BMI kalkulačka pro muže

Všimli jste si na svém těle změn, které souvisí s úbytkem nebo příbytkem hmotnosti, a přemýšlíte, jestli je vaše váha ještě v normě? Pokud si nejste jisti, zda vaše tělo nezačíná volat o pomoc, použijte naši BMI kalkulačku pro muže! Ta vám poradí, je-li potřeba začít řešit pohyb a jídelníček, nebo postačí, když budete svou váhu udržovat takovou, jaká je.

Jak vypočítat BMI

Pro rychlý výpočet BMI muže dobře poslouží online kalkulačka BMI uvedená níže. Jedná se o jednoduchý nástroj, který je založen na všeobecném vzorci pro výpočet indexu tělesné hmotnosti a jenž zároveň zohledňuje také věk a pohlaví jedince. Pro získání výsledku stačí do kalkulátoru zadat svou aktuální váhu, výšku a věk, zvolit pohlaví v horní části nástroje a kliknout na tlačítko Vypočítat BMI. Během chvilky vám kalkulačka vygeneruje výsledek včetně komentáře, do jaké hmotnostní kategorie se řadíte.

Chcete-li vědět, jaký se používá pro výpočet BMI vzorec, pak se jedná o podíl hmotnosti v kilogramech a výšky v metrech umocněné na druhou. Výsledné číslo se udává v kg/m2, avšak obvykle se tato jednotka u hodnoty BMI neuvádí. Všeobecná rovnice je uvedena níže, ale je potřeba myslet na to, že nebere v potaz věk ani pohlaví dotyčné osoby.

BMI = hmotnost/(výška)²

BMI = kg/m²

Výpočet BMI muže probíhá prakticky stejně jako u žen. Výsledné hodnoty se však liší, jelikož hmotnostní skupiny u mužů mají trochu jiné rozmezí. Pokud tedy použijete pro výpočet indexu tělesné hmotnosti uvedený BMI vzorec, je ještě potřeba porovnat výsledek s hodnotami v BMI tabulkách, které zohledňují také stáří a pohlaví člověka.

Co je BMI

BMI je zkratka anglického výrazu body mass index, který se do českého jazyka překládá jako index tělesné hmotnosti. Jedná se o základní ukazatel, jenž značí, zda má člověk optimální váhu, nebo trpí podváhou, nadváhou či obezitou. Podle Světové zdravotnické organizace WHO přitom dosahuje optimální BMI hodnot 18,5 až 24,9.

Parametr BMI se používá v lékařství i výživovém poradenství, avšak přesnost jeho měření je poněkud sporná, neboť zohledňuje pouze váhu a výšku, nikoliv další parametry, které významně ovlivňují hmotnost jedince. Z toho důvodu lékaři a ostatní odborníci využívají při diagnostice obezity nebo podvýživy také další screeningové nástroje.

Co vyjadřují hodnoty BMI

Z hodnot BMI se dá zjistit, zda je vaše hmotnost vůči výšce, věku a pohlaví v normě, či nikoliv. Podle celosvětově uznávané klasifikace existuje šest základních hmotnostních kategorií, kterým je přiřazen konkrétní rozsah BMI hodnot. Na základě výsledného čísla BMI můžete zjistit, zda je vaše váha optimální, nebo máte podváhu, nadváhu či obezitu I., II. nebo III. stupně. Rozdělení těchto kategorií dle rozsahu BMI vypadá následovně:

• podváha: méně než 18,5,
• ideální BMI: 18,5 až 24,9,
• nadváha: 25 až 29,9,
• obezita I. stupně: 30 až 34,9,
• obezita II. stupně: 35 až 39,9,
• obezita III. stupně: více než 39,9.

Pokud byste chtěli skutečně dojít k relevantní informaci o tom, do jaké hmotnostní skupiny patříte, pak kromě ukazatele BMI bude zapotřebí využít také jiné metody měření. Vzhledem k tomu, že body mass index pracuje pouze s údaji o váze a výšce, jeho vypovídající hodnota není stoprocentní. Při diagnostikování nadváhy, obezity nebo podváhy je nezbytné především zjistit, jaký má dotyčná osoba poměr tuku, svalů a vody v těle.

