Pokud si bezprostředně po vyčištění kartáček oplachujete pod tekoucí vodou, není to z hlediska zdraví ideální. „Vzniká při tom aerosol, který se ‚hezky‘ roznáší po celé koupelně,“ upozorňuje stomatolog Roman Šmucler, jenž vede Českou stomatologickou komoru (ČSK).
To samé platí při splachování záchodu. Z neuzavřené mísy se do prostředí šíří bakterie. Pokud máte spojené WC s koupelnou, je dobré skladovat kartáček od toalety co nejdál.
Vitalia.cz prezidenta ČSK vyzpovídala v rámci osvětového projektu komory s názvem Republika bez kazu a ve spolupráci se stomatologickou komorou přinášíme několik textů věnovaných prevenci ústního zdraví.
V rámci textů o prevenci ústního zdraví jsme již vydali tyto:
Jaká témata vás v rámci miniseriálu o zubním zdraví čekají:
- Co všechno je dobré čistit si v ústech a čím – v ústech nejsou jen zuby, jak moc věnovat pozornost jiným částem dutiny ústní? Jaké všechny pomůcky k čistění by vám měly doma ležet na umyvadle a proč je dobré nevynechávat pastu?
- Děti u zubaře – kdy začít čistit zoubky, navštívit zubaře, nechat děti, aby si čistily samy, nebo do hygieny zapojit elektrický kartáček?
- Implantáty, zubní protézy, korunky – proč by měli chodit k zubaři i ti, kteří třeba i o většinu zubů přišli, a proč péče o umělý chrup je někdy složitější než o vlastní zuby?
Jak na desinfekci
Lepší metodou než bezprostřední omývání pod tekoucí vodou je kartáček po čištění polít ústní vodou. Nebo jej do ní na chvíli ponořit.
Pokud není po ruce ústní voda, udělejte to po staru: „Umyjte ho tak, že ho nejdříve vložíte do nádoby, ze které jste si vyplachovali ústa,“ podotýká Roman Šmucler.
Někteří výrobci kartáčků pak doporučují provádět desinfekci tříprocentním peroxidem vodíku, který je běžně k sehnání v lékárnách. Stačí do něj položit zhruba na pět minut hlavičku kartáčku a následně ji opláchnout důkladně čistou vodou.
Po covidu nemusí do koše
Zbavit kartáček bakterií napomáhají také nové technologie, jakými je třeba ultrafialové (UV) záření. Dnes již jsou k dostání různé druhy sterilizátorů či sanitizérů, do nichž se po čištění kartáček vloží a za chvíli je vydesinfikovaný.
Tyto stroje si poradí i s kartáčkem nemocného člověka. Vyhazovat jej tedy jen kvůli tomu, že jsme prodělali covid nebo chřipku, nemusíte. „Zda to po prodělání nemoci udělat, nebo ne, o tom je velká diskuze. Chápu, že když přišel covid a zavládla panika, tak lidé kartáčky vyhazovali, ale nutné to není. Dnes se spíše desinfikují nějakými roztoky nebo UV světlem. Ale pokud takové desinfekce nejste schopni, pak je asi výměna dobrá,“ podotýká zubní lékař.
A ačkoliv prodělání onemocnění není důvodem pro výměnu kartáčku, neznamená to, že jeden nám vystačí, jak je rok dlouhý. Podle zubního lékaře bychom jej měli měnit přibližně jednou za čtvrtletí. Doba je ale orientační. Kdo víc tlačí, opotřebuje vlákna nejspíš dříve.
Dobrým pomocníkem mohou být kartáčky, jejichž vlákna se postupně odbarvují. Jakmile ztratí většinu barvy, je čas na výměnu.
V sousedním Německu podle Romana Šmuclera obchodníci nabízejí také jinou vychytávku: Každé cca dva měsíce zájemcům pošlou automaticky kartáček nový. Zapomenout na výměnu je tak zase o něco těžší.
Jak často měníte zubní kartáček?
Elektrický kartáček neuškodí
Velká diskuze stále probíhá o tom, zda čistit kartáčkem manuálním, či elektrickým. Roman Šmucler se nad tím, že tato debata trvá do dneška, podivuje, neboť snaha o preciznost nahrává spíše kartáčkům elektrickým.
