Přehled novinek 2023: Více jednodenních operací, nová oční prevence a přeshraniční eRecept

Na změny důležité pro pacienty jsme se kromě ministerstva zeptali také v Státním ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), ve zdravotních pojišťovnách nebo u praktických lékařů.

Lék na eRecept v zahraničí

Vyzvednout si recept v zahraničí bylo možné i dosud, pacient k tomu ale mimo jiné potřeboval jeho papírovou podobu. To by se mělo v roce 2023 změnit. SÚKL, který vyvíjí a uvádí v život projekt eRecept a k němu přidružené funkce, totiž počítá s tím, že ČR se zapojí do tzv. přeshraniční preskripce. Tedy přeshraniční výměny eReceptů.

Přečtěte si také:

VZP nově zavede příspěvek na saunu či masáž, vrátí také bonus na dentální hygienu

To by znamenalo, že český pacient si léky bude moci vyzvednout ve všech evropských státech, které se do projektu zapojily. K vyzvednutí léku bude nutný identifikátor eReceptu a doklad totožnosti. „Tedy elektronicky čitelný doklad, jako je občanský průkaz či cestovní pas,“ upozorňuje mluvčí SÚKL Klára Brunclíková.

Aktuálně jsou do tohoto typu spolupráce zapojeny Finsko, Estonsko, Chorvatsko, Portugalsko. V nejbližší době by měla přibýt kromě nás také Švédsko. Do budoucna se do přeshraniční výměny eReceptů zapojí nejspíše také Polsko, Řecko, Kypr, Španělsko, Irsko, Maďarsko, Lotyšsko, Itálie a Litva. U nich ale zatím není jistý termín, kdy na přeshraniční eRecept přejdou.

Datum, kdy změna začne platit, není úplně známý ani pro nás, byť SÚKL počítá s tím, že by přeshraniční eRecept měl začít fungovat už 1. ledna 2023. „Termín spuštění je však ovlivněn poměrně složitými administrativními procesy na straně Evropské komise, které musí předcházet vstupu ČR do produkčního provozu,“ upozorňuje Klára Brunclíková. Produkčním provozem je míněno zapojení do jednotného evropského systému.

Přečtěte si také:

Mapy ukazují, kde chybí praktici a zubaři. VZP nabízí za otevření praxe statisíce

SÚKL ještě k novince dodal, že i eReceptů vydaných v zahraničí bude mít předepisující lékař možnost nahlédnout, zda byl lék pacientem skutečně vyzvednut či nikoli. Jamile totiž lékárník v zahraniční lékárně medikament vydá, informace o výdeji je odeslána zpět do země, kde byl eRecept vystaven.

Konec eOčkování

S agendou kolem eReceptu souvisí ještě jiná změna – novela zákona o léčivech dočasně utlumila fungování elektronického očkovacího průkazu zvaného eOčkování, do nějž měli lékaři povinnost zápisu od ledna 2022. 

Nově lékaři mají zapisovatod 1. ledna 2023, kdy vstoupí v účinnost změna vyhlášky o předepisování léčivých přípravků,údaje o očkování do jiné databáze, a to té známé pod zkratkou ISIN. Do ní se v minulosti již vnášela informace o očkování proti covidu. ISIN byl propojen s aplikací Tečka, která po naočkování jejím uživatelům zezelenala. Zelená Tečka svého času znamenala propustku na kulturní akce či do hospody. Nyní má Ministerstvo zdravotnictví ambici z ní udělat nový elektronický očkovací průkaz, ale zatím takto Tečka nefunguje.

Každopádně přenesení zápisů do ISIN znamená nyní faktický konec eOčkování, protože eOčkování s ISINem aktuálně není propojeno a nemůže z něj čerpat data. Ministerstvo ale tvrdí, že v budoucnosti to změní a eOčkování bude funkční.

