Projdou „trestné body“ za nezdravé jídlo a potraviny zdaleka? Přestože se zemědělci a výrobci potravin oprávněně obávají rostoucích nákladů na produkci potravin, mimo jiné v důsledku tlaku EU na výrobu zdravějších, udržitelnějších a obecně kvalitnějších potravin, mohou být některá z připravovaných opatření EU za určitých podmínek přínosem pro spotřebitele. A ve střednědobém horizontu i pro část našich producentů potravin.
Co se dozvíte v článku
V příštím roce totiž začnou platit některé, zatím ne zas tak podstatné změny v označování potravin, podstatnější bude ale plánovaná revize zásadnějších údajů, s nimiž by se spotřebitelé měli postupně setkávat na obalech potravin. Jednou z nich je revize označování datem spotřeby (formulace „spotřebujte do“) a dobou minimální trvanlivosti.
Označování trvanlivosti vede k plýtvání potravinami
Zejména pojem minimální trvanlivost je totiž pro značnou část spotřebitelů signálem, aby po jejím uplynutí příslušnou potravinu již dále nekonzumovali, neboť se obávají zdravotních rizik. To ovšem vytváří potenciál k plýtvání s potravinami, které přitom zdravotní riziko nepředstavují, ačkoli se po uplynutí data minimální trvanlivosti může částečně měnit jejich vzhled nebo konzistence.
Uvedený termín „doba (či datum) minimální trvanlivosti“ je tak minimálně psychologicky zavádějící a EU se jej chystá změnit nebo zrušit tak, aby dotčené potraviny nekončily v odpadu.
K tomu je třeba podotknout, že datum minimální trvanlivosti stanovují výrobci potravin se značnou časovou rezervou, také proto, že nemohou v praxi ovlivnit způsob skladování a nakládání s takovými potravinami (nejen) v domácnostech spotřebitele. Každopádně, pokud se plánovaná změna, jejíž podobu může ovlivnit i ČR v rámci svého předsednictví, uskuteční, mohou na takovém opatření spotřebitelé ušetřit.
Jednou z cest je vybavit prodávané potraviny čipy, které dokáží zaznamenat změny teplot při jejich transportu a distribuci, což je pro ovlivnění doby spotřeby i pro bezpečnost potravin rozhodující.
Značení potravin – současná legislativa
Datum použitelnosti – spotřebujte do…
- Uvádí se slovy „spotřebujte do…“ a následuje buď datum, nebo odkaz na místo, kde je datum uvedeno na etiketě nebo obalu.
- Datum je v předepsaném pořadí – den, měsíc a rok.
- Používá se pro potraviny, které podléhají rychle zkáze, a musí být proto rychle spotřebovány, např. jogurty a jiné mléčné výrobky, ryby, chlazená drůbež, výrobky studené kuchyně atp.
- Potraviny s prošlou dobou použitelnosti se nepovažují za bezpečné a nesmí se uvádět do oběhu.
Datum minimální trvanlivosti – minimální trvanlivost do…
- Uvádí se slovy „minimální trvanlivost do…“ nebo „minimální trvanlivost do konce…“.
- Připojeno je buď datum, nebo odkaz na místo, kde je datum uvedeno na etiketě nebo obalu.
- Používá se pro „trvanlivé“ potraviny, které se rychle nekazí. Příkladem mohou být konzervy, sušenky, čokoláda, nápoje, těstoviny atp.
- Potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti lze uvádět do oběhu, ovšem pouze pokud jsou zdravotně nezávadné a pokud jsou zřetelně označeny jako prošlé a umístěny odděleně od běžného zboží.
Více v článku Potraviny se dají jíst mnohem déle, než uvádí datum.
Nové dělení na zdravé a nezdravé potraviny
Nejdůležitější ale bude v EU již také plánovaná změna kategorizace potravin na zdravé a nezdravé prostřednictvím pětibarevné škály od doporučovaných produktů zelené barvy po méně vhodné (ne však „zakázané“) potraviny označené červeně.
Původně uvažovaný systém, známý jako Nutri-score, by měl doznat poměrně zásadních změn. A to i na základě kritických připomínek z české strany, které jako oprávněné akceptuje stále více členských zemí EU, mimo jiné potravinářská velmoc Francie. Ta totiž dodatečně zjistila, že do kategorie červeně označovaných, a tedy k pravidelné konzumaci nedoporučovaných potravin by spadaly prakticky všechny francouzské tučné nebo příliš slané sýry…
To však je jen vrcholek pomyslného ledovce původní podoby Nutri-score, které by opticky degradovalo značné množství jinak kvalitních a pro zdraví populace potřebných potravin. Původní Nutri-score by tak měl nahradit jiný systém.
Je označován jako Planet-score a v parametrech hodnocení potravin by měl zohledňovat i jejich uhlíkovou nebo emisní stopu, ale i míru zpracování nebo různé stravovací návyky podle místa prodeje nebo podle věkové kategorie. To ovšem bude zřejmě byrokraticky dost náročné, na druhou stranu by ale měl být takový systém pro spotřebitele objektivnější. I to bude předmětem českého předsednictví EU, které nastane v druhé polovině roku 2022.
Galerie: Potraviny se složením, které nečekáte
Změna značení biopotravin znamená šanci pro české výrobce
Již od začátku roku se mění systém označování biopotravin, který ale zřejmě nebude mít přímo na tuzemského spotřebitele významný dopad. Změny se totiž týkají především mezinárodního obchodu s biopotravinami. Při exportech českých biopotravin nebude již nutné označovat je tuzemským logem „biozebry“, ale pouze logem biopotravin, které je platné pro celou EU.
To by mělo o něco zlepšit šance našich bioproduktů při vývozu, neboť české logo biozebry není v rámci EU tak známé, a naše biopotraviny to částečně znevýhodňuje.
Naopak při dovozech biopotravin ze zemí mimo EU na území EU nebude evropské logo biopotravin povinné, takže teoreticky mohou spotřebitelé v EU i v ČR kupovat biopotraviny, o nichž nebudou vědět, že to biopotraviny jsou. Také proto lze předpokládat, že vývozci biopotravin ze zemí mimo EU logo známé v rámci EU zachovají, ale povinnost to nebude.
Výhodnější má být jídlo zblízka
Příští rok také bude posledním, v němž ještě nebudou platit pravidla nové Společné zemědělské politiky EU, byť se tak mělo stát už od letoška, rok 2021 je však stejně jako rok 2022 chápán jako přechodné období.
V novém období by měl být přitom kladen vyšší důraz na krácení dodavatelských řetězců (na principu „od vidle po vidličku“) a také na emisní a uhlíkovou stopu potravin. To by mělo částečně zvýhodnit tuzemské producenty potravin, neboť zboží transportované na velké vzdálenosti, minimálně z teritorií mimo EU, bude nějakým způsobem znevýhodněno. Ať již nějakou uhlíkovou daní, nebo v systému označování potravin ve zmiňovaném Planet-score.
Stále více tak bude platit, že při stejných nákladech na produkci bude na dlouhé vzdálenosti transportované zboží dražší. Což je také jedním z důvodů, proč by měli tuzemští spotřebitelé preferovat nákup lokálních a obecně českých potravin – mělo by se to postupně i finančně vyplatit, a je vhodné si na to začít zvykat.
ČLÁNKY DO MAILU