Nový rok přináší ve zdravotnictví řadu změn. Zaměřili jsme se na ty, jež se týkají péče hrazené z veřejných peněz. Novinky se dotknou prevence včetně očkování, trhu s léky trápeného výpadky nebo plateb lékařům za ošetřování dětí.
Co se dozvíte v článku
Co se změní v oblasti prevence
Nový screening rakoviny prostaty
Od ledna 2024 v tuzemsku přibude další bezplatné plošné vyhledávání pacientů v riziku, tzv. screening. Tentokrát půjde o riziko rakoviny prostaty. Nový program se týká mužů od 50 do 69 let. Zájemcům o prevenci praktik či urolog na pojišťovnu jednou za dva či čtyři roky nechá vyšetřit z krve tzv. PSA (prostatický specifický antigen).
Toto vyšetření pojišťovna hradila i před tím, ale pouze mužům, kterým jej indikoval lékař. Postup proto nebyl jednotný a někteří zájemci se k vyšetření PSA na pojišťovnu nedostali. Nový screeningový program znamená, že prevence bude dostupnější (i u praktiků) a příjemnější (nebude ihned vyžadovat vyšetření přes konečník).
Screening štítné žlázy u těhotných
V průběhu příštího roku by se také měl rozběhnout nový program včasného záchytu poruch štítné žlázy. Preventivní vyšetření se bude týkat těhotných žen a půjde o vyšetření z krve.
„Bude vytvořena celorepubliková síť ambulantních pracovišť s odborností endokrinologie nebo diabetologie, kam bude těhotná žena s pozitivním výsledkem testu referována od gynekologa. Seznam těchto pracovišť bude dostupný na stránkách Ministerstva zdravotnictví a zainteresovaných odborných společností a bude průběžně aktualizován,“ uvádí průvodní dokument k novelizované úhradové vyhlášce.
V jednání do budoucna je také screening žloutenky typu C pro těhotné a pod křídla ministerstva by se mohl dostat i včasný záchyt rakoviny slinivky, který zatím leží na bedrech lékařů.
Více denzitometrických pracovišť
Příští rok bude pokračovat vyhledávání pacientů v riziku osteoporózy, což je program hrazený Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, Pojišťovnou ministerstva vnitra a Oborovou zdravotní pojišťovnou. Změnou ale bude to, že výrazně přibude pracovišť vybavených denzitometrem. Tedy přístrojem na měření hustoty kostí.
V dubnu 2023, kdy VZP program spustila, jich bylo v ČR 90, po Novém roce by se postupně jejich počet měl rozšířit na 130.
Prevenci v nich sice hradí zatím jen tři pojišťovny, do přehledu ale rozšiřování počtu denzitometrických pracovišť zařazujeme proto, že do nich docházejí i pacienti pojištění jinde, kteří mají měření hustoty kostí doporučeno lékařem. I pro ně se zvýší dostupnost tohoto vyšetření.
Očkování proti HPV už od 11 let
Očkování na pojišťovnu proti HPV bude od Nového roku dostupné většímu počtu dětí. Zatímco dnes jej dívky či chlapci musí podstupovat fakticky u 13leté preventivní prohlídky, nově budou dvě dávky hrazené od 11 do 15 let. Očkování mohou podstoupit u praktického lékaře či dětského gynekologa.
Tento typ vakcíny je nepovinný. Jeho smyslem je úbytek počtu dospělých pacientů s rakovinou způsobenou lidským papilomavirem. Jedná se o některé nádory penisu, úst, hltanu, řitě nebo děložního hrdla.
Změny u vakcín proti meningokoku
V roce 2024 se změní také hrazené očkování proti meningokoku určené dětem. Novinka spočívá v tom, že zatímco nyní bylo nutné očkování zahájit do roku věku dítěte nebo do 15. narozenin, nově to půjde do dovršení 16. roku věku. Rodiče a dospívající mají tedy rok navíc k dobru, aby se rozhodli, zda toto nepovinné očkování jejich dítě podstoupí.
Hranice u starších dětí se zvyšuje jak u hrazených vakcín proti meningokoku typu B, tak u očkování proti typům A, C, W a Y.
