Poruchy růstu se dnes dají velmi dobře léčit a i děti, kterým se kdysi spolužáci posmívali, dnes dorůstají do standardní velikosti. Jaké nemoci signalizují poruchy růstu u dětí a jak poznat, že je dítko příliš malé? Na to jsme se ptali docentky Jiřiny Zapletalové z FN Olomouc, která nám prozradila i to, jak vypočítat normální výšku dítěte.
Jak poznat, že dítě moc neroste
V první řadě je na rodičích, aby sledovali i průběžně porovnávali své dítě s vrstevníky. V případě pochybností se pak mohou obrátit na pediatra, který výšku dítěte zanese do percentilového grafu a vyhodnotí z něj, zda je třeba dalších vyšetření, nebo vaše obavy rozptýlí.
Percentilové grafy jsou také volně ke stažení na webu Státního zdravotního ústavu, případně je stále ještě můžete najít ve Zdravotním a očkovacím průkazu vašeho dítěte v příloze pro rodiče. Tyto grafy byly vytvořeny na základě celostátních antropologických výzkumů u dětské a dospívající populace a můžete z nich odvodit, zda je dítě moc malé, moc velké, či zcela normální velikosti.
Zkusit si vypočítat cílovou výšku vašeho dítěte v dospělosti nebo zjistit, jak roste v porovnání se svými vrstevníky, můžete i na kalkulačce Denrustu.cz, případně v týdnu od 18. září 2017 navštivte Světový den růstu ve vybraných obchodních centrech v České republice, kde vás i dítě odborníci zdarma přeměří.
Percentilový graf
Jak s percentilovým grafem pracovat?
Na horizontále nanesete věk dítěte (zvlášť si najdete graf chlapce, zvlášť dívky), na vertikále pak jeho aktuální výšku. Údaj vyneseme na pravou stranu grafu a vyhodnotíme zde uvedené číslo.
Vidíme-li číslo dvacet až sedmdesát pět, jde o střední tělesnou výšku a vůbec se jako rodiče nemusíme znepokojovat. Pakliže se ale výška vašeho dítěte pohybuje mimo toto pásmo tzv. normální výšky, je třeba posoudit i genetický růstový potenciál dítěte.
Zde se pracuje s výškou otce, matky i dítěte. Je-li vaše dítě tzv. mimo tabulku, lékař vás odešle na endokrinologické vyšetření, kde se budou hledat příčiny růstové poruchy. Ty mohou být tři:
Příčiny růstové poruchy
Fyziologická varianta růstové poruchy
Dítě je v důsledku opožděného vyzrávání nebo rodinných dispozic „malé, ale zdravé“. V tomto případě je pouze sledováno. Pozor však na tzv. familiární malý vzrůst, kdy se za nápadně malou výškou jednoho z rodičů může skrývat rodové onemocnění provázené růstovou poruchou. V tomto případě míří na vyšetření i rodina dítěte.
Malý vzrůst v důsledku chronického onemocnění
Dítě neléčí endokrinolog, ale např. gastroenterolog v případě celiakie. Někdy je nutná spolupráce také s psychologem, protože příčinou růstového selhání může být psychické strádání (přetěžované děti, školní i domácí šikana, psychické a fyzické týrání nebo zneužívání).
Diagnóza hormonální poruchy nebo určitého genetického syndromu
Malý pacient je léčen endokrinologem, který pravidelně sleduje účinek léčby, růstovou rychlost, kostní zralost i laboratorní ukazatele.
Dospělý neroste. Jen růst u dětí je normální
Tělesný růst je biologický fenomén, který souvisí jen s dětstvím a dospíváním. Pokud někdo roste v dospělosti, jde vždy o růst patologický. Může trpět buď nadprodukcí tělesného hormonu, která mu způsobuje například nadměrný růst brady, obličeje nebo zubů, nebo patologický růst – nádorové bujení.
„Každá růstová porucha ve smyslu minus (kdy je dítě příliš malé) může ukazovat na závažné onemocnění, ať už orgánové, nebo systémové. Nejčastější porucha dětského růstu ale spočívá v nedostatku růstového hormonu, který růst kontroluje, v těle,“ uvádí Jiřina Zapletalová.
Léčba růstovým hormonem není pro každého
Je třeba říci, že ne každému příliš malému dítěti léčba růstovým hormonem pomůže. Je indikována jen u vybraných pacientů s porušenou tvorbou růstového hormonu či závažnou chronickou nedostatečností ledvin – s malým vzrůstem jako jejím důsledkem. Jiřina Zapletalová pak zmiňuje ještě vrozený syndrom Pradera a Williho, se kterým už se děti rodí. „Tyto děti jsou snadno rozpoznatelné už po porodu, jsou měkké, poddajné, hypotonické, špatně pijí, jsou to obvykle blonďáčci. Pokud dětem chybí jeden chromozom X, jsou od narození v růstovém tempu opožděni, trpí Turnerovým syndromem. Bohužel jsou tito pacienti z nějakého důvodu pozdě diagnostikováni, někdy až kolem desátého roku. I tak ale dokáží z léčby růstovým hormonem dobře profitovat,“ říká lékařka.
Více o genetických vadách v článcích: Rodí starší ženy, riziko vývojových poruch stoupá a Chceme jenom dokonalé děti. Ostatní „ukončíme“
Podobně vhodná je tato léčba i pro děti s malým gestačním věkem či kostní odchylkou v důsledku poruchy SHOX genu, kdy se dítě narodí malým rodičů. Takové děti mají kratší končetiny, delší trup a odchylné utváření zápěstí.
Léčba růstovým hormonem se praktikuje už šedesát let. Dříve se odebíral z podvěsku mozkového z mrtvých lidí, než jsme se naučili vyrábět růstový hormon autentický biosyntetický. Léčba je finančně velmi náročná, ale pokud je pacient důsledný a hormon si každý večer injekčně aplikuje do stehen, výsledky jsou velmi dobré.
Potvrzuje to maminka šestiletého syna, který si hormon aplikuje již pět let. „Že s růstem není vše v pořádku, jsem se dozvěděli, už když byly synovi dva měsíce. Na prvním vyšetření jsme byli v půl roce a zhruba od jednoho roku jsme začali s aplikací růstového hormonu. Dnes, kdy je synovi šest let, už má standardní výšku, nikdo by na něm nepoznal, že v jednom roce neměl ani šedesát centimetrů. Syn nemá žádné negativní reakce na léčbu a aplikaci růstového hormonu bere jak součást svého života, tak jako si večer čistí zuby, tak si večer bere injekci. Ale je to určitě i tím, že jsme začali s aplikací tak brzy,“ říká Eva Chodorová, maminka šestiletého pacienta.
Odborná spolupráce:
Doc. MUDr. Jiřina Zapletalová, Ph.D.
Zástupkyně přednosty Dětské kliniky LF UP a FN Olomouc, kde působí jako lékařka Dětské endokrinologické a diabetologické ordinace.
ČLÁNKY DO MAILU