Zneužívat lze dotykem i oplzlými vtipy

Oč jde, vystihuje definice:

Zde definované patří do syndromu zneužívaného a týraného dítěte. Bývá uváděn jako syndrom CAN (z anglického Child Abuse and Neglect). Shrnuje různé formy duševního i tělesného ubližování nezletilým. Vesměs jde o aktivity přinejmenším výrazně komplikující, a někdy dokonce zcela znemožňující zdravý vývoj dítěte i dospívajícího. Jde o útok na sebevědomí, hrdost, morální i citovou integritu osobnosti. Útok míří na pocity jistoty. Je to cynické popření normality vztahů mezi lidmi.

Zneužívat lze i oplzlými vtipy

Tělesný kontakt samozřejmě není nutný. Například exhibicionista se ukájí tím, že dítěti ukazuje své obnažené genitálie, případně své počínání doprovází masturbací. Tzv. šmírák (správně voyer) se ukájí pohledem na dětskou nahotu.

Kdysi jsem se setkal s pánem, jenž nutil manželku, aby její dítě z předchozího manželství přihlíželo manželské souloži. Zdůvodnil to v intencích nezbytné výchovy k rodičovství. Dále poukazoval na blahodárnost ovzduší lásky, jež vyvolají dvě srdéčka v jednom rytmu. Že zde šlo spíše o rytmické sladění jiných orgánů, neřešil.

Slovní zneužívání může probíhat vyprávěním vulgárních sexuálních příhod či častěji vtipů. Bohaté možnosti zde tradičně nabízí telefon. Nová elektronická média lákají v tomto směru dalšími a ještě mnohem škodlivějšími možnostmi.

Nejčastější je osahávání

Razantnější a mimořádně nebezpečné je sexuální zneužívání s tělesným kontaktem. Zdaleka nemusí jít jen o pohlavní styk, ať již znásilněním, nebo s vůči dítku manipulativním postupem. Může jít o tzv. těžký petting – někdy se v této souvislosti užívá termín simulovaná soulož. Rozumí se například soulož bez proniknutí do genitálií. Existují formy společné masturbace. Zřejmě nejčastější je osahávání.

Děti dospělým věří a jsou vedeny k poslušnosti. Nemusí být schopny odlišit, co je ještě v normě a co je již takříkajíc za hranou. Navíc sexuální zneužívání může přinášet i určité (byť více než draze zaplacené) výhody ze strany agresora. Vše dohromady ve své ambivalenci přináší dítku úzkost, stres a celý souhrn pocitů typu „po čem nic“.

Sexuální zneužívání dětí bývá i komerční. Dospělý zde může hrát roli tzv. pasáka. Nejčastěji jde o zprostředkování dětské prostituce, eventuálně účinkování v rámci dětské pornografie. Názory na to, co je ještě v pořádku a co ne, se ovšem různí.

Kde končí nevinná nahota

Psycholog (jeho jméno znám) byl v USA upozorněn na nevhodnost fotografování na pláži. Čert nikdy nespí a co když se do záběru připletou nahé malé děti. Eventuálně mladičká dívenka, byť v plavkách, leč v postoji, jenž na puritána může působit dvojsmyslně. Nařčení z tvorby dětského porna tu je natotata.

Oproti zemi strýčka Sama jsou pro fotografy české země ráj. Nejmenovaný soudní znalec – profesní kariéru strávil v oboru a postavení, jež s dětmi mají pramálo společného – suverénně vyvrátil námitky rozvádějícího se otce. Onomu tátovi se nelíbilo, když matka umístila na internet foto své i jejich dvou dcer mladšího školního věku. Oděny byly spoře. Šlo o inzerát nabízející zmíněné coby model pro fotografy.

Vyjádřil jsem jisté pochyby o vhodnosti daného postupu. Znalec je hravě vyvrátil. Děl, že v postmoderní době je postoj k nahotě jiný než dříve. Tuto objevnou myšlenku doložil tím, že nedávno viděl foto skupiny českých spisovatelů v rouše Adamově. Suspektní rozdíl mezi působením nahoty zletilých mistrů slova a nezletilých dívenek na pedofily onen znalec neřešil.

Taková slušná rodina

Abychom pedofilům nekřivdili, obvykle s dětmi nesouloží. Volí jiné postupy důvěrných kontaktů.

Většina z oněch zhruba osmi set dětí, u nichž je v ČR v ročním průměru zjištěno zneužívání, je obětí osob z rodiny, a to mnohdy i širší. Pachatelé zdaleka nebývají jen osoby deklasované. Vše se odehrává v tzv. sociálně vyloučených rodinách o něco častěji než v rodinách na první pohled neproblémových. Nicméně sebelepší pověst rodiny není zárukou, že se něco podobného nestane.

Kdy zbystřit?

Žádná z níže uvedených změn sama o sobě nic nedokazuje. Leč něco nedobrého mohou signalizovat nápadnější změny v chování dítěte. Zvýšení agresivity, úzkostnost, depresivní projevy. Náhle vzniklé problémy ve škole. Uzavírání se a omezování kontaktů s okolím. Celková apatie. Problémy s jídlem, kdy stav připomíná anorexii i naopak záchvatovité přejídání – bulimii. Může se objevit snaha být co nejméně doma i útěky z domova. Vyloučit nelze ani poranění, ať již v důsledku sexuální ataky, nebo sebepoškozování.

