Už před šesti lety Evropská komise (EK) ve své Bílé knize apelovala na producenty potravin i konzumenty, aby snížili objem cukrů a tuků ve své výrobě a spotřebě. V posledních třech desetiletích totiž došlo u obyvatel Evropské unie k prudkému zvýšení úrovně nadváhy a obezity a to zejména u dětí. Upozornila také na zhoršující se trend špatné stravy a nízké úrovně fyzické aktivity, která může zvýšit budoucí výskyt chronických chorob – diabetu II. typu, hypertenze, mozkových příhod, některých druhů rakoviny a některých duševních chorob. Kudy vede cesta od nemocí a trojitých brad? Pomohlo by znevýhodnění nezdravých potravin formou vyšší sazby DPH?
Podívejte se, jak se podobná opatření osvědčila v zahraničí. Co čeká po volbách nás? K zavedení tzv. tučné daně se pro Vitalia.cz vyjádřily strany kandidující do Sněmovny i odborníci na výživu.
Zvýšení daně na nezdravé potraviny coby cesta ke štíhlosti?
Změní něco vysoká daň na „tlusté potraviny“?
Zatímco například v Lotyšsku k vyšší dani ze sladkých limonád EK nepotřebovali, platí ji už 22 let, strategický plán z Bílé knihy poctivě načetli v Dánsku, Francii a Maďarsku. Problém s obezitou se tu pokusili řešit uvalením vyšší daně na „tlusté“ potraviny. Konkrétně Dánsko se stalo první zemí na světě, která uvalila na tučné potraviny tzv. fat tax. Tato strategie, která měla snížit 47% obezitu v zemi, však Dánům nevyšla. Podle úřadů byl totiž výsledek takový, že se zvedly ceny potravin a mnoho pracovních míst bylo ohroženo. Ani ne po roce Dánové fat tax zrušili. Stejně dopadla i jejich daň na sladké limonády a pivo. Po jejím zavedení totiž lidé začali jezdit nakupovat sladké nápoje do sousedního Německa, které z tohoto opatření profitovalo. Dánsko tak přišlo o miliony eur a obézní obyvatelé jí zůstali.
Čtěte k tématu: Budeme taky platit „hranolkovou daň“?
Před dvěma lety uvalilo i Maďarsko vyšší daň na potraviny s vysokým obsahem tuku a soli. Zákon plných výjimek však postrádá logiku. Vyšší daň se nevztahuje na tradiční maďarskou kuchyni, například na husí sádlo, netýká se ani fast foodů. V hledáčku vyšší sazby tak v osamocení zůstaly snad jen chipsy.
I Francouzi si už bezmála dva roky připlácí za veškeré nápoje slazené cukrem, ale i za ty, které jsou doslazeny jeho umělými náhražkami. O zavedení fat tax uvažují i jiné země, například Finsko, ale také Velká Británie. Zde bije na poplach na šedesát zdravotnických organizací, které na Dailymail.co.uk tvrdí, že zvýšením ceny plechovky se sladkým nápojem o 7 pencí bude dosaženo snížení jeho spotřeby.
Čtěte k tématu: Francie zavedla daň z limonád. Neprospěla by i nám?
České strany výživovou politiku moc neřeší
Žádná země, která navýšení daně u nezdravých potravin zavedla, však dosud nepřišla se závěry, které by potvrzovaly tezi o snížení obezity. Jsou to jen tajná přání a plané touhy všech zemí, které onu daň zavedly, nebo pouze snaha zřídit nový zdroj příjmu pro státní kasu? V Česku se zatím příliš hlasitě o fat tax neuvažuje, strany ve svých volebních programech hovoří – pokud vůbec – vágně o podpoře kvality potravin a zdraví.
Zeptali jsme se proto: Měly by mít zdraví škodlivé potraviny (např. limonády, cukrovinky, hranolky) vyšší sazbu DPH?
Co si myslíte vy? Která strana je vašemu názoru nejblíže, si můžete vyzkoušet na naší volební kalkulačce. Ta na základě shody vašich názorů s odpověďmi stran na zdravotní a potravinářská témata ukáže, které z uskupení je vám v této oblasti programově nejblíže.
