Naopak je to priblizeni civilizovanemu svetu. Kdybyste trpel nekterou jen trochu komplikovanejsi alergii (napr. na laktozu, ale pouze z kravskeho mleka), byl byste prekvapeny, jaky problem je zjistit v restauracich jenom ptesne slozeni jidel (druh smetany apod.), natoz konkretni alergeny.
nevim kam chodite, ale jelikoz mame v sirsi rodine celiaka, ktery s nami bezne jezdi na akce ci dovolenou tak se snad jeste nestalo (u nas ani v zahranici) ze by servis nevedel resp. kdyz si nebyl jisty tak se zeptal kuchyne. zadny problem. ve chvili kdybych narazil na takovy podnik, tak se zvednu jdu o dum dal a nikdy priste bych tam nesel. problem vyresen.
stejne tak to predpokladam bude delat i dneska, proste se zepta, ale vy radeji byrokratickou papirovou civilizaci nez pouzit mozek a pusu, chapu.
Je to informace na nic, protože alergenem může být v podstatě cokoliv. Například mojí manželce žádný z alergenů na tom seznamu nic nedělá, ale jak sní něco v čem jsou jen stopy manga nebo liči, tak voláme záchranku. A takových lidí dohromady je víc než těch "klasických" alergiků.
Navíc, pokud by to vzali vážně, tak by na jídelním lístku mělo stát "U nás se pracuje s těmito alergeny ... a tedy můžou jejich stopy být v každém u nás podávaném jídle", protože přenosu stop se zabránit nedá (pokud tedy se každé jidlo nepřiprabuje ve vlastní kuchyni hermeticky uddělené od ostatních).
... ano, tohle přesně mne napadlo hned, když se o tom začlo mluvit - hermeticky oddělené nejenom kuchyně se spotřebiči, nástroji a pod., ale vlastně i sklady. Kolik takových kuchyní+skladů bude jedna vývařovna potřebovat, aby zaručila spotřebiteli, že se žádný oficiálně v jídelním lístku neuvedený alergen v daném pokrmu prostě nevyskytne, a to ani v množství stopovém?
A za další mne napadlo, že jsem kdysi na obalu běžné vstupní suroviny - tuším mouky - četla jakési upozornění, že závod zpracovává i sóju a arašídy. Co v takovém případě udělá kuchař, než začne obalovat řízky k bramorám? Napíše rovnou, že obsahují tyto alegeny, nebo se bleskurychle rekrutuje v chemika, odskočí nejdříve s moukou do sklepa, kde se nachází špičková chemická laboratoř a zjistí, zda-li zrovna tato mouka nenese stopové množství jakýchkoliv alergenů?
Pro řádově 10 000 majitelů a zaměstnanců českých hospod byly letošní vánoce vánocemi předposledními. V prosinci 2016 budou bez práce, bez reálné šance najít jiné zaměstnání, někteří budou čerstvě rozvedení. V dalších případech nebudou rozvedení, ale rodiny už budou rozvrácené, takže vánoce budou stát za houby. Někdo bude mít psychické problémy. Někdo bude mít za sebou drobný zločin a bude na cestě do vězení. Někteří dnešní hostinští budou mít za sebou sebevraždu. Když lidé ztrácejí práci a nejsou pro ně jiná pracovní místa, tak se takové věci prostě dějí. Když uvážíme, že každý z postižených má rodinu, zasáhne to 40 – 50 tisíc lidí.
Zajímavý článek, dobře, že pan autor zmiňuje, že je tu vedle vypisování čísel taky možnost prostě jen na začátku jídelního lístku uvést "Pokrmy, nápoje mohou obsahovat alergeny. Informace o přítomnosti alergenů v konkrétních pokrmech lze získat u obsluhy." Restauratéři si stěžují, jak musí měnit jídlení lístky, přitom by stačilo jen tohleto a mít někde v zázemí seznam, co ten den ta jídla obsahují... ani by ten personál nemusel být vyškolen, stačilo by kdyby uměl donést seznam hostu.
Pak jen jedna faktická oprava v článku... změny v označování alergenů a jejich seznam nevychází ze směrnice, ale z nařízení (stejné číslo, jiný typ předpisu). Zdá se to být jen detail, ale mezi směrnicí a nařízením je velký rozdíl (směrnice si můžeme převést do svého prostředí dost volně, nařízení prostě tak jak je).
