Šestiletý syn Ivy Strnadové má několik kazů na mléčných zubech. „Jenže se bojí injekcí, a když mu naše zubařka řekla, že mu umrtví tvář, aby mu zoubky mohla ošetřit, nenechal na sebe sáhnout. Zkoušeli jsme to dvakrát, ale nikdy se zákrok nepodařil, proto jsme dostali doporučení na výkon v anestezii,“ popisuje žena svou zkušenost.
Co se dozvíte v článku
Termín? Skoro za rok
Rodina žije v Jablonci nad Nisou, a proto Strnadová syna objednala do liberecké nemocnice. „Tam pusu otevřel, protože mu lékař nic nedělal, jen se na zuby podíval,“ říká s tím, že při březnové návštěvě také dostali termín na zákrok v celkové anestezii – na prosinec. Tedy za devět měsíců od návštěvy.
„Vím, že v soukromých zařízeních bychom se dočkali dřív, ale syna zuby nebolí, takže jsme zatím nemuseli nic hledat,“ dodává Strnadová a přiznává, že velkou roli hrají také finance. Zatímco v liberecké nemocnici by neměli za zákrok platit nic, na soukromých klinikách se částky za stejný zákrok šplhají až nad dvacet tisíc korun.
Kateřina (redakce jméno zná, ale respektuje prosbu o soukromí) za tříhodinové ošetření své dcery v narkóze zaplatila 23 tisíc. Hlavním důvodem, proč k němu bylo potřeba přistoupit, byl v tomto případě věk holčičky – je jí teprve dva a půl roku. „Tříhodinové ošetření předních zoubků by nezvládla, i když se zubaře nebojí a při prohlídkách bez problémů spolupracuje,“ vysvětluje.
Ceny jdou do desítek tisíc
Zařízení, která ošetření v narkóze nabízejí, je v Česku vícero. Nicméně platí, že cena takových zákroků na soukromých klinikách je vysoká. „Celková anestezie stojí 22 000 Kč za dvouhodinové ošetření, v případě nutnosti delšího ošetření pak každá další započatá hodina stojí 6000 Kč,“ uvedl pro Vitalia.cz Jan Stuchlík, vedoucí zubní lékař Dentální kliniky Jan Stuchlík.
Rodičům takzvaných neošetřitelných dětí však mnohdy stejně nic jiného nezbyde než zákrok zaplatit. Například na zmíněné Dentální klinice Jan Stuchlík ošetřují v narkóze průměrně tři až pět dětí měsíčně, přičemž čekací doba na toto ošetření je asi tři měsíce.
„Jde o děti ve věku 4 až 8 let. Nejčastěji provádíme extrakce zubů či ošetření několika zubních kazů najednou, a to zejména v případech, kdy by pro dítě takovéto ošetření bylo traumatizující (například při panickém strachu ze zubaře),“ doplnil Stuchlík.
Proč se děti zubaře bojí?
Ne vždy se příčina strachu z ošetření nebo z návštěvy zubaře jako takové daří odhalit a vysvětlit. „Může jít o nějaký zážitek, který ani s ošetřením nemusí mít nic společného. Obava z návštěvy zubaře ale může vzniknout i tak, že dítě vystraší samotný rodič nebo jiná osoba. Příkladem může být, když si dítě třeba nechce čistit zuby a rodič mu – ze svého pohledu jen tak mimochodem – pohrozí: ‚No počkej, ony se ti ty zuby zkazí a pan doktor je bude muset vytrhat.‘ Dítě se v tu chvíli může vylekat a návštěvu zubaře vehementně odmítat,“ popisuje zkušenosti Jan Stuchlík.
Chodíte na pravidelné prohlídky k zubaři?
„Obecně nejlepší je tedy prevence, aby celková anestezie případně vůbec nebyla třeba – dítě na návštěvy zubního lékaře ‚zvykat‘ od malička, klidně od 1 roku věku, a zvolit takového zubaře, který s dítětem bude zacházet citlivě a trpělivě a prohlídku dítěti podá zábavnou formou,“ dodává zubař.
Někdy se dítě začne bát i proto, že slyší dospělé, jak sami mluví o svém strachu ze zubařů nebo popisují nějaký bolestivý zákrok. Mnohdy se však nic takového nestalo, a děti se přesto bojí.
Kdy narkózu hradí pojišťovna?
