Studenti Zubního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy budou v úterý 18. dubna 2017 na Palackého náměstí v Praze radit lidem, jak si mají čistit zuby, aby omezili vznik zubního kazu, zubního kamene a zánětu dásní. Ve stejný den budou budoucí stomatologové radit s čištěním zubů v ulicích dalších čtyř univerzitních měst – Brna, Hradce Králové, Olomouce a Plzně.
Společným jmenovatelem problémů úst je zubní plak, který všechna tato onemocnění způsobuje. Studenti proto zájemcům na modelech ústní dutiny předvedou, jak jej efektivně odstranit. Pro ukázky správných čisticích technik se vyzbrojí dentálními pomůckami – kartáčky, dentálními nitěmi, mezizubními štětinkami nebo i detektory zubního plaku, které nános na zubech obarví.
5 kroků pro úsměv na celý život
I když si většina lidí čistí zuby pravidelně, mnozí z nich při této proceduře nepoužívají odpovídající dentální pomůcky a správné postupy. „Onemocněním tvrdých zubních tkání, jak víme, je možné předcházet, proto na 1. lékařské fakultě věnujeme preventivní stomatologii velkou pozornost. Velmi také vítáme dobrovolné aktivity studentů v dané oblasti, protože ukazují nejen na jejich aktivní přístup k prevenci, ale zároveň prohlubují jejich znalosti,“ říká proděkan pro zubní lékařství René Foltán.
Zubní plak
Zubní plak je měkká nažloutlá vrstva usazující se na povrchu zubu v místech, která se hůře čistí. Tvoří se zejména v oblasti krčku, tedy na části zubu nejblíže dásni.
Zubní plak se vytváří ze zbytků potravy (hlavně polysacharidů) a mikroorganismů produkujících kyseliny. Ty se pak podílejí na odvápnění skloviny a vzniku zubního kazu.
Pro detekci plaku existují indikátory ve formě roztoků či tablet, volně prodejné v lékárnách. Využívají je i zubní lékaři, kteří dle množství plaku zjišťují úroveň ústní hygieny (tzv. PLI index). Více o formách a využití v článku Indikátory zubního plaku: ukážou, kde jsou špatně vyčištěné zuby.
Studenti zubního lékařství radí lidem, jak si mají čistit zuby, aby omezili vznik zubního kazu, zubního kamene a zánětu dásní
Omezit tvorbu zubního plaku je možné pravidelnou a pečlivou ústní hygienou.
Zubní kámen
Zubní kámen vzniká mineralizací zubního plaku, ukládáním minerálů a anorganických solí obsažených ve slinách, z nichž největší podíl připadá na vápník a fosfor.
Doba potřebná k jeho tvorbě je několik měsíců, ovšem velká mineralizace (až osmdesátiprocentní) je v plaku prokazatelná již do dvou týdnů. Tvorba zubního kamene závisí na složení slin, na úrovni ústní hygieny, konkrétně na stáří zubního plaku přítomného v dutině ústní a na jeho lokalizaci (nejvíce se tvoří v blízkosti vývodů velkých slinných žláz u dolních řezáků na ploškách obrácených k jazyku a na tvářové plošce horních prvních stoliček).
Na vzniklém zubním kameni se velice dobře přichytává další vrstva zubního plaku způsobující zánět dásní a parodontózu, která může vést k postupné ztrátě zubů. Proto je důležité vzniklý zubní kámen odstranit.
„Jedinou možnou cestou, jak předejít tvorbě zubního kamene, je pečlivá hygiena dutiny ústní a používání pomůcek mezizubní hygieny k dokonalému a včasnému odstranění plaku, aby nemohlo dojít k jeho mineralizaci. Pokud se zubní kámen již vytvořil, lze jej odstranit pouze speciálními nástroji a přístroji v ordinaci zubního lékaře či u dentální hygienistky,“ uvádějí studenti stomatologie na svém webu.
Další informace najdete na stránkách akce Ve zdravé ČR zdravý zub.
Galerie: Ne vše, co je na zubu černé, musí být kaz
Zdroj: TZ 1. LF UK, Sdružení studentů stomatologie ČR