Článek je sice zajímavý, ale nevím, nakolik mu věřit. Provozujeme kavárnu a po konzultaci s "hygienou" nám bylo řečeno, že dokud nebude prováděcí směrnice (která zatím není), tak rozhodně ústní podání informace personálem nestačí. Používáme speciální jídelní lístek s vyznačenými alergeny, ten je na vyžádání, a v ostatních je tato informace (že si lze jídelní lístek s vyznačenými alergeny vyžádat u obsluhy). To je prý v pořádku.
Tzn. kritizovat, jak většina restaurací nešťastně informuje o alergenech, je poněkud nešťastné, pokud je k tomu nucena "ouřadou" :-)
Obsluhující nám s úsměvem rozdával desky s klasickými jídelními lístky a současně nabídl jídelní lístek kde jsou alergeny vyznačeny. Odmítli jsme s tím, že pojíme vše včetně alergenů a všichni jsme se zasmáli.
Pohoda, bifteky byly vynikající.
To byla ovšem restaurace, kde i kuchař přijde ke stolu konzultovat, případně upravit pokrm dle přání hosta. Ve velkohospodách takový osobní přístup možný není ale není problém mít extra jídelníček s alergeny a nabídnout ho a na přání poskytnout těm, co ho opravdu potřebují.
Za chvíli po tom normální člověk ani nevzdechne, nadělat na hlavu jsme si už nechali v mnohem horších věcech.
Ještě je tu ale jeden aspekt.
Dnes se připravuje samé jídlo z polotovarů, a tak by se jeden mohl divit proč že má v tom bifteku jakýsi alergen sóju, lepek mléko, hořčici, vejce...
Obzvláštně paradoxní je, že ty aleregeny vznikají z pochopitelných důvodů, doma také melu postupně na mlýnku jednu věc za druhou, pracuji na prkýnku ne řádně umytém po předchozím,... ale když se člověk zamyslí nad tím co mu opravdu předložili na talíři a jak se tam ty "alergeny" nejpravděpodobněji dostaly... má chuť zajet si na farmu a koupit si celou kvalitní krávu aby mohl konečně pochopit jak ho neustále jen okrádají a obelhávají a že je třeba s tím něco udělat.
Já například nevím jak si stojí váš řezník (klasický řezník, žádné balení plátků masa v super/hypermarketu), ale u toho našeho již maso které nebylo oplachováno (pokud jen to, a bez alespoň dusičnanů, lze si gratulovat) lze sehnat jen ve výjmečných případech a podezřívám je, že jen tehdy když to nestihli. Ve vepřové kýtě je přinejmenším voda vždy a kuřecí řízky bez dopingu již také snad neexistují, a například ve zmíněných super/hypermarketech je hovězí (to ne každý klasický řezník má jako pravidelné zboží) vždy namáčeno do dusičnanů a někdy i přisvíceno červeným světlem.
Že se pletu? Nepletu! Nejvíce vidět to je když vedle sebe položíte flák masa z vlastního zvířete a ten veřejně prodávaný kapající rosol. Kdysi tak hrozné výrobky (tehdy napuštěné jen vodou se sójí a solí) měli jen v Lídlu když začínal, dnes jsou úplně všude a všichni vám lžou že je to čisté maso.
Omlouvám se za myšlenkový posun ve sdělení, prostě mysl sklouzla k tomu co mne štve nejvíce - mizerným prvotním surovinám, protože já si vařím většinou sám ze survin o kterých mám nějakou představu o kvalitě.
Víte co to ale například pro mne znamená a obzvlášť v souvislosti se směrováním na US trh (tedy k podpoře TTIP, dovozu GM potravin)? Jednou jedinkrát zjistím, že řezník do toho masa napustil i sóju a nekoupím už u něj nikdy ani gram masa, nestojím o GM potraviny. Zjistím že na trhu jsou GM brambory či kukuřice (a můj prodavač protože je omezen ve výběru je nakupuje) a nikdy už od toho zelináře nekoupím žádnou odrůdu ani brambor ani kukuřice, z žádné země. Počítám, že nejpozději do roka ztratím v tyto prodejce důvěru úplně a i to co u nich dnes ještě kupuji začnu odebírat pouze od přímých producentů.
To je přesně svět vašeho (dalšího mizerného) Havla, ke kterému on by nás tak rád uvrtal s odpoutáváním vaší pozornosti nesmysly typu značení alergenů na potravinách v restauracích.
Škoda že nebylo zmíněn příklad resturace, která na stát zcela oprávně kašlala a prostě u vchodu uvedli, že úplně všechny jejich potraviny mohou obsahovat úplně všechny alergeny. Je to logicky pravda, a zřejmě i prakticky pravda, stačí potřísněné prkýnko, nesprávně sledovat složení polotovarů... A tohle chování, tenhle vzdor, měl být údajně státem sankcionován.
