mluvit s novináři, řekl mi. Souhlasím a o dva dny později už s fotografem bloudíme mezi budovami v průmyslovém areálu kdesi ve starém Hloubětíně.

Protože jsme původně zakoupené bagety mezitím snědli, ujal jsem se dost náročného úkolu sehnat alespoň jednu novou – podmínkou je jméno Olina na obalu. Není to zase tak jednoduché, protože výrobkům z Olininy směny měla brzy končit lhůta spotřeby a v supermarketu se mezitím nakupily čerstvé bagety kontrolované takřka do jedné jistou Martinou. Nakonec se mi podaří ze stojánku vylovit alespoň jednu povadlou Olinu, které vyprší doba spotřeby druhý den. Normálně bych si tak starou bagetu nekoupil.

Na recepci pražské centrály firmy Crocodille mě zaujme reklamní plakátek s bagetami Deli. Také jsem žil v domnění, že je vyrábí nějaká úplně jiná firma. Petr Kavalír nám představuje vedoucí oddělení kvality Jitku Remsovou a její dvě podřízené: Martinu Marekovou, jejíž bagety jsem toho dne prohrabával v supermarketu, abych narazil alespoň na jednu se jménem Oliny, a konečně i samotnou Olinu.

Olinu Luňákovou, dámu ve středních letech, kterou po našem rozhovoru čeká dovolená, zájem novinářů evidentně baví. Stejně jako její práce: u pásu s bagetami tráví nějaký ten rok. Hned nám společně s kolegyní Martinou vysvětluje, co znamená číselný kód vedle křestního jména na obalu bagety. Abychom měli dost příkladů, na stole stojí krabice po okraj plná baget a sendvičů.

Pohledem dietoložky

Zájem o bagety coby rychlé náhražky teplého jídla roste, a s ním i konkurenční boj jejich výrobců. Na trhu se objevují bagety bez majonézy, s větší porcí salátu, dokonce i vegetariánské. Svým způsobem je to ale kamufláž. Dietoložka Ivona Pondělníčková, lektorka společnosti STOB pro individuální poradenství při snižování nadváhy, mi na otázku, v čem je pravidelné jedení baget nejvíc rizikové, odpověděla jednoznačně: Je to takový kopanec, z jedné bagety tělo získá 2,5 až 3,5 tisíce kJ energie, ale skoro žádné živiny.

Na rychlé řešení nedostatku energie je bageta dobrá, jako pravidelná náhražka oběda je vyloženě nebezpečná. Svým způsobem je to stejné, jako kdybyste jedl pořád samé hamburgery. Do poradny k nám chodí spousta taxikářů a řidičů kamionů, kteří mají problém s nadváhou a jedí právě jenom bagety, varuje Pondělníčková. Riziková je podle ní i majonéza, zvlášť teď v létě. Jenže výrobci nabízejí i bagety bez majonézy, v tmavém celozrnném pečivu a třeba jen se sýrem. Jejich relativní bezpečnost je ale podle dietoložky diskutabilní.

Jako nouzovka, ve výjimečných případech, bageta není špatná. Rozhodně by se ale neměla jíst pravidelně místo oběda, říká Pondělníčková jednoznačně. Vysoké výkyvy cukru v krvi, které způsobuje rychlý přísun energie z bagety, totiž mohou způsobit i další zdravotní problémy. Bageta samotná pak neobsahuje celou řadu živin, které tělo nutně potřebuje, například bílkoviny.

Poradce pro správnou výživu ing. Petr Havlíček ale s názorem o „nouzovce“ u baget nesouhlasí. Z hlediska pravidel správné výživy se jedná v některých aspektech o nevhodná, až zavádějící tvrzení, komentuje závěry dietoložky Pondělníčkové. Problémem není bageta jako taková, ale volba správného jídla, která přímo souvisí s informovaností konzumentů. A třeba celozrnná bageta se šunkou, sýrem a nemajonézovou potírkou je docela zdravá svačina, konstatuje Havlíček (více viz box).

Tajemný kód

Kód na obalu bagety od Oliny zněl Y205. Písmeno Y podle Martiny Marekové označuje den, v němž byla bageta vyrobena. „Jedeme podle abecedy a když dojdeme k Z, začínáme znovu od A. První číslo je číslo pásu. A poslední číslo znamená šarži. Jedna šarže je tisíc kusů daného výrobku, takže v tomto případě to bylo už pět tisíc baget toho konkrétního druhu,“ líčí. Aby to nebylo tak jednoduché, nemusí pětka na konci znamenat pět tisíc hotových baget určitého druhu, ale taky začátek řady úplně nového výrobku.

Jakmile se na jednom pásu, dejme tomu na „dvojce“, vyrobí tisíc baget určitého druhu, připíše se do kódu číslo 201. Po další tisícovce 202 a tak dále. Když ale skončíme s výrobou tohoto druhu bagety a je jich na tom pásu hotových třeba pět a půl tisíce, a pás najede na jiný výrobek, musí u něj kód začínat číslem 206. Jinak by byl v šarži s předchozím výrobkem, vysvětluje Mareková. Podle celého kódu se pak dá zjistit, jakou výstupní kontrolou bageta prošla, kdo ji kompletoval a na jaké pozici tento člověk stál.

Proč se ale na obaly píší čísla šarží baget? Můžeme z nich zjistit, jaké suroviny a odkud jsme do nich použili. Třeba z jaké konkrétní šišky jsme použili salám, protože některé masokombináty mají šišky také ošaržované, líčí Mareková. Na výstupní kontrole u každého pásu jsou minimálně dva lidé. Jeden kontroluje vizuální vady a každou bagetu pováží. Druhý ukládá bagety do beden a sleduje, jestli třeba na sváru obalu nejsou zbytky nějaké suroviny. Takové zbytky bereme jako vizuální vadu. Bageta už není pro okolo zákazníka tak lákavá, dodává kontrolorka Martina.

V Žiželicích funguje celkem šest výrobních linek, ne vždycky ale běží všechny najednou. Firma má tedy celkem dvanáct výstupních kontrolorů. Jejich křestní jména společně s kódem se na obalech baget objevují už pátým rokem. Majitel se zřejmě inspiroval někde v zahraničí. Víme, že jedna konkurence to po nás zavedla také, říká Jitka Remsová. Sama pracuje pro výrobce baget šestým rokem, zatím se ale nesetkala s tím, že by někdo chtěl výrobek reklamovat tak, že by zjišťoval jméno kontrolora.

Občas nám lidé napíší přes internetovou stránku, ať pozdravujeme Evu, že tentokrát se bageta opravdu povedla, přidává k dobru Remsová. Zákaznický servis funguje právě především přes Internet, málokdo do firmy zavolá. Osobně by přišel už jen úplný šílenec.

Jedu na bagety

Poprvé jsem jedení baget omezil někdy před šesti lety, kdy se mi docela normálně „ojedly“. Podruhé začátkem loňského roku, když mi lékařka jedné soukromé kliniky v rámci testů DNA sdělovala, jak bych měl upravit svůj jídelníček. Potřetí mě k tomu přesvědčila dietoložka Ivona Pondělníčková při psaní tohoto článku. I když, jak se to vezme: jako okamžitý přísun energie se mi bagety při cestě na kole z Prahy do Brna osvědčily. Ale to je jiný případ.

Bagety očima poradce pro výživu