Někdy je to jinak

Sexuální zneužívání dětí lze nazvat „největší podlostí“, leč existuje i její varianta. Pro ilustraci pár příběhů:

Příběh první: Macecha lesba

Pan X se po rozvodu znovu oženil a každý druhý víkend trávil na zahradě s druhou manželkou a dcerou z prvního manželství. Zahrada byla víceméně na samotě, pohledu do ní bránily stromy a keře. Nastal čas letního parna. Manželka odložila svrchní díl opalovaček a pohybovala se „nahoře bez“. Dospívající dcera měla plavky. Horko se dalo krájet. Na zahradě byla solární sprcha. Pod proudem vody se všichni střídali. Dvakrát, kolem poledne, se společně sprchovala zmíněná paní a dcera jejího manžela. Víkend končil…

V pondělí se matka onoho děvčete dostavila na OSPOD (oddělení sociálně-právní ochrany dětí, tzv. sociálka). Oznámila vážné podezření z narušení mravní výchovy mládeže a lesbického atakování dospívající slečny. A propos – pokud prokazatelně na zmíněném úřadě lžete, je to bez rizika. Žádný právní postih nehrozí. Vše šlo velmi rychle úřední cestou. Policejní vyšetřovatelka při výslechu jemně obracela oči v sloup. K potenciální pedofilní lesbě i jejímu manželovi se chovala velmi vlídně. Zkrátím to… Trvalo více než rok, než soud zbavil zmíněné obvinění. Styk dcery a otce v onom roce realizován nebyl. Na pravomocný rozsudek potvrzující fakt, že dítku nebylo ublíženo, reagovala matka návrhem na zkrácení rozsahu styku otce a dcery. Argumentovala: „Sexuální zcela nevhodné chování vůči nezletilé se sice nepodařilo prokázat, ale během uplynulého roku se výrazně zhoršil vztah dcery k otci…“

Příběh druhý: Opruzenina

U vody, byť v bazénu, a ne ve sprše, ještě zůstanu. Pan Y po značném úsilí a přes nesouhlas matky dosáhl svěření dcery – žákyně druhé třídy – do střídavé péče. Bylo to v máji roku nedávného. U domu měl zahradní bazén. Bylo horko a děvče se rádo koupalo. Sice vždy v plavkách, ale i tak to nezůstalo bez následků. Oprudilo se – šlo o tzv. vlka. Otec s ní navštívil kožní ambulanci renomované nemocnice. Dívku lékařka vyšetřila, předala recept na dvě masti, napsala nález a otce poučila, jak masti používat. Za pár dnů došlo k určenému střídání péče. Otec matce děvčete předal masti i nález.

Následujícího dne paní i s dcerou navštívila soukromou psycholožku. Ta napsala zprávu o svém vyšetření se závěrem – sexuální zneužívání (osaháváním pod záminkou nanášení masti v rozkroku ze strany otce) nelze vyloučit. OSPOD následně konal velmi rychle. Otec obdržel zákaz přiblížit se k dceři – již nevzpomínám, na kolik metrů, ale bylo to dost. Následovalo policejní šetření. Posléze vyšla pravda najevo jako olej na vodu. K žádnému prohřešku ze strany otce nedošlo. Leč na tento závěr se čekalo zhruba stejně jako v případě předchozím. Táta poté již na střídavou péči rezignoval.

Příběh třetí: Koupel

Do třetice mj. o vodě. Chlapec jen o málo starší než ctitelka koupele v bazénu se doma ve vaně takříkajíc ráchal a pořádně se nekoupal. Byl již večer, čas ke spánku. Matka nahlédla do koupelny. Synek tam právě znázorňoval potopení Titaniku. Díky zmíněnému dramatu podlaha vedle vany takříkajíc plavala. Matka vytřela koupelnu z nejhoršího a rychle potomka vykoupala. Aktivita vyžadující určitý pohyb předkožky penisu sice patří do intimní hygieny muže, leč…

Opět vše zkrátím. V návrhu na svěření syna do péče otce posléze stálo, že se matka při koupeli dítěte nadměrně soustřeďuje na domnělou očistu intimních orgánů a takto situačně zneužívá nezletilého.

Že se to neprokázalo?

Je mi známo, že ze zákona máme povinnost zamezit pokračování sexuálního zneužívání dětí. Není mi známo, jak zamezit zneužívání planých podezření v rozvodových sporech. Pravda, četl jsem i rozsudek poměrně tvrdě postihující plané obviňování.

Nejen tzv. psychopat, třeba jen pouze bojem o děti a rozvodem zhysterizovaný člověk sám sebe dokáže přesvědčit, že má s oním obviněním pravdu. Že se to neprokázalo? Znáte to – dobrý advokát dokáže ze všeho vysekat sebevětšího lumpa.

Termín viktimizace znamená primárně zraňování a poškozování. Teprve sekundárně vymezuje proces, kdy se člověk stává obětí násilného trestného činu. Byť jste zcela nevinni, i absurdní obvinění vás zraní a poškodí. A dítě? Sebešetrnější vyšetření či dokonce výslech opravdu není peříčko.