Zvláštní tábor, kde se děti naučí vyrábět sýr či marmeládu a podojit krávu

V době rostoucí odtrženosti obyvatel měst od venkova a životního prostředí vůbec je stále důležitější ukazovat na konkrétních příkladech, jak to ve skutečnosti při produkci zemědělských surovin či výrobě potravin z nich chodí.

Tedy osvěta, nejlépe osvěta nejmladší generace, která si může získané poznatky s sebou dál nést životem, a mimo jiné tím také získat vztah k tradičním českým potravinám. Což je mnohem přirozenější způsob, jak podporovat dnes tolik proklamované zvýšení soběstačnosti ČR v produkci potravin než zákonem stanovovat podíly českých potravin v českých obchodech.

Potřebné osvětě se přitom věnuje stále více zemědělců, nejčastěji se tak ale děje na selských rodinných farmách. Ty již ze své podstaty vytvářejí dětem sice trochu jiné, než na jaké jsou z domova zvyklé, ale přece jen rodinné prostředí.

Noci na seně a dojení krávy

Jednou z nich je farma Šťastných v obci Radíčeves na Lounsku, která každoročně pořádá tři až čtyři turnusy příměstských táborů. Jejich součástí je přitom farmářská škola, kde se děti seznamují s tím, jak vznikají potraviny, co obnáší práce na poli i starost o hospodářská zvířata, jak probíhá život na statku a na venkově a jak se potraviny dále vyrábějí.

Poučenou lektorkou farmářské školy je tu předsedkyně spolku Kolouchův dvůr Drahomíra Kolouchová, což je sestra Leoše Šťastného, který rodinný podnik vede. Do chodu statku a vlastně i farmářské školy je ale zapojena celá rodina. „Děti si v průběhu pobytu mimo jiné samy vyrábějí potraviny, pomáhají s výrobou sýrů, marmelád a na konci turnusu předvedou při setkání s rodiči vše, co se naučily,“ přibližuje průběh příměstských táborů na farmě Drahomíra Kolouchová.

• 
• 
• 

Dalších 8 fotografií

Děti mají přitom možnost například přespat na seně, což je podle ní pro řadu z dětí velká atrakce. Mohou si ale také zkusit podojit krávu, projet se na koni, nebo se alespoň o koně starat.

Farmářská „škola hrou“

Farma k tomu všemu poskytuje pestré zázemí. Zabývá se totiž chovem mléčného skotu, ovcí či koní, ale také pěstováním zeleniny, včetně brambor a česneku nebo bylinek. Na dvoře pak mohou děti spatřit zrekonstruovaný historický holubník, hned vedle farmy je dětské hřiště a jízdárna pro koně. V průběhu roku pořádá farma také školní dny, při nichž děti prožijí běžný den na farmě jako alternativu různých školních výletů.

Farmářská „škola hrou“ tak v praxi naplňuje známé heslo spojené s Janem Ámosem Komenským, a to v oblasti, kterou „normální“ škola nemůže poskytnout. Vzhledem k tomu, že počet žáků je omezen, mohou se toho naučit víc. A také aktivní zapojení do výroby potravin je něco úplně jiného než účast na různých otevřených dnech na farmách, které v předchozích letech navštívily tisíce lidí. I když i na takových akcích bývá součástí doprovodného programu vaření a příprava jídel v podání dětských návštěvníků.

Dnešní děti budou brzy určovat trh s potravinami

Příměstské, venkovské, faremní či koňské tábory přitom pořádá řada farem sdružených v Asociaci soukromého zemědělství ČR. Ne vždy je sice součástí výroba potravin jako taková, kontakt se zemědělstvím, zvířaty nebo možnost konzumace lokálních, místních a často přímo na farmě vyráběných potravin je ale důležitá přidaná hodnota, kterou (nejen) rodinné farmy nabízejí.

A je to také forma investice do budoucnosti – třeba i ve prospěch preference českých potravin českými spotřebiteli. Budou to totiž dnešní děti, které budou za pár let spoluurčovat spektrum nabídky potravin v obchodech nebo v alternativních prodejních sítích – třeba přímo u zemědělců.