Přečtěte si také:

eOčkování ani ne po roce skončilo, smetla ho poslanecká novela zákona o léčivech

Větší proplácení jednodenní chirurgie

Úhradová vyhláška pro rok 2023 přinese mimo jiné změny pro zákroky tzv. jednodenní chirurgie. Zatímco dosud byly hrazené na základě individuálních dohod mezi zdravotními pojišťovnami a nemocnicemi, od 1. ledna 2023 je 17 z nich přímo zakotveno v úhradové vyhlášce, což přináší změnu výše jejich úhrady a způsobu jejich hrazení.

Pro pacienta to znamená, že zákroky, které jsou k jeho organismu šetrnější a po kterých jde druhý den domů, by měly být četnější a dostupnější. Změna může vést k tomu, že je začne poskytovat více nemocnic a ty, které už je dělají, je mohou provádět častěji. „Jednodenní péče se v ČR oproti jiným vyspělým státům stále neprovádí v takové míře. Cílem navrhovaných změn úhrady je tak hlavně navýšit podíl výkonů prováděných jednodenním způsobem,“ říká mluvčí rezortu Ondřej Jakob.

Zároveň ale podotýká, že jednodenní chirurgie není určena všem pacientům a všem nemocnicím. „Využít je lze u nekomplikovaných pacientů a jen těmi poskytovateli zdravotní péče, kteří splní pro tento typ péče daná kritéria,“ dodává Ondřej Jakob. Jde o pojistky, které mají předcházet tomu, aby kvůli zvýšenému zájmu o jednodenní chirurgii nebylo ohroženo zdraví pacienta.

Ministerstvo předpokládá, že příští rok za těchto 17 zákroků zdravotní pojišťovny vyplatí 150 milionů korun. Zároveň podotýká, že zatím jde jen o pilotní nastavení úhrad u jednodenní chirurgie. To tedy znamená, že bude úhrady průběžně vyhodnocovat. Zajímat jej bude především míra tzv. rehospitalizací. Tedy zda se pacienti po miniinvazivním zákroku budou do nemocnice vracet, protože došlo k nějakým nepředvídatelným potížím. „Pokud pilotní projekt bude mít pozitivní výsledky, je v plánu do budoucna zařadit do jednodenní péče větší objem chirurgických výkonů či vytvoření kompletně nových úhradových mechanismů v akutní lůžkové péči,“ dodává Ondřej Jakob.

150 korun zubařům za druhé prohlídky

Nová úhradová vyhláška přináší také drobnou změnu v ordinaci stomatologů. Spory kolem druhých zubních prohlídek vedly k tomu, že ministerstvo do vyhlášky včlenilo to, že od 1. ledna 2023 zubaři dostanou kromě agregované platby za každou provedenou druhou zubní prohlídku 150 Kč.

Žádné jásání ze strany zubařů se ale nekoná. Spíše naopak, zaznívají názory, že jde o nekoncepční krok, na který pacienti opět nějakým způsobem doplatí. Třeba tím, že se nezkrátí čekací lhůty. Nebo zubaři nebudou ochotní registrovat další nové pojištěnce. Nebo že oněch 150 Kč mělo ministerstvo raději přes pojišťovny poslat do protetiky, kde podle stomatologů pojišťovny hradí základní zubní náhrady pod úrovní nákladů, takže základní celkové zubní náhrady nikdo z nich moc nechce dělat.

„Výzva k ‚druhým prohlídkám‘ nám bude komplikovat to, abychom i nadále snižovali počty pacientů, kteří nejsou registrováni u žádného stomatologa. Když zveme a vyšetřujeme zjevně zdravé, tak pacient s kazem holt musí čekat,“ uvádí prezident České stomatologické komory Roman Šmucler s dodatkem, že to zubaři „nějak holt zvládnou“.

Je tedy dost možné, že spory o druhou zubní prohlídku, o kterých Vitalia.cz píše opakovaně, budou pokračovat i nadále.

