Na počest narození profesora Barucha Blumberga, který získal Nobelovu cenu za objev viru hepatitidy B, se každý rok 28. července koná Světový den boje proti infekčním žloutenkám. Společným cílem osvětových akcí a zdravotních programů po celém světě je eliminovat do roku 2020 virovou hepatitidu, protože ač se to nezdá, virová žloutenka je sedmým největším zabijákem na světě. Předčí dokonce tolik obávaný virus HIV, tuberkulózu či malárii.
„Největší nárůst případů a tedy i nákladů je u žloutenky typu A – za tři roky stoupl jejich počet o 81 %, a výdaje na léčbu narostly dokonce o 147 %. Ze čtyřiceti třech milionů korun v roce 2013 na 106,6 milionu korun v roce 2015,“ potvrzuje narůstající počet žloutenkářů tiskový mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Oldřich Tichý.
Co je to žloutenka?
Virová žloutenka (hepatitida) je nakažlivé onemocnění způsobené viry, které napadají jaterní tkáň. Kromě krátkodobé (akutní) infekce mohou viry zapříčinit dlouhodobou infekci nazývanou chronická hepatitida, která může vést k život ohrožujícím komplikacím, jako jsou cirhóza (ztvrdnutí jater), selhání jater či rakovina jater.
Největší problém v Česku je žloutenka typu A
Je rozlišováno více druhů podle typu viru, způsobu přenosu a závažnosti a možných následků onemocnění. K nejrozšířenějším typům patří žloutenky typu A, B a C, přičemž proti žloutence typu A a B je možné se chránit i očkováním. O žloutence se momentálně nejvíc mluví v souvislosti s aktuální epidemií hepatitidy typu A v Jihomoravském kraji, zejména v Brně. Hepatitida ovšem není jen nemocí špinavých rukou, mnohem větší nebezpečí pro společnost představují žloutenky typu B a C, kterými často trpí uživatelé drog.
Podle dat VZP se jen v loňském roce léčilo na hepatitidu typu A 1758 lidí, což je oproti roku 2013 nárůst o osmdesát procent. U počtu pacientů léčících se na žloutenku typu B sice došlo ke snížení o zhruba dvacet procent na 384 lidí, významně však přibylo lidí léčících se z méně známé žloutenky typu E. Co se týče žloutenky typu C, zde došlo k mírnému poklesu na celkový počet nakažených 258.
Podle zprávy EMCDDA (Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost) je v České republice hepatitidou C promořeno přibližně třicet procent uživatelů drog, což je pod úrovní většiny zemí EU. Například v Litvě se na základě nejaktuálnějších dat z roku 2014 předpokládá až 77% promořenost, v sousedním Polsku 65 %, v Maďarsku promořenost vzrostla na 49 % a na Slovensku na 41 %.
Druhy žloutenky:
Žloutenka typu A
Hepatitida A se označuje jako infekční žloutenka nebo „nemoc špinavých rukou“. Odpovídá za ni virus hepatitidy A (HAV). HAV vniká do těla nejčastěji ústy. Infikovaná osoba vylučuje viry stolicí. K šíření virové hepatitidy A významnou měrou přispívá nedostatečná osobní hygiena.
Žloutenka typu B
Žloutenka, správněji hepatitida, typu B je onemocnění způsobované DNA virem, který napadá zejména játra a způsobuje tak jejich zánět a s ním spojenou dysfunkci. Virus hepatitidy B se přenáší tělními tekutinami – tedy krví, spermatem, vaginálním sekretem či slinami. Rizikovou skupinou jsou zejména mladí lidé ve věku 15 až 35 let, cestovatelé a lidé, kteří často střídají sexuální partnery.
Žloutenka typu C
Žloutenka typu C se přenáší krevními tekutinami. Proto se také velmi často objevuje u narkomanů, kteří používají infikované injekční jehly. Méně častý způsob nákazy, avšak také možný, je při tetování nebo akupunktuře, když nejsou dodrženy hygienické standardy. Žloutenkou se ovšem můžete nakazit i při nechráněném pohlavním styku.
Žloutenka typu D
Přenáší se kontaktem s infikovanou krví. Hepatitida D se vyskytuje pouze u lidí, kteří již byli nakaženi virem hepatitidy B. Současná léčba není příliš účinná. Prevence spočívá v nesdílení jehly či hygienických potřeb s nakaženou osobou. Doporučuje se nepodstupovat tetování či piercing v zařízeních bez licence.
Žloutenka typu E
Přenáší se prostřednictvím kontaminovaných nedostatečně tepelně upravených potravin. Léčba je symptomatická, slouží ke zmírnění příznaků.
Zdroj: TZ MZ ČR, TZ VZP, Úřad vlády České republiky
ČLÁNKY DO MAILU