Jestli bych něco restauratérům doporučil, tak půlroční stávku - příště bude nařízeno kdo ví co, a pochopitlně být ale i nadále vstřícný k zákazníkům a informace jim poskytovat. To z jak hrozných surovin dnes vaříte je především vaše chyba a myslím, že můžete být mnohdy ještě rádi že nějaké zákazníky vůbec máte.
Řešení? Tohle je klasický způsob, jak vyjádřit, že restaurace nemá jakýkoliv zájem zákazníkovi s alergií či netolerancí na nějakou potravinu jakkoliv vyjít vstříc.
Obecně mi přijde, že řada osob v této diskuzi nemá žádné zkušenosti s tím, jaké to je snažit se najíst v restauraci, pokud trpítě nějakou alergií, a s jakými problémy se tito lidí potýkají.
V Rakousku je v jídelním lístku do závorky za pokrm napsáno A,C,E,G,J. Na každém stolečku je takový ten stojánek, na kterém je napsáno, že A je pšenice a G že je celer. Nikdo neimprovizuje, všichni to udělali stejně.
V Čechách se kecá o tom, jaká je to ptákovina a jak to všechny odradí a jaký je problém to udělat a že by se měl Brusel prostě zrušit.
Nekritizuji. Jen upozorňuji na rozdíl. "Kdo chce, hledá jak. Kdo nechce, hledá proč."
Ono se tak dělá i tady - na jídelníčku je u jídla řada čísel. Jak jsem zjistil, tak stejně většina lidí neví, co to znamená.
A k tomu vašemu "Kdo chce, hledá jak. Kdo nechce, hledá proč." dodám jen tolik. Když nám vláda nařídí chodit pozadu a po každém pátém kroku dělat dřep, tak taky pěkně budete držet hubu a dělat ten nesmysl (předpokládám, že jak to dělat, víte), nebo se ozvete, že takovou buzeraci trpět nebudete? Nařízení o alergenech je nesmysl ještě o řád vyšší.
v rakousku pozpatku chodi a delaji drep kazdy 3 krok, proc by to tedy mel byt problem, kdyz tu budem delat drep az po patem?
zkratka nekterym lidem to nevysvetlite. ovsem to by byl rev, kdyby restaurateri prenesli naklady tohoto narizeni na hosta co chce jidelak s vypsanymi alergeny, rekli by si dejme tomu 10kc za pujceni listku, to by kviceli jako podsvincata ze to platit ze sveho nebudou, ale hospodsky samozrejme muze :)
A co mam delat, kdyz treba upecu hovezi kytu na slanine a divokem koreni?
Umim varit a nepotrebuji vypek zahusteny moukou...ale,
pouzivam jednodruhove koreni treba od Kotanyi a i na celem pepri, bobkovem listu a novem koreni je napsano, ze muze obsahovat stopy vajec, lepku, soji, laktozy...
K cemu ta opicarna je, kdyz je u jidla pet cisel, ktera tam nemaji co delat??
Dej volovi funkci...
Jasne, pro statni uredniky je dulezite vzbudit ve stadu pocit, ze oni jedini se postaraji o jejich zdravi, penize, vzduch v restauraci, lacine nealko...
Chjo...a kdo vas, vy byrokraticka chatro, bude zivit? Vy to bez okradani lidi na danich nedate. Ale kde to porad chcete brat?
Jedná se o - cituji -“NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům“ .Povšimněme si datum - 25.října 2011 - tři roky jsme měli na seznámení se s tímto nařízením. Spis má 60 stránek a je zdůvodněn jako „právo spotřebitele na informace o potravinách,které konzumuje“. Z nařízení vyplývá,že takovou informaci musí dostat každý spotřebitel,který ji vyžaduje.
Mluví se sice o „ALERGENECH,ale ve skutečnosti to jsou kompletní informace o potravinách,o jejich složení ,hmotnosti,o výživných hodnotách,o původu a o řadu dalších. A pokud to povaha potraviny vyžaduje i způsob použití. Všechny tyto informace musí být uvedeny na etiketě nebo jiným vhodným způsobem, zřetelným písmem o velikosti minimálně 1,2 mm. Staré etikety budou používány do vyčerpání.