Přečtěte si také:

Zubaři dostanou od ledna za druhou prohlídku 150 korun

Lepší vyšetření uší, zákroky pomocí robota

S chirurgií, které jsme se věnovali o dva odstavce výše, souvisí i změny v seznamu zdravotních výkonů. Tento soupis všech činností, které provádí zdravotníci a jejich bodové ohodnocení (kdy bod představuje určitou finanční částku), se mění každoročně. A letos jsou v něm tři novinky, které stojí za zmínku. Ministerstvo do něj nově zařadilo vyoperování části tlustého střeva a operaci jícnu, a to obojí s pomocí chirurgického robota. Hrazeným výkonem bude od Nového roku také screening sluchu novorozenců novou metodou, která bude od ledna 2023 proplácena rizikovým dětem a těm, u kterých bylo vyšetření běžnou metodou neúspěšné.

Nová oční prevence u diabetologů

Když Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) o prázdninách oznámila, že začne proplácet preventivní oční vyšetření u diabetologů, byl to průlom. Jednak proto, že diabetologové poprvé dostanou zaplaceno oční vyšetření a jednak také proto, že jde o snad o první pokus systémově hradit využití umělé inteligence ve zdravotnictví.

Přístroje, kterými diabetologové si musí vybavit ordinaci, chtějí-li dosáhnout na novou úhradu, totiž vyhodnocují snímky sítnice pomocí softwaru. Ten vlastní soukromé firmy, lékaři si u nich platí zpravidla využití za sadu snímků. Umělá inteligence sama rozezná podezřelé změny na sítnici, navíc se dokáže z již pořízených snímků „učit“, tedy zdokonalovat sebe sama. Na druhou stranu program sice dokáže říci, že na sítnici jsou změny, které mohou znamenat onemocnění zvané diabetická retinopatie, samotnou diagnózu ale určuje až lékař. V tomto případě oční lékař, kam diabetolog pacienta s pozitivním nálezem musí odeslat.

Krátce po informaci o úhradách ze strany VZP je oznámila také Oborová zdravotní pojišťovna s tím, že i ona výkony spojené s preventivním vyšetřením začne proplácet od 1. srpna. Aktuálně potvrdila úhrady také zdravotní pojišťovny Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP) a RBP. Obě úhrady zavedou od ledna 2023.

„ČPZP projednala s výborem České diabetologické společnosti jejich návrh na realizaci vyšetření diabetické retinopatie v diabetologických ambulancích na podzim roku 2022 a rozhodla, že s účinností od 1.1.2023 bude také připravena svým smluvním partnerům – diabetologům rozšiřovat smluvní repertoár o výkony, pomocí kterých lze vykázat provedené vyšetření,“ potvrzuje mluvčí ČPZP Elenka Mazurová. Podle ní sice výkony spojené s touto prevencí nejsou zařazeny do sazebníku pro rok 2023, pojišťovna ale využije kódy distribuovaném ze strany VZP. 

„Tímto krokem chceme zvýšit počet pacientů, dispenzarizovaných s diabetem, kteří nemají provedené oční vyšetření, jak ukládá doporučený postup (reálně cca 30%). Přitom včasné zachycení očního postižení významně snižuje riziko ztráty zraku a ruku v ruce snižuje i náklady spojené s dalšími intervencemi při rozvinutém postižení. Podpora vyšetření diabetické retinopatie je proto jak pro pacienty – naše pojištěnce, tak pro plátce žádoucí,“ dodává Elenka Mazurová.

„Screening diabetické retinopatie budeme smluvně sjednávat a hradit od 1.1.2023 na základě žádostí jednotlivých poskytovatelů zdravotních služeb po doložení příslušného přístrojového vybavení a osvědčení od České diabetologické společnosti ČLS JEP,“ uvádí mluvčí RBP Ivo Čelechovský. „V praxi se jedná o 3 nové výkony 13117,13118 a 13119. Konkrétní bodovou úhradu za tyto výkony a pro rok 2023 pak stanoví Úhradová komise RBP pravděpodobně ještě do konce letošního roku,“ dodává Ivo Čelechovský.

A ačkoliv některé pojišťovny již prevenci hradí, diabetologové ji zatím neprovádějí, neboť značná část z nich zatím nemá absolvovaný povinný kurz a nutné je dovybavit i ordinace. První z nich proto vyšetření začnou nabízet nejspíše až od února 2023 dále. Ordinací s touto možností vyšetření by ale mělo postupně přibývat.

