V Česku se s „biopodnikateli“ roztrhl pytel a jejich počet narůstá vysokým tempem. Podnikání pod značkou EKO či BIO však není samo sebou. Aby se výrobce nebo prodejce mohl považovat za „biopodnikatele“, musí ve většině případů dodržovat zákonné předpisy. Pokud chce navíc používat známku, značku nebo logo, potvrzující, že produkt byl skutečně vyroben na základě metod šetrných k životnímu prostředí, musí své produkty podrobit kontrole zpravidla u nezávislých kontrolních organizací či svazů.
Mezi bioprodukty se vedle balených biopotravin řadí také biokosmetika a biotextil. Na rozdíl od biopotravin ale v Evropské unii neexistuje právní úprava, která by přesně specifikovala, co to vlastně biokosmetika a biotextil je a jaké musí mít parametry. Společnosti tak mohou snadno zneužít neznalost zákazníků – laiků a jako bio označit i to, co bio není.