Profesionální sportovci, kteří se zaměřují na budování svalové hmoty, mohou mít stejnou váhu jako lidé s nadváhou nebo dokonce obezitou. Je to z toho důvodu, že svaly jsou těžší než tuková tkáň. Proto například u lidí, kteří se snaží zhubnout a hodně cvičí, často nedochází k úbytku na váze, ale celkové množství tělesného tuku se snižuje. Při snaze o redukci tuků je tak vhodné spoléhat se spíše na měření obvodu některých tělesných partií než na váhu a výpočet BMI.

V čem se liší BMI muže od BMI ženy

Při stanovení diagnostiky obezity nebo podvýživy je potřeba brát v potaz rozdíly mezi mužským a ženským tělem. BMI muže bude interpretováno trochu jinak než BMI ženy, jelikož na hmotnost obou pohlaví má mimo jiné vliv stavba těla, poměr svalů, tuků a vody a navíc i rozložení tukové tkáně v těle. Z toho důvodu se BMI můžu a žen nedá úplně srovnávat.

Bude-li probíhat měření BMI dvou osob opačného pohlaví se stejnou váhou, výškou i věkem, výsledné číslo bude pro oba stejné, ale jeho interpretace může být odlišná. Například muž s váhou 100 kg, výškou 180 cm a věkem 30 let bude mít dle výsledku BMI nadváhu. Žena se stejnými parametry bude oproti němu ale už obézní.

Muži mají z obecného hlediska na rozdíl od žen více svalové hmoty a méně tuku. Ženské tělo musí totiž oproti tomu mužskému disponovat určitým množstvím tuku, aby mohly být produkovány pohlavní hormony a žena tak mohla otěhotnět. Navíc je rozložení a podíl tukové tkáně v ženském těle přizpůsoben tělesným potřebám v mateřství.

Muž se tedy stává podle lékařů obézním ve chvíli, kdy množství jeho tělesného tuku přesáhne hranici zhruba 25 %, přičemž u žen je to o poznání více, a to 35 %. V případě podvýživy je pak hranice množství tukové tkáně u mužů stanovena na méně než 8 %, kdežto u ženy je to méně než 14 %. Tyto limity jsou ale rozdílné pro různé věkové kategorie a některé zdroje uvádí v případě obezity dokonce i nižší procenta.

Tabulka BMI – muži

Jelikož všeobecný vzorec pro výpočet body mass indexu nezohledňuje pohlaví ani věk, existují speciální tabulky BMI hodnot, jež jsou určené zvlášť pro ženy a pro muže. Jednotlivé hmotnostní skupiny jsou v těchto tabulkách zároveň rozděleny podle věku, a to od 18 let výše. V případě mladších osob a dětí se pak k BMI přistupuje trochu jinak (výsledná hodnota BMI u dětí se navíc dále porovnává ještě se speciálními grafy, kde je možné sledovat, jak si dítě vede vůči stejně staré populaci). Pokud chcete vědět, jak jsou rozděleny hodnoty BMI pro muže starší 18 let do jednotlivých hmotnostních skupin, prohlédněte si tabulku níže.

Hodnoty BMI muže podle věku

Mužský metabolismus

Metabolismus je proces v lidském těle zodpovědný za látkovou a energetickou výměnu. Čím rychlejší má člověk metabolismus, tím rychleji pálí kalorie a tím pádem také snadněji hubne. Při metabolických dějích dochází k zpracování přijatých živin, které jsou nezbytné pro správné fungování organismu. Za rozložením složitějších látek na jednodušší stojí takzvaný katabolismus, v opačném případě se jedná o anabolismus.

Zda bude člověk hubnout, přibírat nebo si váhu udržovat, závisí na kombinaci jeho denního energetického příjmu a výdeje. Spotřebu energie v klidovém stavu (tzn. bez jakékoliv fyzické aktivity) přitom vyjadřuje hodnota bazálního metabolismu. Pod ní by nikdy neměl klesnout energetický příjem člověka. Bazální metabolismus je nezbytný pro běžný chod organismu a ovlivňuje jej složení těla (především množství svalové hmoty).

