Cholesterol je součástí každé buňky lidského těla a je důležitou stavební jednotkou nervů, mozkových buněk a některých hormonů. Z tohoto důvodu je pro náš organismus nepostradatelný. Lidské tělo si ho dokáže ze dvou třetin vyrobit samo, zbytek získáváme z jídla, a někdy až v takovém množství, že si tím naopak zásadně zkracujeme život. Vysoké hladiny cholesterolu v krvi jsou největším rizikovým faktorem aterosklerózy, tedy nevratného poškození cév. To má mimo jiné vliv na rozvoj ischemické choroby srdeční, která patří v naší populaci k nejčastějším příčinám úmrtí.
S Markem Antošem, který je zástupcem vedoucí laboratoře Synlab, jsme se bavili o tom, jakým směrem se mění přístup v diagnostice cholesterolu, co nám laikům ona čísla řeknou a jak můžeme jeho hodnoty zlepšit.
Zvýšený cholesterol nebolí, ani nemůžeme pociťovat žádné vnější příznaky. Nebo je přece jen něco, co by nás mělo varovat, že už se jeho hodnoty dostávají vysoko a mohou pro nás být rizikové?
U některých primárně vrozených poruch jsou vidět třeba na víčkách nebo na zorničkách usazeniny, ale to už jsou většinou pozdní stadia závažného onemocnění. Obecně ale nejsou takové příznaky. Cholesterol skutečně nebolí a nevaruje. Respektive ve chvíli, kdy nás bolí srdce nebo nohy, protože se v nich uzavřely cévy, je už pozdě a výstelka cév je nenávratně poškozena.
Co to tedy znamená, když nám lékař při prevenci sdělí, že máme vyšší cholesterol? Co se vlastně děje v těle?
Vyšší hodnoty cholesterolu jsou zcela jasným rizikovým faktorem vzniku poškození cév. Je třeba si uvědomit, že nejčastější příčina úmrtí v naší populaci je spojena právě s aterosklerózou. Mluvím o ischemické chorobě srdeční nebo mozkové příhodě. Takže ve chvíli, kdy už mám zvýšený cholesterol, je to pro mne jasná informace, že mohu výrazně dřív umřít na kardiovaskulární choroby.
To znamená, že pokud mám hodnoty vyšší, tak už je se mnou amen? Není nějaký varovný mezistupeň, zdvižený prst, který by nám řekl „ještě máš šanci, začni s tím něco dělat, ale hned teď“?
Za slovem ateroskleróza se skrývá „tvrdnutí kaše“ a skutečně při ní dochází k tvrdnutí endotelu, tedy výstelky cévní stěny. Onemocnění má tři stupně, kdy postupně dochází až k nevratnému poškození cév. V první fázi se v cévách hromadí lipidy a vznikají tukové proužky, které jsou ještě tekuté. Postupně však začínají tvrdnout a vznikne fibrotický plát, který má za následek komplikovanou lézi, která snižuje průtok krve.
Máme-li v cévách pouze tukové proužky, tak je změna po úpravě životosprávy ještě vratná. Ve chvíli, kdy už dojde k tvrdnutí a k rozpadu výstelky, a tím i k poškození cévní stěny, už to nejde opravit. Velmi pak záleží na tom, jak rychle se nemoc rozvíjí, jak moc je průtok krve omezený a také v jaké části lidského těla k tomu dochází.
Lidský organismus je skutečně mocný a má velkou schopnost regenerace. Přesto, pokud bychom až nyní zásadně změnili životosprávu, už je pozdě a jizvy na cévách navždy zůstávají. Na druhou stranu úprava jídelníčku a pohybu povede ke zpomalení nebo dokonce zastavení změn, což je rozhodně přínosné. Je třeba si uvědomit, že ateroskleróza probíhá u každého člověka, je to vlastně běžný proces stárnutí. Záleží jen na tom, jak probíhá a s jakými následky.
To znamená, že bychom měli dbát hlavně na prevenci…
Vždycky je lepší klást důraz na prevenci. To, co já tady popisuji, je vlastně už pitevní nález po rozříznutí cévy. Do živého člověka bohužel stále zas tak úplně nevidíme. Proto je důležité hlídat si hladinu celkového cholesterolu, který je největším rizikovým faktorem. Obecně je prokázané, že čím je jeho hodnota vyšší, tím horší je pitevní nález.
Zmínil jste celkový cholesterol. Přitom jsme ještě nedávno rozdělovali cholesterol na LDL, tedy tzv. „zlý“, jehož vyšší hodnoty mají za následek například právě srdeční infarkt nebo mozkovou mrtvici, a HDL, tedy ten „hodný“, který je naopak přínosný a jeho vyšší hodnoty nám nevadí. Chápu to správně, že je toto dělení překonané a v diagnostice se od něj ustupuje?
V podstatě jsme se vrátili k jednodušší diagnostice, která je i pro pacienta přehlednější. Problematika měření cholesterolu a jeho jednotlivých frakcí je totiž velmi složitá a není to vždy jednoduché vyladit, abychom skutečně došli ke správnému výsledku. Některé laboratoře to ani nedělají nebo nejsou na takové úrovni, aby to uměly rozdělit.
LDL skutečně transportuje tuk ke tkáním, kde se ukládá do cév a tím dochází k jejich poškozování, zatímco HDL transportuje tuky zpátky do jater ke zpracování a k jeho odbourání. Dříve jsme se domnívali, že čím je ten „hodný“ vyšší, tím budou pacienti zdravější. V popředí byla jeho protektivní účinnost. Poslední výzkumy to nepotvrdily a ukázalo se, že jednoznačně funguje snižování LDL cholesterolu a celkového cholesterolu.
