Jsou potraviny se špatnou pověstí, mylně či oprávněně. Některé mohou případně být „házeny do jednoho pytle“ se surovinami, kterým bychom se třeba i vyhýbat měli. Stejně tak je to i se pšenicí. Nerozlišujeme druh zpracování a zaměňujeme obilí a bílou mouku.
Co se dozvíte v článku
Pšenice – důležitá obilnina i postrach dietářů
Pšenice je obilnina, která je stejně jako další druhy nesmírně důležitá pro lidskou výživu, průmysl, pro krmné účely, a tedy výživu zvířat, kde nepřímo ovlivňuje produkci masa či mléka.
Světová produkce pšenice tvoří asi jednu třetinu z celkové produkce obilí, jedná se o jednu z nejtradičnějších obilovin, jejíž hlavním producentem je Čína.
Pšenice je také velkým strašákem napříč spektrem věčných dietářů. Měli bychom se však pšenice tak moc bát? Vždyť je ve světě tak nepostradatelná. Využívá se nejen pro výrobu pokrmů, pečiva či škrobu, ale také třeba pro výrobu lihovin a piva.
Pšenice je prý toxická, škodí nám, vyřaďte ji…
Po zadání slova pšenice do vyhledávače na vás vyskočí přesně tyto fráze, které od konzumace pšenice zásadně všechny odrazují. Proč tomu tak je?
Příliš lepku
Častým důvodem, proč je pšenice brána jako nevhodná potravina, je obsah lepku, který je právě zde hodně vysoký. Lepek se skládá z několika složek, u pšenice z prolaminů, které jsou nejrizikovější pro spuštění autoimunitní reakce u celiaků.
Málo vlákniny
Pšenice ale rozhodně není toxická či nějakým způsobem nebezpečná, pokud nemáte zdravotní potíže. Problémem a důvodem, proč bychom měli pšenici ve většině případů vyměňovat za jiné druhy obilovin, je spíše nižší obsah vlákniny, vitaminů či minerálních látek.
Po rohlíku rychle vyhládne
S pšeničným pečivem, tedy vlastně bílým pečivem, se v doporučeních a zásadách zdravé výživy téměř nesetkáme. Je to zejména z toho důvodu, jak již bylo zmíněno, že bílé pečivo nemá dostatek vlákniny, a tak se rychleji tráví a zároveň po jeho konzumaci přichází rychleji pocit hladu. Přesně tento fakt je pak hlavním důvodem, proč pšenici z jídelníčku vynechávat, a ne obsah lepku, kterému by se měli vyhýbat pouze jedinci se zdravotními komplikacemi.
Galerie: 10 potravin, po kterých budete mít ještě větší hlad
Neházejme všechny pšeničné výrobky do jednoho pytle
Ne všechny výrobky z pšenice jsou však chudé na vlákninu, a ne všechny bychom měli do jídelníčku zařazovat co nejméně. Tady je pár příkladů:
Kuskus
Je vnímán jako potravina, která by měla být neodmyslitelnou součástí zdravého jídelníčku. Možná někoho překvapí, že jde v podstatě o těstovinu. Vyrábí se stejně jako těstoviny z tvrdé pšenice, jen se následně liší jednotlivými kroky ve výrobě. O tom, zda kuskus patří do zdravého jídelníčku, či nikoliv, rozhoduje zejména to, jestli jde o kuskus celozrnný, nebo klasický. Celozrnný kuskus má v porovnání s klasickým přibližně o tři až šest gramů vlákniny na sto gramů kuskusu v suchém stavu více. Výhodou kuskusu je pak jeho rychlá příprava, která trvá pár minut.
Galerie: Kuskus má pověst zdravé přílohy – a může jí být
Těstoviny
Stejně jako s kuskusem je to i s dalšími těstovinami. Zařazujte spíše celozrnné, případně žitné či ječné, které mají také více vlákniny než těstoviny klasické. Podrobněji k tématu v článku Jsou těstoviny vhodná příloha, nebo dietní chyba?
Bulgur
Další možností, jak do jídelníčku zařadit pšenici a zároveň dostatek vlákniny, je bulgur. Bulgur představuje nalámaná zrna celozrnné pšenice a obsahuje osm až deset gramů vlákniny na sto gramů v suchém stavu. Času na jeho přípravu je potřeba stejně jako u přípravy kuskusu, tedy pár minut.
Kamut
Také kamut jako starší odrůda pšenice je bohatým zdrojem vlákniny, a tedy vhodný pro častější zařazování do jídelníčku. Více v článku Kamut pšenice nejenom chutná jinak.
Obsah vlákniny v pšeničných produktech
Výrobky z pšenice se liší v obsahu vlákniny. V tabulce je uvedeno její přibližné množství na sto gramů suché obiloviny.
Pšenice nekouše
Pšenice se rozhodně bát nemusíte, není toxická ani žádným způsobem nebezpečná, pokud tedy nemáte zdravotní komplikace a nebyla vám diagnostikována celiakie, nemusíte ji ze svého jídelníčku vyřazovat.
Myslete však na to, že výrobky z bílé pšeničné mouky obsahují méně vlákniny, rychleji je strávíme a zároveň se po nich rychleji dostaví pocit hladu.
Naopak potraviny, které jsou vyrobeny z pšeničné mouky celozrnné, mají vlákniny mnohem více, a to nese své benefity, jako časnější a dlouhodobější pocit sytosti nebo třeba prospěšnost vlákniny pro naše střeva a vyprazdňování.
Určitě se také snažte jednotlivé druhy obilovin střídat, aby byl váš jídelníček co nejpestřejší.
ČLÁNKY DO MAILU