„Kdysi možná platilo, a bohužel dnes to řada kolegů pořád opakuje, že elektrický kartáček je vhodný jen pro handicapované osoby, že nejsou tak dobré v kvalitě čištění, že jsou nebezpečné… Když byly napojené na hřídel, tak tlak mohl být skutečně naprosto nekontrolovaný a zdraví to poškozovalo. Dnes jsou ale elektrické kartáčky tak sofistikované, že poškození skloviny či dásní v podstatě nehrozí,“ uvádí lékař.
Galerie: Pomocníci dentální a ústní hygieny
Na druhou stranu, ani ten nejdražší elektrický kartáček vám nevyčistí zuby sám. Ani s ním se totiž neobejdete bez správné techniky čištění. „Nahodilé ‚šmidlání‘ zubů nefunguje a lidé pak často bývají překvapení, že i s použitím elektrického kartáčku nemají dobře vyčištěné zuby,“ říká dentista. Důvody, proč k tomu dochází, jsou dva: Buď je špatná technika čištění, nebo je nedostatečná frekvence výměny hlavice kartáčku. I u něj totiž musíte koncovku měnit. „Že ji lidé nemění, je klasika. Dostanou třeba elektrický kartáček jako dárek, tak si s ním čistí a po roce řeší, že už to nějak nefunguje… No a je to tím, že si za celou dobu nevyměnili hlavici kartáčku,“ popisuje Roman Šmucler.
O tom, zda ke kartáčku vždy používat jen hlavice originální, nebo i ty, které značku kartáčku nenesou, ale jsou násobně levnější, vedou odborníci diskuze. Možné to je, ale asi ideální cestou není nákup na asijském online tržišti.
U elektrických kartáčků platí, že většinou ty nejlacinější, za kterými nestojí renomovaný výrobce, nejsou tak účinné. Na druhé straně zubní lékař podotýká, že testy kartáčků od jednoho výrobce ukázaly, že levnější modely čistí stejně dobře jako modely šestkrát dražší, u kterých byl rozdíl jen v tom, že měly více funkcí, nikoliv v kvalitě čištění. „Takže byly spíš pro technické nadšence. Je to jako s mobily – dovoláte se s každým, ale ty dražší toho umí víc,“ podotýká prezident ČSK.
Pozor na velmi tvrdé štětiny
Nicméně ani po příchodu elektrických kartáčků ty manuální nepatří do muzea. Podle zubaře sice doma nemusíme mít oba, manuální kartáček se ale neztratí třeba na cestách nebo všude tam, kde prostě elektrický kartáček není možné použít nebo i z finančních důvodů zakoupit.
U manuálních kartáčků je dobré si pohlídat tvrdost jejich štětin. Je dobré volit spíše měkčí či střední tvrdost, abychom si neporanili dásně nebo neztenčovali sklovinu „Tvrdé kartáčky mohou být nebezpečné pro dásně. Když si techniku čištění špatně nastavíte, tedy třeba úhel, pod kterým kartáček na zuby přikládáte, tak to riziko u tvrdých štětin je. Když to ale děláte správně, tak riziko je malé,“ říká prezident ČSK a vzpomíná si na dobu, kdy kartáček byly ještě hodně primitivní. „Měly tak tuhé štětiny, že dokázaly poškodit i tvrdé zubní tkáně,“ říká Roman Šmucler.
Právě kvůli možnému ztenčení skloviny nebo poranění dásní část lidí raději sahá po manuálním než elektrickém kartáčku. Obavy ale nejsou namístě. Většina elektrických zubních kartáčků dnes už umí vyhodnotit tlak na zuby, takže ani jejich dlouhodobé používání povrchu zubů ani dásním nijak neškodí. Podle Romana Šmuclera proto není nutné se jich bát, a to ani u malých dětí.
Odborná spolupráce:
doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc.
Prezident České stomatologické komory, předseda odborné Společnosti estetické a laserové medicíny. Aktuálně působí ve čtyřech poradních orgánech Ministerstva zdravotnictví ČR. Jeho specializací je stomatochirurgie. Je majitelem soukromé kliniky zaměřené na estetickou a laserovou medicínu.
ČLÁNKY DO MAILU