nejprve jsem byl potěšen stavem chrupu, asi před dvěma lety, sice mi to bylo divné, když zubař po skončení prohlásil a nyní až za rok, to stačí jednou ročně. Pak se o tom začalo psát, že za tím není skvělý stav mého chrupu, ale, řekl bych, nenažranost zubařů. Vlastně tak jako vůbec nechápu, proč se zubaři tak jako vydali vlastně čistě soukromou cestou, jako když ani nejsou součástí sytému a stále mají málo. Dle domů, mercedesů na dvoře, téměř kliniky uprostřed města, nemyslím si, že můj zubař žije z dávek podpory.