Případů žloutenky E významně přibývá. Příčinou jsou špatně uvařené maso či krevety

Prevence existuje. Jaká to je?

„Nákaza však může pocházet i z jiných zdrojů, jako jsou krevety, mušle nebo jeleni. Je proto velmi důležité zachovat hygienické standardy, umývat zeleninu, dostatečně tepelně upravovat maso a v zemích s nižším hygienickým standardem pít jen balenou vodu,“ apeluje docentka Soňa Fraňková, zástupkyně přednosty pro klinickou hepatologii Kliniky hepatogastroenterologie IKEM.

V letech 2021 a 2022 bylo hlášeno Státním zdravotním ústavem 200, resp. 300 nových případů a v loňském roce už to bylo 684 nových nákaz hepatitidou E.

Přečtěte si také:

Žloutenka bývá infekční, ale může jít i o příznak rakoviny. Ukazuje na ni třeba žluté bělmo

Pro nemocné je to riziko

Na hepatitidu E by si měli dávat pozor zejména lidé, kteří mají oslabený imunitní systém. Například pacienti po transplantaci, nemocní, kteří užívají imunosupresiva, nebo ti, kteří podstupují protinádorovou chemoterapii.

Pro zdravého člověka nepředstavuje žloutenka E tak velké riziko. Problém však nastává u lidí, u kterých přejde do chronického stadia, mají ji více než půl roku a nepodařilo se ji v akutní fázi překonat vlastní imunitou.

„U těchto pacientů je pak velmi rychlá progrese jaterní fibrózy – rychlé vazivovatění jater směrem k cirhóze. Již po roce chronického onemocnění může mít pacient cirhózu jater s příznaky dekompenzace, s tekutinou v břiše, může mít oteklé nohy. Prvním projevem infekce může být velmi pokročilé jaterní selhání, aniž by choroba byla dříve diagnostikována. Proto na ni musíme myslet,“ říká docentka Fraňková.

Přečtěte si také:

Cirhóza jater se může skrytě vyvíjet řadu let. V pozdním stadiu pomůže jedině transplantace

Pacienti s rakovinou se testují

Rozvojem jaterního selhání díky nepoznané hepatitidě E jsou ohroženi zejména pacienti dostávající protinádorovou chemoterapii, která oslabuje imunitu. Přerušení protinádorové léčby kvůli selhání jater pak snižuje šanci na vyléčení onkologické choroby.

„V hemato-onkologii již řadu let platí pravidlo, že každý pacient musí mít před podáním protinádorové léčby provedeny krevní testy na virové hepatitidy. Odhalíme tak všechny bezpříznakově probíhající virové hepatitidy. Moderní léčba virových hepatitid je vysoce účinná, a je-li podána současně s chemoterapií, zbaví pacienta rizika rozvoje selhání jater, umožní podaní protinádorové léčby bez omezení či přerušení. Je pro nás důležité, aby spolupracující hepatolog zahájil léčbu našich pacientů trpících současně virovou hepatitidou bezodkladně,“ popisuje profesor Tomáš Kozák, přednosta Hematologické kliniky 3. LF UK a FN Královské Vinohrady.

Přečtěte si také:

A, B, C, D, E a G: Kterého typu žloutenky v ČR přibývá?

Většina lidí neví, že má žloutenku C

Včasné odhalení a bezodkladné zahájení léčby je důležité u zmíněné hepatitidy E i dalších virových hepatitid. Stejně je tomu u hepatitidy C (HCV), která je v Česku nejvíce rozšířená. S touto virovou nákazou, které se říká také tichý zabiják, se u nás potýká asi půl procenta populace. Problém je v tom, že tři čtvrtiny z nich o tom neví.

Zákeřnost chronické hepatitidy C je dána skutečností, že může roky probíhat zcela bez příznaků. Když už má nakažený potíže, znamená to, že už má velmi pokročilé jaterní onemocnění – tedy jaterní cirhózu a to může vést až k transplantaci jater. 

„V posledních 10 letech se dá HCV infekce zcela vyléčit přímo působícími antivirotiky. Léčba trvá obvykle 8–12 týdnů. Nákaza se dá potvrdit jen přímým průkazem viru, tzv. PCR testováním. Po léčbě hepatitidy C je důležité se nechat otestovat i tři měsíce po jejím skončení, kdy se potvrdí, zda byla léčba úspěšná a virus je úplně pryč,“ popisuje docent Jan Šperl, zástupce přednosty pro výzkum a výuku a odborný garant léčby virových hepatitid na Klinice hepatogastroenterologie IKEM.

Minulý rok bylo nahlášeno v České republice 1300 nových případů žloutenky C, nejvíce v historii. Ve většině případů se jednalo o mladé lidi. Nárůst může být ovlivněn stále se zvyšujícím testováním osob, které se léčí z drogové závislosti v tzv. nízkoprahových službách.

Galerie: Jak se vyvíjí cirhóza jater

• 
• 
• 

Dalších 5 fotografií

Před žloutenkou B chrání povinné očkování

„Léčba virových hepatitid má na naší klinice dlouhou tradici, ale její podoba se v posledních 10 letech zásadně změnila. Díky plošnému očkování v ČR již téměř nevidíme nové případy hepatitidy B, rostou počty léčených hepatitid C a E. Ve spolupráci s onkology a dalšími odborníky léčíme pacienty s virovými hepatitidami, kteří současně trpí jinou vážnou chorobou. Podařilo se nám ve spolupráci s nefrology zcela eliminovat hepatitidu C v hemodialyzačních střediscích,“ dodává profesor Tomáš Hucl, přednosta Kliniky hepatogastroenterologie IKEM.

„Nejdůležitějším preventivním opatřením proti žloutence je dodržování základních hygienických pravidel, nejúčinnější formou ochrany je však očkování. Vakcínou proti typu B se v ČR očkuje podle povinného očkovacího kalendáře. Každý dospělý člověk by tak měl být chráněn minimálně dalších 15 let. Po uplynutí této doby si mohou zájemci nechat zjistit stav protilátek v krvi,“ vysvětluje doktor Milan Prokop, konzultant Vojenské zdravotní pojišťovny.

Přeočkování a vakcínu proti typu A už veřejné pojištění nehradí, lze na něj však využít příspěvky na očkování z fondů prevence.