Nejjednodušší recept ze sumce: rybí guláš

V současném období podzimních výlovů našich rybníků mají spotřebitelé v ČR stejně jako každý rok možnost ochutnat (a třeba si přímo při výlovech za výhodné ceny zakoupit) některé sladkovodní ryby, které nejsou celoroční součástí nabídky ryb v tržní síti. A pokud ano, nejde většinou o ryby původem z naší země. Kdo se přitom přímo na výlov nedostane, může si „netradiční“ sladkovodní ryby zakoupit na sádkách, kam jsou vylovené a na výlovech neprodané ryby odváženy a kde čekají na vánoční prodeje.

Jednou z takových ryb je sumec, naše největší dravá ryba, ze které lze připravit prakticky všechny myslitelné druhy pokrmů. Od polévek, gulášů, smažených či pečených hlavních jídel až například po rybí saláty či naložení do kyselého nálevu nebo uzené sumce, kteří jsou považovány za pochoutku pro gurmány.

Maso ze sumce obsahuje cenné látky

Sumčí maso obsahuje poměrně velké množství tuku, což může někoho odrazovat; rybí maso obecně a sumčí také je ale lehce stravitelné a je i cenným zdrojem bílkovin.

• 
• 
• 

Další 4 fotografie

Tuk je navíc v tomto případě předností – obsahuje totiž pro člověka přínosné omega-3 mastné kyseliny, z dostupných sladkovodních ryb nejvíce po úhoři (což navíc není typická sladkovodní ryba). Ve 100 gramech porce sumčího masa činí obsah omega-3 mastných kyselin necelých 900 miligramů, což je mimochodem trojnásobné množství například oproti lososům. Konzumací masa sumců tak můžeme žádoucí omega-3 mastné kyseliny nejsnáze doplňovat, doporučený denní příjem rybího tuku lze takto zajistit prostřednictvím dvou porcí sumčího masa o hmotnosti 100 gramů týdně.

Sumčí maso je také zdrojem vitamínů A, D a vitaminů skupiny B. Významnou praktickou předností sumce je pak minimální množství kostí.

Chutnější jsou mladší sumci

Ideální je rybu koupit na výlovech nebo na sádkách a nezbavovat jí kůže, protože z ní se během kulinářské úpravy do masa uvolňují cenné látky. Jde-li však o velkou rybu, cca nad pět kilogramů, nebo pokud by nám při vaření kůže překážela například v porcování, kůži odstraníme.

Před vlastní přípravou nejprve sumce opracujeme, omyjeme ho pod tekoucí vodou a vykucháme. Nařízneme kůži kolem hlavy sumce, přichytneme kůži ostřím nože a začneme ji oddělovat od těla. Je nutné oddělit kůži od masa v oblasti břicha, pak ji lze stahovat skoro jako punčochu za pomoci nože.

Dále už zpracováváme sumce jako jiné druhy ryb. Tuto proceduru si lze ušetřit nákupem filetů ze sumce v tržní síti, ale „není to prostě ono“.

Za nejchutnější se považují ryby mladší patnácti let, starší jedinci mají tužší maso a logicky i vyšší obsahu tuku, což ovšem právě nemusí být na škodu. Právě díky obsahu tuku v sumčím masu je optimální sumce smažit, grilovat a jinak tepelně upravovat, neboť přestože se část tuku při tepelném opracování uvolní a vypeče, maso zůstane i poté dostatečně šťavnaté.

Recept na guláš ze sumce

Jak již bylo řečeno, maso ze sumce je možné použít k celé řadě pokrmů, recepty na ně jsou na mnoha webových stránkách. Jedním z nejjednodušších je ale sumčí guláš.