Vzhledem k relativnimu poctu alergii (a jejich kombinaci) si myslim, ze mnohem lepe fungovala inverzni praxe znaceni pokrmu vhodnou pro danou dietu. U zavaznejsich (a nastesti mene castych) alergii se tak jako tak musi clovek dohodnout s obsluhou a kucharem.
A jako v mnoha jinych pripadech je regulace tohoto typu znacne kontraproduktivni. Kdyz zakon rekne ze alergeny musim uvadet, tak je radsi uvedu vzdy (dost casta praxe s "muze obsahovat", "vyrabi se v zavode" apod). Nedej boze, aby si urad usmyslel, ze vyrobce ma povinnost uvest i nepritomnost alergenu - to by ve spornych pripadech ("my tam ten lepek nedavame, ale byt by tam mohl") mohlo vest i likvidaci jinak relativne bezpecneho sortimentu ("to tam radsi tu mouku trochu nasypu, je levnejsi nez guar a nebudou na me nic mit").
Na druhou stranu to velmi elegantne resi trh sam. Do te miry, ze nekteri vyrobci naprosto prirozene bezalergennich potravin si na ne tu nalepku daji. Pro ilustraci si predstavte pytel brambor s napisem "Bez laktozy".
Samozrejme to funguje jako silny marketing. Kdyz mam z regalu vybrat mezi 15 majonezami, prvni sahnu po te "Gluten Free", protoze nemusim studovat slozeni. A za to to tem vyrobcum stoji. (Uz jsem videl i "Gluten Free" zubni pastu, ted cekam kdy se objevi i sampon ;-))
Navic pro mnoho potravin absence daneho alergenu znamena kvalitnejsi zbozi. Bezlepkovou sunku bych pred tou co muze lepek obsahovat vybral i bez alergie. Naznacuje to mene kouzleni se surovinami a take lepsi dohled nad vyrobnim procesem.
Pokud uz by strana a vlada chtela kolem alergenu delat neco produktivniho, at dela osvetu. Treba ta celiakie je i celosvetove stale silne poddiagnostikovana, a kdyz bude vic zakazniku zadat bezalergenni zbozi, trh uz se o jeho dostupnost a snadnou identifikaci postara.