Jak sám píšete, ty choroby se tepelnou úpravou zničí. A já jsem v žádné restauraci neviděl, že by nabízeli tatarák z divočáka nebo jelena, jedině tak zvěřinový guláš. A pochybuji, že ty choroby přežijí dvouhodinové dušení.
Ostatně nevím, jak si to doložení původu u zvěřiny představujete. To by za každým střelcem měli jít dva ouřadové, kteří mu vystaví glejt, že to zvíře střelil tehdy a tehdy tam a tam?
Většinou samozřejmě bezprostřední ohrožení zdraví nehrozí, tepelné opracování je skutečně dost efektivní preventivní opatření. Ale jednak, ne vždy se vše správně propeče, a navíc je tady to olovo a další látky zbylé v tělech některé zvěře po výstřelu, pokud není odborně zpracována.
Dohledatelnost je snadná - stačí zápis o veterinární prohlídce, bez kterého se stejně nesmí zvěřina prodávat. A restaurace zpracovávající zvěřinu by se měly registrovat u krajských veterinárních správ, jak bylo již výše napsáno. Ani jedno se nedodržuje.
Chcete anarchii, máte ji mít. Asi nevíte, jak se s takovým masem, které pak skončí jako specialita šéfkuchaře, někdy nakládá? Jeden vesnickej šikula to uloví nebo skoupí od jiných šikulů, hodí do kufru auta a pak s tím objíždí okolí, kdo co koupí, řezníci, hospody. Co neudá, odveze dál (pořád se to maso válí v kufru), nakonec po několika dnech obvykle v Praze prodá zbytek. Pražáci prý koupěj všechno.
ČLÁNKY DO MAILU