Celkový energetický výdej pak představuje množství energie, které denně člověk spotřebuje. Dle Národního zdravotnického informačního portálu se přibližná hodnota energetického výdeje muže během 24 hodin při výlučně sedavém zaměstnání a s minimem pohybové aktivity (tzn. při hodnotě PAL 1,4) pohybuje od 2100 do 2400 kcal. Ženy mají energetický výdej nižší (při PAL 1,4 je to 1700 až 1900 kcal), z čehož vyplývá, že muži spalují většinou kalorie rychleji než ženy.

Hladinu energie a regulaci nebo stimulaci chutě k jídlu mají na svědomí některé hormony, které se nachází jak v mužském, tak v ženském těle. Pokud dojde k narušení jejich rovnováhy, může dotyčná osoba začít přibírat na váze nebo naopak hubnout. Mezi hormony, které podporují, nebo naopak tlumí chutě k jídlu, patří například následující:

• ghrelin – stimuluje hypotalamus, což je oblast mozku zodpovědná za hlad,
• motilin – hormon produkovaný v tenkém střevě, který vyvolává střevní kontrakce, jež stimulují chuť k jídlu,
• neuropeptid Y (NPY) – peptid, který uvolňuje mozek za účelem stimulace příjmu potravy,
• pankreatický peptid YY (Peptid YY) – hormon produkovaný v tenkém střevě, který se uvolňuje v reakci na konzumaci potravy a snižuje chuť k jídlu,
• inzulín – hormon vylučovaný slinivkou břišní, který má význam při regulaci krevního cukru,
• kortizol – steroidní hormon, který redistribuuje tuk do břišní oblasti a zvyšuje chuť k jídlu,
• hormony štítné žlázy – jsou zodpovědné za regulaci metabolismu.

Kromě hormonů, které ovlivňují chutě k jídlu, hraje důležitou roli v rámci metabolismu u mužů také hormon zvaný testosteron, který se u žen objevuje pouze v mírné hladině. Ten v podstatě říká metabolickému systému těla, aby zvýšil produkci svalů. Testosteron při svém uvolňování přilne k takzvaným androgenním receptorům, jimiž jsou pokryty svalové buňky.

Ve chvíli, kdy se molekula testosteronu uchytí na tento receptor, vyšle signál do svalové buňky, a ta začne produkovat více bílkovin. Jelikož jsou bílkoviny základním stavebním kamenem svalového vlákna, znamená to, že čím více testosteronu muž má, tím lépe se mu bude budovat svalová hmota. Mimo to tento hormon navíc pomáhá také udržovat správnou hustotu kostí a regulovat odbourávání tuků.

Optimální složení mužského těla

Z anatomického hlediska tvoří základní složky lidského těla, jež mají největší vliv na hmotnost člověka, svalová hmota, tuková tkáň a kostní hmota. Významný podíl však tvoří také voda, která je obsažená v každé buňce. V rámci stanovení tělesné kondice vás však bude pravděpodobně nejvíce zajímat, jaké je optimální množství tukové tkáně v mužském těle.

Průměrný obsah tukové tkáně u mužů představuje zhruba 10 až 20 %, nicméně obecně se tvrdí, že populace ve vyspělých zemích postupně tloustne. Množství tělesného tuku v těle muže i ženy závisí jednak na stravě a fyzické aktivitě člověka, ale jednak také na věku. Tabulka uvedená níže vám prozradí, jak vysoký podíl tuku v závislosti na věku je ještě v normě a jaké množství je příliš nízké, nebo naopak už moc vysoké.

Tabulka procentuálního zastoupení tuků u mužů

Díky vyšší hladině testosteronu mají muži většinou také větší svalovou základnu, která výrazně ovlivňuje celkovou hmotnost. Lidské tělo má přitom tři typy svalů, a to kosterní, hladké a srdeční. Za optimální množství svalové hmoty u mužů se přitom obecně považuje 35–45 % celkové hmotnosti. Vyšší obsah svalů v těle zrychluje metabolismus a pomáhá zabraňovat vzniku některých nemocí.

