Pro metabolickou tukovou chorobu jater se v současnosti používá zkratka MAFLD (z anglického Metabolic Associated Fatty Liver Disease, tedy tuková choroba jater spojená s metabolickou dysfunkcí). Ještě nedávno se jí přitom říkalo trochu jinak.
Co se dozvíte v článku
Tuková choroba jater: nemoc, kterou doprovází obezita
Zajímavostí je, že ještě nedávno tukovou chorobu jater odborná veřejnost označovala jinou, byť podobnou zkratkou – NAFLD (Non-Alcoholic Fatty Liver Disease, tedy nealkoholové ztukovatění jater). K úpravě názvu došlo s ohledem na nejnovější poznatky o souvislosti této nemoci s takzvaným metabolickým syndromem. Tedy souborem rizikových změn v organismu, jež souvisejí s nadváhou a nezdravým životním stylem a které v důsledku mohou vést mimo jiné k srdečním či cévním chorobám včetně mrtvice, infarktu či diabetu 2. typu.
MAFLD je tedy součástí komplexního klinického obrazu pacienta. Bez obezity, nezdravého životního stylu a s ním spojených chorob, zejména vysokého cholesterolu, by v těle pacienta tato choroba nevznikla. Lze ji tedy nazvat nemocí „životního stylu“ a zařadit mezi civilizační choroby. „MAFLD vzniká v podstatě nepoměrem mezi nadbytečným příjmem a nedostatečným výdejem kalorií,“ vysvětluje Jiří Slíva, přednosta Ústavu farmakologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Ruku v ruce tedy s ní jde vysoký krevní tlak, diabetes nebo dyslipidémie, tedy často nemoci, které ovlivňují metabolismus. „V játrech se jejich projevy promítnou hromaděním tuku, což se označuje jako steatóza,“ dodává farmakolog. Tuk se do jater dostane z těla obézního člověka, ale část si také játra vytvoří sama.
„Jaterní steatóza se vyskytuje i u lidí, kteří vůbec nepijí alkohol, zato mají nadměrný příjem kalorií, nevhodnou skladbu stravy a nedostatek fyzické aktivity. Výskyt jaterní steatózy úzce souvisí s výskytem obezity a posléze i diabetu 2. typu. Vyskytuje se u více než 80 % pacientů se závažnou obezitou a u 75 % pacientů s cukrovkou,“ upozorňuje předsedkyně Sdružení ambulantních dietologů Marcela Szabó.
Funkce jater a jejich nezastupitelnost v lidském těle
- Nacházejí se v pravém podžebří,
- jsou 2. nejkomplexnějším orgánem v našem těle (hned po mozku),
- jsou největším vnitřním orgánem,
- dokáží se plně zregenerovat, tj. nahradit chybějící nebo poškozené části nově vytvořenou tkání,
- v těle vykonávají 500 funkcí – podílejí se např. na termoregulaci, vytvářejí a ukládají vitamíny a minerály, pomáhají v boji proti infekcím a nemocem, regulují hladinu cukru a cholesterolu v krvi, pomáhají produkovat hormony a uvolňovat žluč,
- zpracovávají a filtrují vše, co do těla vpravíme, včetně jídla, alkoholu, léků a toxinů, které mohou pocházet nejen z potravy, ale také z kosmetiky, životního prostředí nebo čisticích prostředků.
Zdroj: tisková konference ke Světovému dni jater
Tukovou chorobou jater trpí každý 4. člověk
Podle odhadů, které lékaři představili na tiskové konferenci ke Světovému dni jater, trpí MAFLD celosvětově každý 4. člověk. Jiří Slíva dodává, že v ČR je podíl pacientů podobný. „Problémem je, že tato choroba postihuje stále častěji i mladší ročníky včetně dětí, protože mají méně pohybu a stále častěji trpí nadváhou či obezitou. U nich není výskyt MAFLD tak častý, a pokud je, tak se jedná o lehkou formu steatózy,“ podotýká lékař.
Odborník připouští, že nemoc se může vyskytnout na základě genetické predispozice i u štíhlých pacientů. Je to ale velmi vzácné.