Takzvaně „na pojišťovnu“ je možné zákrok provést, pokud ho lékař indikuje z důvodu, že pacienta není možné jinak ošetřit. „Jde například o ošetření pacientů s celkovým onemocněním, které znemožňuje běžné ošetření při vědomí (neurologické, psychiatrické onemocnění apod.). Podmínkou úhrady je, že jde o smluvního poskytovatele zdravotních služeb. Výkony nelze ze zdravotního pojištění hradit, pokud mají být provedeny na žádost pacienta, například z důvodu strachu z ošetření,“ přiblížila mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová.
Pokud jde konkrétně o děti, měl by stomatolog nejprve zvážit, zda zákrok nelze provést v tzv. sedaci, kdy malý pacient může dostat lék midazolam (věkové omezení je v tomto případě od 3 do 15 let), případně směs rajského plynu a kyslíku (od 4 do 15 let). Za definovaných podmínek pak sedaci může stomatolog provádět i sám.
Co je to analgosedace
Analgosedace je šetrnější verze narkózy, pacient při ní sám dýchá, může komunikovat s okolím, necítí žádnou bolest a často si většinu zákroku nepamatuje. „Analgosedaci navozuje nitrožilně podávanými anestetiky a analgetiky anesteziolog, který je přítomen po celou dobu stomatologického ošetření a dohlíží na maximální komfort klienta,“ vysvětluje zubní lékařka z Dentální kliniky Jan Stuchlík Hana Písková.
„Pokud ošetřující lékař usoudí, že celková anestezie je jedinou možností ošetření, tak toto ošetření indikuje. Celkovou anestezii již neprovádí sám stomatolog, ale při výkonu je třeba přítomnost anesteziologa,“ popsal mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. To je jeden z důvodů, proč se třeba v nemocnicích na zákrok čeká tak dlouho.
Problém je přítomnost zubaře i anesteziologa
Zajistit přítomnost zubaře a současně anesteziologa není jednoduché. Pokud by měl být zákrok hrazený pojišťovnou, musí mít také oba specialisté s pojišťovnou smlouvu.
„V praxi je pak spíše problém se zajištěním obou typů pracovišť, tzn. jak pracoviště pro stomatologické ošetření v sedaci, které tento zákrok provede za úhradu zdravotní pojišťovnou, tak pracoviště, které za úhradu zdravotní pojišťovnou provede indikované stomatologické ošetření v celkové anestezii,“ sdělil Jakob s tím, že „ministerstvo zdravotnictví si je špatné faktické dostupnosti obou typů zákroků za úhradu zdravotní pojišťovnou vědomo a připravuje opatření zejména v oblasti výše úhrad z veřejného zdravotního pojištění, která by dostupnost obou typů ošetření zlepšila“.
Péče o dětské zuby
Podle údajů ze zubních ordinací každé druhé dítě ve věku šesti let trpí zubním kazem až na třetině chrupu a pouze necelých dvacet procent dětí v tomto věku má chrup zdravý. Stomatologové se přitom shodují, že správnou péčí o dutinu ústní lze kazům předejít.
„Rodiče si často myslí, že zkažené mléčné zuby je běžná věc, kterou není třeba řešit, protože tyto zoubky stejně brzy vypadnou. To je ale velký omyl,“ varuje doktor Jakub Váša z Dentální kliniky Jan Stuchlík. Mléčné zuby jsou totiž klíčové pro vývoj zubů trvalých, například tím, že vytvářejí místo pro stálé zuby.
„Pokud se mléčný zub následkem kazu musí předčasně odstranit, mezera, která je vyhrazena pro stálý zub, se zužuje. Druhý zub pak nemá dostatek prostoru a prořezává se nepravidelně,“ vysvětluje stomatolog. Navíc pokud v zubu vznikne kaz, který není včas diagnostikován a ošetřen, je pravděpodobné, že infekce pronikne do zubního lůžka a nepříznivě ovlivní i ještě neprořezaný stálý chrup.
Zuby, a to nejen ty dětské, je třeba čistit nejméně dvakrát denně, ráno po snídani a večer před spaním a poté už nic nejíst a pít jen vodu. Večerní hygiena by měla být důkladnější a u větších dětí, po uzavření mezizubních prostorů, zahrnovat také čištění speciálním mezizubním kartáčkem. Nejdůležitější je právě mechanické čištění kartáčkem, které ze zubů odstraní plak. Zubní pasta je pouze pomůckou a děti by měly kvůli nižšímu obsahu fluoru používat pouze pasty určené dětem.
„Ze zubních kartáčků je nejlepší takový, který má hodně měkká, hustá vlákna. Snažte se čistit každý zub ze všech stran a nezapomínejte ani na méně dostupná místa jako zadní zuby a místo za posledním zubem,“ doporučuje zubní lékař.
ČLÁNKY DO MAILU