Kdy se vlastně historicky začal vnímat rozdíl mezi hodným a zlým cholesterolem a jaký to mělo pro zdravotnictví přínos?
První rozdělení na hodný a zlý cholesterol se datuje zhruba do padesátých let minulého století. Diagnostika se pak rozvíjela po celém světě s různou měrou úspěšnosti a vlastně až v osmdesátých, devadesátých letech došlo ke standardizování. Nyní se toto rozdělení ukazuje u některých poruch jako nespolehlivé a platí, že jednoznačným přínosem pro pacienta je snižování LDL cholesterolu a celkového cholesterolu.
Což je vyšetření, které nám udělá praktický lékař?
Potíž je v tom, že obvodní lékař s velkým počtem pacientů potřebuje jednoduchou rychlou diagnostiku. Celkový přehled nemám, ale vím, že někteří lékaři stále objednávají pouze LDL cholesterol, což může stačit u pacientů, kteří se hodně hýbou, nekouří, nemají nadváhu a ani žádný záznam v anamnéze. Naopak u těch, kteří mají zdravotní problémy, je lepší udělat hlubší a přesnější diagnostiku, sledovat další látky, které se účastní na přeměně lipidů. Domnívám se ale, že celkový podrobný screening populace by byl vzhledem ke složitosti vyšetření kontraproduktivní. Zkrátka některé testy by mohly vyjít i u zdravého člověka bez aterosklerózy pozitivně. Nejlépe z toho tedy pro běžnou populaci opět vychází měření LDL cholesterolu a celkového cholesterolu.
Jaký má pak smysl měření triglyceridů?
Triglyceridy jsou jednoduší sloučeniny s lineárním řetězcem proti cholesterolu, který obsahuje 4 kruhové struktury. Jsou základní složkou tukového metabolismu v krvi. Jejich hodnoty velmi stoupají po jídle a po 12 hodinách by u zdravého člověka měly opět klesnout. Naše zdraví, tedy i rozvoj aterosklerózy, mohou ovlivnit, pokud jsou dlouhodobě zvýšené.
V České republice se hladina cholesterolu vyšetřuje v rámci preventivních prohlídek v 18, 30, 40, 50 a 60 letech. Není to málo?
Standardní preventivní prohlídky u obvodního lékaře neobsahují vyšetření krve, to se skutečně dělá jen jednou za deset let, což může být značně dlouhá doba. Má-li ale lékař podezření, ať už pacient trpí nadváhou, cukrovkou, nebo vysokým tlakem, případně má třeba ischemické choroby srdeční v anamnéze, tak může být vyšetření i častější. Každý člověk, který se o své zdraví zajímá, má možnost absolvovat vyšetření jako samoplátce. Jejich ceny se pohybují v horizontu desítek korun a výsledky bývají do druhého pracovního dne.
Výsledky, to jsou přece nějaká čísla. Porozumím jim jako laik? A jak často bychom se měli o cholesterol zajímat?
Dostanete jasně dané referenční meze pro zdravou populaci, která nemá zvýšené riziko. Barevně je naznačené, zda jste v normě, nebo ne. Pokud jsou hodnoty vysoké, tak je rozhodně nutné kontaktovat svého lékaře a řešit s ním další diagnostiku a následnou léčbu.
Mám-li nějakou pochybnost, jsem třeba obézní, občas piji alkohol, kouřím a málo se hýbu, tak bych určitě doporučoval nechat si krev vyšetřit jednou za rok. Bohužel se ukazuje, že má u nás zhruba 60 procent populace nějakou poruchu lipidů. Obezita se skutečně stává vážnou hrozbou. Jsme oběťmi nadbytku a komfortu.
To není moc veselé, toto poslouchat…
Tělo bylo udělané tak, že bylo zvyklé hladovět. Nyní jsme v situaci, kdy se můžeme pořádně najíst, někdy i přejíst, a to každý den. Problémem je i složení potravin a různé dysbalance, tedy i to, pokud nám chybí některé základní živiny. Jednoznačnou cestou je snížení příjmu energie a velmi důležité je složení tuků. Poslední studie dokonce ukázaly, že struktura buněčné membrány u lidí, kteří se převážně stravují vepřovým nebo hovězím masem, je jiná než u lidí, kteří do svého jídelníčku zařazují ryby. Skutečně platí, že se stáváme tím, co jíme. Každý se tak může rozhodnout, zda se chce víc podobat mrštné rybě, anebo…
…nebo čuníkovi. Jak rychle se hladiny cholesterolu v těle mění? Mohu je ovlivnit tím, že si dám několik dní před návštěvou lékaře půst?
Ano, v tom jsou pacienti mistři! Vymýšlejí různé fígle, jedí brusinky, borůvky, mají dietu. Triglyceridy to ovlivnit může, ale snížení hladiny cholesterolu vyžaduje dlouhodobější úpravu životního stylu. Jenže ono to není tak jednoduché, když z okna koukáme na supermarket a můžeme se kdykoliv dosyta najíst. Pak přijdeme za lékařem, aby nám dal nějaký lék na snížení cholesterolu. Tohle ale není ta cesta. Měli bychom se především zaměřit na složení potravy a dostatek pohybu. Stačí chůze, jablka, listový salát a omezení tuků. Ani sádlo není tak špatné, jen záleží na jeho množství a na fyzické aktivitě. Svým synům říkám, pokud si tělo zničíte, tak druhé už nedostanete, a to platí pro každého.
MUDr. Marek Antoš
Klinický biochemik, vystudoval obor všeobecné lékařství na 1. LF UK. Ve společnosti Synlab je jako zástupce vedoucí laboratoře odpovědný za finální kontrolu výsledků.
ČLÁNKY DO MAILU