Vzhledem k relativnimu poctu alergii (a jejich kombinaci) si myslim, ze mnohem lepe fungovala inverzni praxe znaceni pokrmu vhodnou pro danou dietu. U zavaznejsich (a nastesti mene castych) alergii se tak jako tak musi clovek dohodnout s obsluhou a kucharem.
A jako v mnoha jinych pripadech je regulace tohoto typu znacne kontraproduktivni. Kdyz zakon rekne ze alergeny musim uvadet, tak je radsi uvedu vzdy (dost casta praxe s "muze obsahovat", "vyrabi se v zavode" apod). Nedej boze, aby si urad usmyslel, ze vyrobce ma povinnost uvest i nepritomnost alergenu - to by ve spornych pripadech ("my tam ten lepek nedavame, ale byt by tam mohl") mohlo vest i likvidaci jinak relativne bezpecneho sortimentu ("to tam radsi tu mouku trochu nasypu, je levnejsi nez guar a nebudou na me nic mit").
Na druhou stranu to velmi elegantne resi trh sam. Do te miry, ze nekteri vyrobci naprosto prirozene bezalergennich potravin si na ne tu nalepku daji. Pro ilustraci si predstavte pytel brambor s napisem "Bez laktozy".
Samozrejme to funguje jako silny marketing. Kdyz mam z regalu vybrat mezi 15 majonezami, prvni sahnu po te "Gluten Free", protoze nemusim studovat slozeni. A za to to tem vyrobcum stoji. (Uz jsem videl i "Gluten Free" zubni pastu, ted cekam kdy se objevi i sampon ;-))
Navic pro mnoho potravin absence daneho alergenu znamena kvalitnejsi zbozi. Bezlepkovou sunku bych pred tou co muze lepek obsahovat vybral i bez alergie. Naznacuje to mene kouzleni se surovinami a take lepsi dohled nad vyrobnim procesem.
Pokud uz by strana a vlada chtela kolem alergenu delat neco produktivniho, at dela osvetu. Treba ta celiakie je i celosvetove stale silne poddiagnostikovana, a kdyz bude vic zakazniku zadat bezalergenni zbozi, trh uz se o jeho dostupnost a snadnou identifikaci postara.
ad označení "bez laktózy" u brambor
- Informace o potravinách nesmějí být zavádějící, zejména vyvoláváním dojmu, že dotčená potravina má zvláštní charakteristiky, pokud všechny podobné potraviny mají ve skutečnosti stejné charakteristiky, zejména výslovným zdůrazňováním přítomnosti nebo nepřítomnosti určitých složek nebo živin (dle čl. 7 odst. 1 písm. c) nař. 1169/2011).
- Tedy označení "bez laktózy" např. u brambor není možné
ad označení stop alergenů v potravině/pokrmu (stopa je něco jiného než přítomnost...) v podobě např. "Může obsahovat XY", "Může obsahovat stopy XY", "Vyrobeno v závodě, který zpracovává XY", ...
- Situace zůstává stejná, a to i po nabytí účinnosti nařízení č. 1169/2011 a novely zákona č. 110/1997 Sb. se tedy stále jedná o dobrovolnou informaci navíc neupravenou právními předpisy. Používá se (jako dobrovolný údaj navíc), pokud potravina obsahuje alergen v zanedbatelném, stopovém množství. Musí se jednat pouze o takovou kontaminaci, ke které dochází nezáměrně, nechtěně a při dodržování pravidel HACCP a správné výrobní praxe.
- pokud potravina obsahuje alergen (je již detekovatelná alanýzou), pak se nejedná o "stopy", "může obsahovat", "v závědě, který zpracovává" atd. Podnikatel, který uvede jen informaci o stopách a spol., pak má problém, že neuvedl normální informaci o alergenu - pokud jej potravina v detekovatelném množství obsahuje.
- to, že si tam někdo něco preventivně napíše, neznamená, že se zbavuje odpovědnosti z následných problémů,
ad vyjmenovávání konkrétních alergenů v jídelních/nápojových lístcích
- jak už jsem psala výše, podnikatel může zvolit více cest informování spotřebitelů o alergenech:
- jen obecné info v jídelním/nápojovém lístku, že pokrmy/nápoje mohou obsahovat alergeny a že info o konkrétním alergenu v konkrétním nápoji nebo pokrmu dostanou u obsluhy
- nebo např. skutečné vyjmenování (i čísly) v lístku
ČLÁNKY DO MAILU