Podle přednosty Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy Fakultní nemocnice (FN) Olomouc Petra Jakubce je pro léčbu ideální, když pacient s nádorem v prvním stádiu nastupuje k operaci do čtyř až pěti týdnů od stanovení diagnózy.
Průvodce cestou pacienta k diagnóze, kterou sestavili lékaři spolu s pacientskými spolky, uvádí, že by neměla doba od první návštěvy lékaře po zahájení léčby přesáhnout 42 dní, tedy ani ne šest týdnů.
Čeká se týdny i měsíce
Tak rychlé ale někdy v praxi nasazení léčby není. „Anonymizovaná data, která nemocnice vykazují zdravotním pojišťovnám, ukazují, že 58 procent pacientů s karcinomem plic čeká na operaci přes šest týdnů – měřeno od první bronchoskopie,“ říká Aleš Tichopád z Fakulty biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze. Na radioterapii si 64 procenta lidí počká přes šest týdnů a stejně dlouho trvá u 47 procent pacientů i zahájení farmakoterapie,
dodává.
Tisková zpráva odborné pneumologické společnosti pak hovoří o tom, že část nemocných čeká na diagnózu a léčbu i měsíce. Takto dlouhá doba ale může výrazně proměnit prognózu. Směrem k horšímu.
Jeden týden nehraje roli, když jsou ty týdny ale tři nebo čtyři, může se nádor zvětšit tak, že jej operovat nelze. Tito pacienti pak mají významně nižší šanci na dlouhodobé přežití,
podotýká Martin Svatoň, přednosta Kliniky pneumologie a ftizeologie FN Plzeň.
Hodnotit, jak velká prodleva pacientovi ublíží, ale jednoznačně nelze. Jednotlivé tumory se svojí agresivitou liší. U jednoho pacienta proto může nádor růst agresivněji než u jiného. Roli hraje i věk. U nemocných nad 80 let se podle Petra Jakubce lékaři setkávají častěji s tím, že nádor roste pomaleji. Naopak i u karcinomu plic platí, že u mladých lidí je nemoc agresivnější.
Co brzdí léčbu
Otázka, proč dochází k prodlevám v diagnostice a při nasazení léčby, nemá jednoduchou odpověď. Vlastně ani sami lékaři se zcela neshodnou, zda zpoždění vzniká z individuálních příčin, nebo se na něm zčásti podílí i dílčí chyby v nastavení systému zdravotní péče.
Pomineme-li možnou nespolupráci pacienta například z důvodu, že má strach z onkologické diagnózy, což je běžný důvod, proč se kuřáci nezapojují do prevence rakoviny plic, pak nejčastěji ke zpoždění podle přednosty Petra Jakubce dochází proto, že se nádor zpravidla delší dobu nijak neprojevuje, a tak o něm pacient neví. Jakmile ale přijdou bolesti třeba v zádech, suchý kašel včetně vykašlávání krve nebo zadýchávání, bývá už onkologická nemoc v pokročilém stádiu.
Pokud vezmeme situace, kdy pacient už má diagnózu, ale přesto trvá týdny, než je nasazena léčba, může hrát roli třeba to, že je nutné provést molekulární vyšetření vzorku nádoru. Výsledky tohoto vyšetření jsou nejdříve za dva týdny. Nezvyklé ale není ani to, když dorazí ještě o týden později.
Navíc se může stát, že se odběr vzorku zdrží, protože nádor je na méně dostupném místě. Nebo se musí opakovat. „Když je vzorek malý nebo není dobře odebraný, musí pacient navíc na bronchoskopii znovu a proces se opět natahuje,“ podotýká Martin Svatoň.
Jistou roli může mít i vzdálenost centrové péče. Oslovení lékaři se shodují, že osm vysoce specializovaných pneumoonkochirurgických pracovišť je na ČR dost. Ideální ale stav není, protože v Karlovarském kraji zatím není ani jedno, takže pacienti musí jezdit do Plzně nebo Ústí nad Labem.
Lékaři také připouští, že na některých pracovištích mohou být delší čekací lhůty na vyšetření CT. Ne snad ani proto, že by v ČR bylo počítačových tomografů málo nebo byly limitem úhrady ze zdravotního pojištění, klinikám ale chybí radiologičtí asistenti a lékaři, kteří snímky popisují.
Proč je důležité vyšetření na CT
Pro diagnostiku rakoviny plic je klíčové. Jen rentgen nestačí, protože na rentgenovém snímku plic nelze vidět nádory velké třeba jen pár milimetrů. Jenže už to je velikost, s níž pacienti míří na operační sály, protože jde o tumor v prvním, tedy nejlépe léčitelném stádiu.
Objednací doby se ale v nemocnicích liší, takže pacientovi s podezřením na nádor se vyplatí obvolat, třeba s pomocí blízkých, více pracovišť a zajímat se nejen o termín vyšetření, ale i to, kdy bude k dispozici popis snímků.
Další variantou je, že termín u akutního případu poposune ošetřující pneumolog. Já na toto pracoviště i osobně volám a urgentnost vyznačuji i do žádanky,
popisuje vlastní zkušenost přednosta Petr Jakubec.
Návod, jak má péče vypadat
Někdy může nastat prodleva mezi putováním pacienta od praktického lékaře k pneumologovi a případě do onkologického centra.
Jak ukazuje Průvodce cestou pacienta k diagnóze, pokud se objedná pacient s podezřením na nádor, plicní lékař jej musí vzít přednostně. Ideálně do týdne.
Zpoždění může být dáno třeba tím, že mezi pacientem a lékařem nefunguje dobře komunikace a pacient vlastně neví, kam a kdy jít. Pro tyto případy lékaři spolu se spolkem pacientských organizací Hlas onkologických pacientů sestavili grafický návod. Ukazuje, jak by měla vypadat běžná a správná cesta pacienta zdravotní péčí.
Takto by měla u rakoviny plic vypadat správná cesta pacienta k diagnóze
Podobné návody existují i u dalších onkologických diagnóz a lze je najít na webu Hlasu onkologických pacientů.
Výše jmenované zádrhele lze někdy obejít účastí v programu plošné prevence rakoviny plic. V České republice se tento screening testuje od ledna 2022. Zatím jen na zkoušku, která má trvat pět let, tedy do konce roku 2026.
Šli byste ihned k lékaři, pokud byste měli příznaky chronické obstrukční nemoci plic?
Do prevence se dosud zapojilo více než 10 tisíc lidí. Účastnit se jí mohou současní či bývalí silní kuřáci ve věku 55 až 74 let.
Praktický lékař zájemce odešle k pneumologovi, kde je čeká vyšetření a případně odeslání na nízkodávkové CT. Pokud snímek ukáže podezření na rakovinu, pacient se jezdí léčit do centra specializované péče. Díky tomu, že je součástí screeningu, který má přesně nastavená pravidla, k prodlevám při nasazení léčby podle lékařů nedochází.
ČLÁNKY DO MAILU