Celková hmotnost člověka je pak mimo jiné ovlivněna také váhou kostí, která se odvíjí od množství kosterní hmoty. Pro vývin zdravých a silných kostí se doporučuje z dlouhodobého hlediska pravidelně cvičit a jíst vyváženou stravu. Muži, jejichž BMI je v normě, trpí obvykle mnohem méně na nemoci pohybového aparátu než ti, kteří mají nadváhu nebo jsou podvyživení. Celková hmotnost kosterní hmoty se přitom liší v závislosti na věku, a to následovně:

• u mužů s váhou pod 65 kg: 2,66 kg,
• u mužů s váhou od 65 do 95 kg: 3,29 kg,
• u mužů s váhou nad 95 kg: 3,65 kg.

Jak bylo výše zmíněno, významný podíl na hmotnosti člověka má také obsah vody. Ten během dne a noci přirozeně kolísá, proto můžete na displeji osobní váhy v průběhu dne vidět rozdíly. Optimální obsah vody v mužském těle se přitom mění s věkem. V tabulce uvedené níže můžete vidět procentuální zastoupení tělesné vody u muže v závislosti na jeho věku.

Obsah vody v těle podle věku muže

Voda je nezbytná pro fungování celého organismu a je proto potřeba udržovat ji v těle v optimálním množství. Pro zdravé osoby tak platí, že by denně měly vypít přibližně 1 ml vody na 1 kcal energetické hodnoty přijaté potravy. V případě dospělého muže, jehož denní energetický příjem je 2500 kcal, se tak jedná o 2,5 litru vody denně.

Zdravotní rizika spojená s BMI u mužů

Podváha, nadváha a obezita obvykle souvisí s určitým zdravotními komplikacemi. Pokud je vaše BMI příliš vysoké a na vině je přitom vysoký podíl tělesného tuku a nikoliv svalové hmoty, pak byste měli svůj stav řešit s odborníkem. Ačkoliv se třeba momentálně můžete cítit dobře, za několik let si kila navíc mohou vybrat svou daň a negativně ovlivnit vaše zdraví nebo i život.

S obezitou, ale i nadváhou jsou velmi často spojeny nemoci pohybového systému, jako je například osteoartróza nebo třeba dna. Pacient má kvůli vysoké hmotnosti čím dál tím větší potíže s pohybem, zadýchává se i při sebemenší zátěži a hrozí mu větší riziko úrazů. Velké množství tuku v těle navíc nepříznivě ovlivňuje také srdce a cévy, které jsou příliš namáhané a mohou tak praskat nebo se ucpávat. Vysoké BMI u mužů tak může mít za následek například následující zdravotní problémy:

• srdeční choroba,
• vysoký krevní tlak (hypertenze),
• cukrovka,
• žlučové kameny,
• spánková apnoe,
• některé druhy rakoviny (např. rakovina tlustého střeva, rakovina žaludku, rakovina žlučníku, rakovina slinivky břišní a podobně),
• deprese a jiné psychické problémy.

Ani nízké BMI u mužů ale není bez zdravotních rizik. Pokud se dlouhodobě potýkáte s velmi nízkou hmotností a množství vaše tělesného tuku kleslo pod optimální hranici, můžete často pociťovat únavu, vyčerpání nebo závratě. S příliš nízkou hmotností je spojena celková slabost a stejně jako v případě vysokého BMI také u podváhy se lidé často zadýchávají i při nepatrné fyzické zátěži.

Osoby s příliš nízkým BMI se často potýkají s poruchami příjmu potravy, jako je bulimie nebo mentální anorexie. S tímto stavem pak souvisí celá řada zdravotních neduhů a pacienta mohou ve spojení s nedostatečným příjmem potřebných živin sužovat také některé nemoci. Nejčastěji takové osoby trápí následující potíže:

• anémie,
• oslabený imunitní systém,
• častý výskyt infekcí,
• osteoporóza.

Pro správné fungování organismu je potřeba přijímat dostatek živin ve správném poměru. Váš jídelníček by měl vždy zahrnovat jak vhodné množství bílkovin, sacharidů a tuků, tak i dostatek vitamínů a minerálů. Pokud si se správným stravováním nevíte rady, pak je nejjednodušším řešením obrátit se na lékaře nebo výživového specialistu.