Přečtěte si také:

Hrazené preventivní vyšetření očí nabídnou diabetologové za několik měsíců

Ubude pracovnělékařských prohlídek

Na sklonku roku oznámil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, že od 1. ledna 2023 ruší povinné periodické pracovnělékařské prohlídky u některých profesí. Týká se to pracovníků nerizikových profesí, například v administrativě. Ty budou lékaři provádět jen v takovém případě, když to budou požadovat zaměstnavatelé nebo si o ně řekne sám zaměstnanec. Podle ministra by tím mělo dojít k omezení administrativy. Vstupní lékařské prohlídky zůstávají povinné.

„Cílem je uvolnit lékařům ruce v péči o pacienty a zaměstnavatelům ušetřit finance a zbytečné papírování,“ stojí v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví.

Skončí volný prodej nikotinových sáčků

Od 1. července 2023 by měla vstoupit v platnost vyhláška o nikotinových sáčcích, která zreguluje jejich prodej. Sáčky tak zůstanou legální, neměly by se ale už v takové míře dostávat k dětem, jak je tomu nyní. Vyhláška upravuje požadavky na složení, vzhled, jakost a vlastnosti nikotinových sáčků bez obsahu tabáku. Klade také důraz na jejich označování včetně zakázaných prvků nebo na oznamovací povinnost výrobců a dovozců před uvedením výrobku na trh.

Ministerstvo vyhlášku připravilo poté, co sáčky začaly být ve velkém populární už u starších žáků na základní škole. Kvůli absenci tabáku jeho prodej a užívání nešlo regulovat jako třeba u cigaret či dalších výrobků.

„Nikotin představuje několik zdravotních rizik, a kromě toho je vysoce návykovou látkou, která častokrát vede k celoživotní závislosti. V ČR je na trhu několik druhů nikotinových sáčků s různou příchutí včetně rozdílného obsahu nikotinu v jedné dávce. Na to je potřeba reagovat. Vyhláška mimo jiné z důvodu ochrany veřejného zdraví stanovuje maximální množství nikotinu v jedné dávce na 12 mg,“ cituje tisková zpráva úřadu hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou.

Přečtěte si také:

Děti žvýkají nikotinové sáčky. Hrozí jim předávkování i rychlá závislost

Zajištění lepší dostupnosti léků

V ČR už měsíce chybějí opakovaně některé léky a téma se stalo naléhavým zejména v posledních týdnech, kdy v ČR řádí epidemie tří virů (RSV, chřipky a SARS-CoV-2), přičemž k dostání nebyly léky pro děti na horečku a bolest. Na angíny zase delší dobu chyběla penicilinová antibiotika. Obvolávat lékárny musí pacienti už delší čas také kvůli očním kapkám a masti Tobrex a dalším očním antibiotikům. Situace vyvrcholila v to, že ministerstvo se SÚKL zajistili mimořádné dodávky desetitísce balení Nurofenu pro děti. První z nich už jsou v lékárnách.

Přečtěte si také:

Na trhu opakovaně chybí Tobrex, stát proto zkomplikoval jeho prodej do zahraničí

Ministr zdravotnictví zároveň veřejnosti nedávno představil novelu zákona o léčivech, kterou podle vlastních slov na ministerstvu připravují už měsíce. „Podstatou této novely je stanovení povinnosti držitelům rozhodnutí o registraci (obvykle výrobce, pozn. red.), aby v případě výpadku v dodávání hrazeného léčivého přípravku měl k dispozici zásobu odpovídající dvouměsíční spotřebě, a kterou může okamžitě začít dodávat na trh na území ČR,“ vysvětluje Ondřej Jakob. Kratší výpadky by tímto měly být podle ministerstva zcela eliminovány. „V případech déletrvajících výpadků však získají MZ a SÚKL čas k využití nejvhodnějšího institutu k zajištění dostupnosti léčivého přípravku (např. specifický léčebný program),“ dodává Ondřej Jakob.

Tato novela by podle předpokladu ministerstva měla začít platit od prosince 2023.