Že jsou takové údaje na obalech potravin uváděny jsme si již zvykli. Až na to písmo. Novinkou je pro nás od soboty 13.12. ta skutečnost,že takové údaje musí být i tam,kde dosud uváděny nebyly. Tedy u krájených sýrů,salámů, u nebalených potravin a i u jídel teplé i studené kuchyně v restauracích, bufetech,u rychlého občerstvení, u stánku na trhu.
Jak tyto informace získáme? Představa,že všechny požadované údaje budou u každého párku na pultě či u každého jídla v jídelním lístku, je trochu nereálná. Nabídka by se stala nepřehledná a pro většinu spotřebitelů by byla zbytečná. Budeme proto očekávat,že v obchodě u nebalené či krájené potraviny, u jídla v restauraci, budou uvedeny základní údaje.Podrobnosti, včetně obsahu oněch alergenů, předloží na vyžádání v písemné formě zákazníkovi obsluhující personál. Podmínkou ke splnění nařízení EU je písemná forma předem. Spotřebitel musí dostat takovou informaci před svým rozhodnutím ,pokud ji vyžaduje. Třeba kolik je strojně odděleného kuřecího masa v onom párku. Pouze ústní informace není závazná.
Tohle platí od soboty 13.12.2014 u pultu v marketu,v malém krámku nebo u stánku s párkem v rohlíku. Všude. A stejně i v restauraci. Skoro všichni ale máme určitou spotřebitelskou gramotnost. Proto se pravděpodobně nebudeme ptát,co obsahuje guláš s knedlíkem či řízek s bramborem,budeme vědět,že ve svíčkové je smetana a v Kun-pao jsou buráky. Ale na požádání musíme dostat i v tomto případě správnou informaci. U nabídky jídel typu „ Risotto pollo e pesto“ či „Steak Top Blave“ to bude zcela samozřejmé.
A co jsou ony „alergeny“ ? Každý může být alergický na něco jiného a každý,kdo je na něco alergický ví ,co mu nedělá dobře. EU vyjmenovala 14 nejčastější alergenů. To ale není dogma. Může to být v seznamu uvedený krab, mléko, ořechy, hlemýžď, chobotnice, mouka a další,ale pro někoho i to,co v tomto seznamu není. Třeba obyčejné kysané zelí . Ale nyní se to dozví. Rozhodující tedy je,že od soboty 13.prosince 2014 vždy víme - můžeme vědět, pokud chceme - co si kupujeme. Záleží jen na nás.
Ing. Makoň Jiří , vedoucí osobní poradny SOS Šumperk
Nevidím jediný důvod, jako spotřebitel, proč se s jakýmkoli nařízením seznamovat.
Na jednu stranu tvrdíte, že pro moje dobro mají restaurace uvádět seznam alergenů. Přitom ale vždy pracují s polotovary či zbožím které od někoho nakoupí a tam již prvovýrobce uvádí možnou kontaminaci všemi alergeny. Každý kdo někdy vařil vám řekne, že vyhnout se kontaminaci při přípravě jednotlivých jídel je nemožné, nebo neefektivní, většinou naprosto zbytečné a nesmyslné.
Na druhou stranu chcete abysme těm stejným lemplům nařizujícím výše uvedená pravidla bez mrknutí oka přistoupili na to že se (pod pokutou) nebude na potravinách smět uvádět že obsahují trans-mastné kyseliny (tepelně a chemicky zpracované rostliné tuky), brzy pravděpodobně na žadu příjdou lepidla na maso a geneticky modifikované potraviny jako celek.
Váš svět nestojí ani za psí štěknutí a například já ho nehodlám akceptovat.
P.S.
Dokonce už se stalo i to, že Kunínská mlékárna (která má jakž takž kvalitní výrobky) prodávala jednu svou ochucenou zakysanou smetanu nastavenou škrobem. Šlo o nový výrobek. Já však škrob nesnáším a proto kupuji jen smetanu, která se nesmí nastavovat. Výjmečně jsem koupil ochucenou, protože čistou neměli. Co když příště to postihne i neochucenou? Vznikla nějaká nová norma co dovoluje mršit smetanu? Pokud ano, asi sem se s ní měl seznámit, protože kdo ví z jakého je data, že? Nezjišťuji to, prostě tento výrobek nekoupím, případně Kunínu neudělám vůbec žádnou tržbu a ještě ho pomluvím kde mohu.
Tím škrobem pravděpodobně nebyla nastavená smetana, ale byl součástí té ochucující složky. Proč se to tam dává, nevím, ale určitě to nějaký význam má, protože dělat to ochucovadlo bez škrobu by vyšlo zcela jistě levněji (stejnou intenzitu chuti dodá menší množství ochucovadla, takže se ušetří na na nákladech na obaly a přepravu).