Vyzkoušejte VOLEBNÍ KALKULAČKU pro zdraví a potraviny:
Ano: Je to prevence zdraví
Se svýšením DHP určitě souhlasí strana Volte Pravý Blok www.cibulka.net. Petr Cibulka říká: „Poškození zdraví konzumentů těchto škodlivých potravin bude nutné dříve či později léčit a to bude jistě něco stát. Takto vybrané peníze však musí jít pouze do zdravotnictví.“ Shodu tak našli se Stranou soukromníků České republiky, která podobné opatření vnímá jako zdravotní prevenci a slovy svého předsedy Rostislava Senjuka vzkázala: „Předcházení nemocí (a tedy šetření peněz z obecního) by mělo být odměněno. Stejně jako by měla být zavedena povinnost chránit si zdraví a život.“
Ne: Pojem nezdravé potraviny je zavádějící
Své záporné stanovisko například Zemanovci opírají o nezdařilé pokusy ze zahraničí: „Dánsko už tuto daň zrušilo a termín zdraví škodlivé potraviny je zavádějící. Škodlivá nebo riziková může být nadspotřeba jakékoli potraviny, takže problém není v potravinách jako takových, ale v lidech,“ říká za stranu Vladimír Kruliš. Také Česká pirátská strana zpochybňuje rozlišení zdravé a nezdravé potraviny: „Piráti jsou toho názoru, že daňový systém by měl být co nejjednodušší a rozlišit, která potravina je zdravá a která škodlivá, je dost často značně subjektivní. Oproti tomu prosazujeme, aby byli lidé co nejlépe informovaní o složení výrobků, původu potravin a jejich kvalitě,“ komentuje místopředseda Mikuláš Ferjenčík.
A pro to, aby lidé nevybírali z potravin, které jim mohou škodit, je tu Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury: „Jsme pro opačný trend – snižujme DPH u potravin, které chceme, aby lidé preferovali. Tím je budeme motivovat,“ vysvětluje své ne předseda strany. Podobnou myšlenku již ostatně v minulosti nabízely Věci veřejné (k tématu: Řetězce ovlivňují, co lidé jedí. Měl by to dělat i stát).
Strana zelených sice v kalkulačce odpovídá „ano“, ale jde jí o podporu zdravějších a kvalitních potravin jinou cestou než zaváděním tučné daně: „Zelení se snaží jít opačnou cestou než je zvyšování DPH na nezdravé potraviny. Naopak prosazujeme snížení DPH v základní sazbě u některých druhů potravin jako bio potraviny a regionální potraviny s prokázáním původu. Vedle toho je nutné zajistit výjimku na prošlé potraviny, které obchodní řetězce s ohledem na sazbu DPH raději vyhazují, místo aby je směřovaly do potravinové banky pro občany v nouzi,“ říká mluvčí strany Jan Žáček.
Přečtěte si: Hostina pro tisíc lidí zdarma proti plýtvání jídlem
Nevíme: Efekt je neprokázaný
To, že se některé strany vyslovily pro nicneříkající variantu „nevíme“, neznamená, že o tomto tématu nic nevědí. „Je pravdou, že některé západní země k takovému kroku již přistoupily či se k němu chystají, doposud se však nepodařilo prokázat, že vyšší daňové zatížení tzv. zdraví škodlivých potravin, tedy i jejich vyšší cena, má odrazující efekt, což by mělo být spolu s vyššími příjmy státního rozpočtu rozhodující,“ vysvětluje Veronika Žižlavská za KSČM.
Zdraví škodlivé potraviny (např. limonády, cukrovinky, hranolky) by měly mít vyšší sazbu DPH. (odpovědi stran pro účely volební kalkulačky Vitalia.cz)
Název politické strany Odpověď
Neopověděly tyto strany: Aktiv nezávislých občanů, Romská demokratická strana a Suverenita – strana zdravého rozumu
Nikdo neví, co to udělá
Myšlenka zavedení tučné daně má své zastánce i odpůrce také mezi výživovými odborníky. Nijak nenadchla Pavla Suchánka, vědeckého pracovníka IKEMu: „Každý z nás cukry pro své tělo potřebuje. Podle tabulek GDA jde o 90 g/18 kostek cukru denně pro ženu bez vyšší fyzické námahy, a to není málo. Velké tažení proti cukrům spatřuji v tom, že cukry každý v potravině pozná. V croissantu skrytý tuk a ztužený tuk těžko.“ Pavel Suchánek zdůrazňuje, že je velmi jednoduché zatížit sladké potraviny vyšší daní; ovšem tento krok povede ke snížení cukru v potravinách, aby výrobci obešli vyšší daň, ale u spotřebitele dojde k vyšší konzumaci výrobků. „Stejně jako se to stalo v případě jogurtů, kdy se odtučněnými jogurty mělo dosáhnout snížení obezity. Ale co se stalo? Kvůli obsahu mléčného cukru a škrobu lidé nakonec zkonzumují mnohem víc,“ říká odborník.
Opačné stanovisko objasňoval před časem v našem rozhovoru Ivan Mach, Prezident Aliance výživových poradců ČR, který doporučoval nezdravé a nutričně nevyvážené s vysokým obsahem cukru a tuku zdanit vyšší sazbou podle obsahu těchto ingrediencí. Podle něj je právě jejich přehnaná konzumace jednou z hlavních příčin růstu civilizačních chorob v ČR.
Celý rozhovor: Řetězce ovlivňují, co lidé jedí. Měl by to dělat i stát
ČLÁNKY DO MAILU