Vysvětlivky zkratek: NAFLD / MAFLD – metabolická tuková choroba jater, HBV – hepatitida B, ALD – onemocnění jater související s alkoholem, HCV – hepatitida C
Samotný pacient nemá příliš šancí tuto chorobu odhalit, protože nemoc se nijak výrazně neprojevuje. Může ji provázet únava, zhoršená koncentrace nebo zvýšení tlaku v pravém podžebří, jenže tyto příznaky jsou průvodním jevem i mnohem banálnějších stavů, navíc ve shonu běžného dne je člověk lehce přehlédne.
„Problematické je, že hromadění tuku v játrech zůstává dlouhá léta bez příznaku. Může tedy trvat i několik desítek let, aniž by jej pacient zaznamenal,“ upozorňuje Jiří Slíva. Jenže pozdní odhalení nemoci s sebou nese riziko trvalého poškození jater. „Ve ztukovatělých játrech může začít probíhat zánět, který někdy skončí až jejich selháním či cirhózou, tedy ztvrdnutím. Navíc je zde i zvýšené riziko jaterního karcinomu,“ dodává lékař. A tyto nemoci již pacient pocítí, jenže na léčbu MAFLD je v tu chvíli už pozdě.
Ztučnění jater lze odhalit při preventivních prohlídkách
Jak tedy tukovou chorobu jater odhalit? Jedině docházením na preventivní prohlídky. U dospělých je zdravotní pojišťovny proplácejí jednou za dva roky. Při každé lékař odešle pacienta na odběr krve. V rámci jejího rozboru se provádějí i jaterní testy. MAFLD se projeví zvýšenou hladinou enzymů přítomných v jaterních buňkách. Pokud má pacient zvýšené hodnoty, měl by podstoupit další vyšetření.
Následuje řešení problému. Kdo by ale čekal, že bude mít podobu receptu s lékem, mýlil by se. MAFLD se pilulkami léčit nedá. Jedinou cestou je úprava životosprávy a změna životního stylu.
Prevence a léčba tkví ve zdravém životním stylu
Zdravý životní styl je ostatně nejdůležitější a jedinou možností prevence metabolické tukové choroby jater.
„Udržet játra v dobré kondici je i není složité. Nejúčinnější cestou je zdravá, vyvážená a pravidelná strava, vyhýbání se průmyslově zpracovaným potravinám a pravidelná fyzická aktivita, která pomáhá udržet tělesnou hmotnost pod kontrolou. V ideálním případě to znamená alespoň půl hodiny mírné nebo 20 minut intenzivní fyzické aktivity 3× týdně,“ doporučuje nutriční specialistka Eva Chocenská, jež je lektorkou kurzů klinické výživy a zdravého hubnutí společnosti STOB (STop OBezitě) a pracuje také na oddělení klinické výživy Fakultní Thomayerovy nemocnice.
Nemusí jít ale o dřinu v posilovně. Podle Evy Chocenské je efektivnější místo jedné hodiny týdně dření v posilovně či tělocvičně denně chodit. Doporučení Světové zdravotnické organizace říká, že bychom měli ujít nejméně 8000 kroků za den.
Pohyb je důležitý pro udržení tělesné váhy. Nebo kvůli jejímu snížení, protože redukce pomáhá průběh MAFLD přibrzdit, případně nemoci zcela předejít. Začít hubnout má podle nutriční terapeutky smysl v jakémkoliv věku. Je ale třeba počítat s tím, že mladším lidem se bude hubnout zřejmě snáze. Starší zase budou mít při dietě specifické potřeby, aby pokryli denní potřebu důležitých látek. Pro všechny ale platí, že pokud si sníženou váhu chtějí udržet, musí změnit svůj životní styl, a to dlouhodobě.
„Lidé většinou baží po něčem rychlém, instantním. Ale pro dosažení a udržení změny zdravotního stavu musíme mít zásady zdravého životního stylu zvnitřněné tak, abychom jimi skutečně žili,“ podotýká nutriční specialistka.
Chcete mít každé ráno v mailu přehled aktuálních článků z Vitalia.cz? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Objednat si lze i týdenní přehled nebo také newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů. Newslettery si můžete objednat na této stránce.
ČLÁNKY DO MAILU