Vzhledem k relativnimu poctu alergii (a jejich kombinaci) si myslim, ze mnohem lepe fungovala inverzni praxe znaceni pokrmu vhodnou pro danou dietu. U zavaznejsich (a nastesti mene castych) alergii se tak jako tak musi clovek dohodnout s obsluhou a kucharem.
A jako v mnoha jinych pripadech je regulace tohoto typu znacne kontraproduktivni. Kdyz zakon rekne ze alergeny musim uvadet, tak je radsi uvedu vzdy (dost casta praxe s "muze obsahovat", "vyrabi se v zavode" apod). Nedej boze, aby si urad usmyslel, ze vyrobce ma povinnost uvest i nepritomnost alergenu - to by ve spornych pripadech ("my tam ten lepek nedavame, ale byt by tam mohl") mohlo vest i likvidaci jinak relativne bezpecneho sortimentu ("to tam radsi tu mouku trochu nasypu, je levnejsi nez guar a nebudou na me nic mit").
Na druhou stranu to velmi elegantne resi trh sam. Do te miry, ze nekteri vyrobci naprosto prirozene bezalergennich potravin si na ne tu nalepku daji. Pro ilustraci si predstavte pytel brambor s napisem "Bez laktozy".
Samozrejme to funguje jako silny marketing. Kdyz mam z regalu vybrat mezi 15 majonezami, prvni sahnu po te "Gluten Free", protoze nemusim studovat slozeni. A za to to tem vyrobcum stoji. (Uz jsem videl i "Gluten Free" zubni pastu, ted cekam kdy se objevi i sampon ;-))
Navic pro mnoho potravin absence daneho alergenu znamena kvalitnejsi zbozi. Bezlepkovou sunku bych pred tou co muze lepek obsahovat vybral i bez alergie. Naznacuje to mene kouzleni se surovinami a take lepsi dohled nad vyrobnim procesem.
Pokud uz by strana a vlada chtela kolem alergenu delat neco produktivniho, at dela osvetu. Treba ta celiakie je i celosvetove stale silne poddiagnostikovana, a kdyz bude vic zakazniku zadat bezalergenni zbozi, trh uz se o jeho dostupnost a snadnou identifikaci postara.
ad označení "bez laktózy" u brambor
- Informace o potravinách nesmějí být zavádějící, zejména vyvoláváním dojmu, že dotčená potravina má zvláštní charakteristiky, pokud všechny podobné potraviny mají ve skutečnosti stejné charakteristiky, zejména výslovným zdůrazňováním přítomnosti nebo nepřítomnosti určitých složek nebo živin (dle čl. 7 odst. 1 písm. c) nař. 1169/2011).
- Tedy označení "bez laktózy" např. u brambor není možné
ad označení stop alergenů v potravině/pokrmu (stopa je něco jiného než přítomnost...) v podobě např. "Může obsahovat XY", "Může obsahovat stopy XY", "Vyrobeno v závodě, který zpracovává XY", ...
- Situace zůstává stejná, a to i po nabytí účinnosti nařízení č. 1169/2011 a novely zákona č. 110/1997 Sb. se tedy stále jedná o dobrovolnou informaci navíc neupravenou právními předpisy. Používá se (jako dobrovolný údaj navíc), pokud potravina obsahuje alergen v zanedbatelném, stopovém množství. Musí se jednat pouze o takovou kontaminaci, ke které dochází nezáměrně, nechtěně a při dodržování pravidel HACCP a správné výrobní praxe.
- pokud potravina obsahuje alergen (je již detekovatelná alanýzou), pak se nejedná o "stopy", "může obsahovat", "v závědě, který zpracovává" atd. Podnikatel, který uvede jen informaci o stopách a spol., pak má problém, že neuvedl normální informaci o alergenu - pokud jej potravina v detekovatelném množství obsahuje.
- to, že si tam někdo něco preventivně napíše, neznamená, že se zbavuje odpovědnosti z následných problémů,
ad vyjmenovávání konkrétních alergenů v jídelních/nápojových lístcích
- jak už jsem psala výše, podnikatel může zvolit více cest informování spotřebitelů o alergenech:
- jen obecné info v jídelním/nápojovém lístku, že pokrmy/nápoje mohou obsahovat alergeny a že info o konkrétním alergenu v konkrétním nápoji nebo pokrmu dostanou u obsluhy
- nebo např. skutečné vyjmenování (i čísly) v lístku