Jedná se o - cituji -“NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům“ .Povšimněme si datum - 25.října 2011 - tři roky jsme měli na seznámení se s tímto nařízením. Spis má 60 stránek a je zdůvodněn jako „právo spotřebitele na informace o potravinách,které konzumuje“. Z nařízení vyplývá,že takovou informaci musí dostat každý spotřebitel,který ji vyžaduje.
Mluví se sice o „ALERGENECH,ale ve skutečnosti to jsou kompletní informace o potravinách,o jejich složení ,hmotnosti,o výživných hodnotách,o původu a o řadu dalších. A pokud to povaha potraviny vyžaduje i způsob použití. Všechny tyto informace musí být uvedeny na etiketě nebo jiným vhodným způsobem, zřetelným písmem o velikosti minimálně 1,2 mm. Staré etikety budou používány do vyčerpání.
Že jsou takové údaje na obalech potravin uváděny jsme si již zvykli. Až na to písmo. Novinkou je pro nás od soboty 13.12. ta skutečnost,že takové údaje musí být i tam,kde dosud uváděny nebyly. Tedy u krájených sýrů,salámů, u nebalených potravin a i u jídel teplé i studené kuchyně v restauracích, bufetech,u rychlého občerstvení, u stánku na trhu.
Jak tyto informace získáme? Představa,že všechny požadované údaje budou u každého párku na pultě či u každého jídla v jídelním lístku, je trochu nereálná. Nabídka by se stala nepřehledná a pro většinu spotřebitelů by byla zbytečná. Budeme proto očekávat,že v obchodě u nebalené či krájené potraviny, u jídla v restauraci, budou uvedeny základní údaje.Podrobnosti, včetně obsahu oněch alergenů, předloží na vyžádání v písemné formě zákazníkovi obsluhující personál. Podmínkou ke splnění nařízení EU je písemná forma předem. Spotřebitel musí dostat takovou informaci před svým rozhodnutím ,pokud ji vyžaduje. Třeba kolik je strojně odděleného kuřecího masa v onom párku. Pouze ústní informace není závazná.
Tohle platí od soboty 13.12.2014 u pultu v marketu,v malém krámku nebo u stánku s párkem v rohlíku. Všude. A stejně i v restauraci. Skoro všichni ale máme určitou spotřebitelskou gramotnost. Proto se pravděpodobně nebudeme ptát,co obsahuje guláš s knedlíkem či řízek s bramborem,budeme vědět,že ve svíčkové je smetana a v Kun-pao jsou buráky. Ale na požádání musíme dostat i v tomto případě správnou informaci. U nabídky jídel typu „ Risotto pollo e pesto“ či „Steak Top Blave“ to bude zcela samozřejmé.
A co jsou ony „alergeny“ ? Každý může být alergický na něco jiného a každý,kdo je na něco alergický ví ,co mu nedělá dobře. EU vyjmenovala 14 nejčastější alergenů. To ale není dogma. Může to být v seznamu uvedený krab, mléko, ořechy, hlemýžď, chobotnice, mouka a další,ale pro někoho i to,co v tomto seznamu není. Třeba obyčejné kysané zelí . Ale nyní se to dozví. Rozhodující tedy je,že od soboty 13.prosince 2014 vždy víme - můžeme vědět, pokud chceme - co si kupujeme. Záleží jen na nás.
Ing. Makoň Jiří , vedoucí osobní poradny SOS Šumperk
Nevidím jediný důvod, jako spotřebitel, proč se s jakýmkoli nařízením seznamovat.
Na jednu stranu tvrdíte, že pro moje dobro mají restaurace uvádět seznam alergenů. Přitom ale vždy pracují s polotovary či zbožím které od někoho nakoupí a tam již prvovýrobce uvádí možnou kontaminaci všemi alergeny. Každý kdo někdy vařil vám řekne, že vyhnout se kontaminaci při přípravě jednotlivých jídel je nemožné, nebo neefektivní, většinou naprosto zbytečné a nesmyslné.
Na druhou stranu chcete abysme těm stejným lemplům nařizujícím výše uvedená pravidla bez mrknutí oka přistoupili na to že se (pod pokutou) nebude na potravinách smět uvádět že obsahují trans-mastné kyseliny (tepelně a chemicky zpracované rostliné tuky), brzy pravděpodobně na žadu příjdou lepidla na maso a geneticky modifikované potraviny jako celek.
Váš svět nestojí ani za psí štěknutí a například já ho nehodlám akceptovat.
P.S.
Dokonce už se stalo i to, že Kunínská mlékárna (která má jakž takž kvalitní výrobky) prodávala jednu svou ochucenou zakysanou smetanu nastavenou škrobem. Šlo o nový výrobek. Já však škrob nesnáším a proto kupuji jen smetanu, která se nesmí nastavovat. Výjmečně jsem koupil ochucenou, protože čistou neměli. Co když příště to postihne i neochucenou? Vznikla nějaká nová norma co dovoluje mršit smetanu? Pokud ano, asi sem se s ní měl seznámit, protože kdo ví z jakého je data, že? Nezjišťuji to, prostě tento výrobek nekoupím, případně Kunínu neudělám vůbec žádnou tržbu a ještě ho pomluvím kde mohu.
Tím škrobem pravděpodobně nebyla nastavená smetana, ale byl součástí té ochucující složky. Proč se to tam dává, nevím, ale určitě to nějaký význam má, protože dělat to ochucovadlo bez škrobu by vyšlo zcela jistě levněji (stejnou intenzitu chuti dodá menší množství ochucovadla, takže se ušetří na na nákladech na obaly a přepravu).
ČLÁNKY DO MAILU