Novinky v úhradách
Více peněz do péče o děti
Nová úhradová vyhláška a seznam hrazených výkonů přidává peníze těm lékařům, kteří se starají o děti. Novou tzv. bonifikaci získají např. pediatři, zubaři, ale třeba i dětští psychiatři, kterých je zoufalý nedostatek (jak jej alespoň zčásti kompenzovat, jsme psali nedávno).
Bonifikace činí 208 Kč při péči o dítě do šesti let. U dítěte od sedmi let do 12 let to bude 156 Kč a u dítěte od 13 let do 18 let je bonifikace ve výši 104 Kč. Tyto částky jim pojišťovna pošle nad rámec úhrady za poskytnutou péči.
Zubařům se také zvýší tzv. agregovaná platba za dětské klienty. Více jim pojišťovny zaplatí za bílé plomby a práci na rovnátkách (u dětí) a také za výplně kořenových kanálků (u dospělých).
Změny v dětské psychiatrii
Politici si uvědomují fakt, že péče o děti a dospívající s duševním onemocněním zkolabovala, a pro příští rok se situaci snaží vylepšit tím, že psychiatrům a klinickým psychologům pro děti a dorost navýší hodnotu tzv. bodu. To bude v praxi znamenat, že za zdravotní péči vykázanou pojišťovnám dostanou více peněz než letos. Těchto oborů se týká také výše popsaná bonifikace.
Další změnou, kterou pocítí přímo i rodiny, je, že pojišťovny po Novém roce začnou hradit v tomto oboru také telemedicínu. V tomto případě půjde o konzultace lékaře online. Na novinku ale dosáhnou jen děti, které již jsou zaregistrované u některého z psychiatrů. Podmínkou také je, že při online konzultaci bude kromě přenosu hlasu přenášen i obraz.
Jedna konzultace poskytnutá psychiatrem na dálku může trvat maximálně 30 minut. Lékař ji může pojišťovně vykázat ale i čtyřikrát za den, tedy denně se může pacientovi celkem věnovat až dvě hodiny. Nicméně platí limit, že pojišťovna proplatí za rok 12 vykázaných distančních kontaktů na jednoho pacienta.
Úprava sice znamená změnu především pro děti, co již psychiatra mají, politici a představitelé pojišťoven ale doufají, že povede k alespoň malému uvolnění kapacity a tomu, že by lékaři mohli ošetřit více dětí. Zda to je reálné, ukáže až čas, protože už nyní lékaři uvádí, že jsou velmi přetížení, a i když by chtěli pomoci více pacientům, fyzicky a časově nemohou.
Podpora jednodenní péče
Více peněz příští rok půjde do tzv. jednodenní péče. Tedy typu péče, kdy po miniinvazivní operaci pacient do 24 hodin opouští nemocniční lůžko a jede se doléčovat třeba domů.
Nově budou moci tento typ péče nabízet také nemocnice, které k ní nemají speciálně upravené prostory. Seznam toho, co pojišťovny v jednodenní péči proplatí, se navíc v roce 2024 rozroste na 47 typů zákroků. Patřit mezi ně budou např. jednoduché operace kýly, hemoroidů, laparoskopická operace slepého střeva, nenáročné operace ramene či kolene atd. Nově se bude jednat o operace prováděné v rámci ORL, gynekologie či ortopedie.
Kromě jednodenní péče má prioritu také paliativa, tedy péče o těžce nemocné pacienty a nemocné v závěru života.
Novinky v legislativě
Těsně před Vánoci posvětil Senát i prezident novelu zákona o léčivech, takže platí avízo, že její značná část začne platit už od 1. ledna 2024.
Od této novely Ministerstvo zdravotnictví slibuje pacientům značné změny. Především to, že pokud výrobce nebude schopen dodat na český trh nějaké léčivo, které v tuzemsku používáme, na pacienta by to nemělo mít tak zásadní vliv jako nyní. Novela totiž výrobcům a distributorům ukládá u některých léčiv držet rezervy, které dají do oběhu právě ve chvíli, kdy dojde k přerušení či ukončení dodávek. Lékové autority tím získají čas třeba na to sehnat léčivo v zahraničí.
Konkrétně mají výrobci držet zásobu léčiv, která odpovídá měsíční či dvouměsíční dodávce do ČR. Tuto zásobu uvolní až na pokyn lékového ústavu. Může jít i o dodávku cizojazyčných balení dodatečně vybavených příbalovými letáky v češtině.
Povinnost se vztahuje jen na léčiva, která jsou hrazená z veřejného zdravotního pojištění nebo mají stanovenou lékovým ústavem tzv. maximální cenu. V případě, že takový lék za poslední tři roky výpadek neměl, výrobce má povinnost zajistit si měsíční zásobu. Pokud výpadek za tři roky měl, musí si držet zásobu odpovídající dvouměsíčním dodávkám.
Povinnost držet si zásoby se nevztahuje na nově zaregistrovaná léčiva a také na ta, která budou vyjmenovaná v seznamu vydaném ministerstvem.
Novela zákona přináší také novou kategorii léčiv s přízviskem omezená dostupnost
. Pokud lék toto označení dočasně získá, nebude smět být vyvážen do zahraničí. A to automaticky. Dnes reexport ohrožených léčiv jednotlivě zakazuje ministerstvo.
Změna zákona výrobcům ukládá předávat lékovému ústavu více informací než dosud. Distributorům zakazuje zvýhodňovat některé lékárny a nařizuje jim objednané léky dodat ve lhůtě do dvou dnů, je-li lék k dispozici.
Nové povinnosti přináší i u lékáren. Léky s omezenou dostupností mohou objednávat pouze v množství, které odpovídá týdennímu či čtrnáctidennímu výdeji tohoto konkrétní léku.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek před Vánoci také avizoval, že příští rok se rozběhne projekt, na jehož konci by v ČR měla být tuzemská továrna na výrobu penicilinu. Podle ministra je vše již rozpracováno tak, aby továrna na konci volebního období této vlády, tedy do dvou let, buď již stála, nebo byla rozestavěná. Penicilin je účinnou složkou antibiotik používaných třeba při angíně, ale i řadě dalších onemocnění a infekčních stavů. Léky s penicilinem ovšem nedávno měly rozsáhlé výpadky a lékaři museli místo něj předepisovat širokospektrá antibiotika, která ovšem podporují vznik rezistence bakterií vůči tomuto typu léčby.
Od ledna vstoupí v platnost také vyhláška, která umožní širšímu okruhu zdravotníků očkovat. Nově budou moci oficiálně očkovat všeobecné či praktické sestry. V praxi sice očkují některé i dnes, ale neměly by. Nově může vakcinovat také lékař-asistent nebo odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví
. O možnost očkovat usilují i lékárnici, o nich se ale vyhláška konkrétně nezmiňuje.
Ve třetím čtvrtletí roku 2024 by měla vstoupit v platnost novela zákona o zdravotních službách. Jejím smyslem je mimo jiné přinést definici tzv. telemedicínských služeb. Tedy péče poskytované pacientovi na dálku. Novela také zavede rámec jejich používání. Jde o změny, které zrychlí zavádění vzdálené péče do praxe a přispějí k širšímu hrazení některých telemedicínských projektů z veřejného pojištění.
Novinky v příspěvcích zdravotních pojišťoven
Výše uvedené novinky se týkají úhrad zdravotní péče, řadou změn si ale projdou i příspěvky z fondů prevence jednotlivých zdravotních pojišťoven.
Jde o nenárokové, jednorázové, zpětně proplácené bonusy, o které si klienti sami musí aktivně žádat. Za děti žádají rodiče. Jednotlivé příspěvky lze sčítat, a tak si rodina může přijít za rok i na tisíce zpětně proplacených korun.
Např. VZP nově přispěje dětem na odlehčené plastové sádry a karbonové fixace zlomenin, ale také školní lyžařský výcvik. ZP ministerstva vnitra bude mít nový Program podpory prevence obezity, ČPZP nově přispěje těhotným na genetický test, ZP Škoda pak na nové očkování proti pásovému oparu a Vojenská ZP zavádí nový bonus pro ty, kteří chodí na preventivní prohlídky.
Kromě novinek pojišťovny příští rok řadu příspěvků navýší. Čerpání některých ale podmíní účastí na preventivních prohlídkách či plošných screeningových programech.
Změny v příspěvcích zdravotních pojišťoven z fondu prevence zpracováváme, s ohledem na jejich velké množství, přehledně v samostatném textu.
ČLÁNKY DO MAILU