BMI kalkulačka pro ženy

Pokud patříte mezi zástupce něžného pohlaví a zajímá vás, jak se vypočítá BMI pro ženy, pak jsme pro vás připravili komplexní BMI kalkulačku, která tento ukazatel spočítá jednoduše za vás. Po zadání několika potřebných údajů získáte během pár sekund informaci o tom, zda je vaše váha v normě, nebo je na čase trochu zapracovat na změně životního stylu.

Jak spočítat BMI?

Výpočet BMI ženy se odvíjí od dvou základních parametrů, kterými jsou váha a výška. Svou roli při stanovení hmotnostní kategorie však hraje také pohlaví a věk. Naše online BMI kalkulačka proto pracuje se všemi uvedenými daty. Pro získání přesné hodnoty indexu tělesného hmotnosti stačí v horní části BMI kalkulátoru vybrat pohlaví, následně vyplnit údaje o vašem věku, hmotnosti a výšce a nakonec kliknout na tlačítko Vypočítat BMI. Společně s číslem, které reprezentuje vaše BMI, se zobrazí i komentář, do jaké hmotnostní skupiny spadáte.

Pokud vás zajímá, jaký BMI vzorec kalkulačka využívá, pak se jedná o všeobecnou rovnici, do které se dosazuje váha a výška jedince. Kromě toho však zohledňuje také stáří dotyčné osoby podle BMI tabulky. Pakliže byste si chtěly svůj body mass index spočítat samy, pak se můžete řídit vzorečkem uvedeným níže. Jednotka tohoto parametru představuje kg/m2, avšak většinou se za číslem neuvádí.

BMI = hmotnost/(výška)²

BMI = kg/m²

Váhu je do vzorce potřeba dosazovat v kilogramech a výšku v metrech (do kalkulačky se ale výška udává v cm). Jakmile dojdete pomocí rovnice k výsledku, je potřeba porovnat ho ještě s hodnotami v tabulce BMI podle věku a podle pohlaví, jelikož hmotnostní skupiny BMI se u žen a mužů trochu liší, stejně jako u jednotlivých věkových kategorií.

Co je BMI?

Body mass index neboli BMI či index tělesné hmotnosti vyjadřuje vztah tělesné hmotnosti k výšce jedince. Tento ukazatel se využívá zejména ve zdravotnictví při diagnostice obezity nebo naopak podvýživy. Výpočet BMI u žen i mužů ale obvykle provádí také výživoví poradci a sportovní trenéři při vytváření nutričního a tréninkového plánu pro své klienty. Pomocí tohoto parametru můžete zjistit, zda je vaše hmotnost optimální, nebo trpíte podváhou, nadváhou či obezitou.

Na BMI se ale nedá stoprocentně spoléhat, jelikož nebere v potaz celou řadu dalších faktorů, jako je například stavba těla, poměr tukové tkáně, svalové hmoty a vody v těle a podobně. Proto je potřeba tento ukazatel brát s nadhledem a raději se o případné úpravě jídelníčku a pohybové aktivity poradit s odborníkem, který kromě BMI využívá také další screeningové nástroje.

Co vyjadřují hodnoty BMI

Hodnoty BMI stanovují, do jaké hmotností skupiny dotyčná osoba patří. Světová zdravotnická organizace WHO rozlišuje celkem šest hmotnostních kategorií, ke kterým jsou přiřazena konkrétní rozmezí hodnot body mass indexu. Mezi tyto základní kategorie patří podváha, optimální BMI, nadváha a obezita, jež se dále rozděluje do tří stupňů podle závažnosti:

• podváha: méně než 18,5,
• ideální BMI: 18,5 až 24,9,
• nadváha: 25 až 29,9,
• obezita I. stupně: 30 až 34,9,
• obezita II. stupně: 35 až 39,9,
• obezita III. stupně: více než 39,9.

Dle výše uvedených hodnot by mělo platit, že čím vyšší BMI máte, tím více tukové tkáně obsahuje vaše tělo. Ve skutečnosti je to však trochu jinak, jelikož index tělesné hmotnosti nezohledňuje ostatní faktory, které mají vliv na hmotnost člověka. Měření BMI tak není možné považovat za ukazatel celkového zdraví a kondice člověka. Odborníci proto obvykle využívají další diagnostické nástroje pro zjištění míry tělesného tuku v těle.

Například někteří sportovci mají hodnotu BMI, která dle výše uvedeného značí obezitu, a to z toho důvodu, že jejich hmotnost je vysoká kvůli vyššímu podílu svalové hmoty. Stejně tak se hodnoty body mass indexu liší u některých etnických skupin. Typickým příkladem jsou Asiaté, kteří mají díky své tělesné konstituci ideální BMI nižší než například Evropani.

V čem se liší BMI ženy od BMI muže

Na zařazení jedince do hmotnostní skupiny na základě výpočtu hodnoty body mass indexu má vliv kromě váhy a výšky také pohlaví a věk. BMI hodnoty ženy jsou obecně o něco přísnější, než je tomu v případě mužů. Ženské tělo totiž přirozeně obsahuje vyšší podíl tělesného tuku. Muži mají obvykle zase naopak více svalové hmoty.

V případě žen je dle lékařů za obezitu obvykle považován stav, kdy u nich množství tělesného tuku přesahuje hranici 35 %, zatímco u mužů je tato hranice stanovena na 25 %. Uvedený limit se však opět liší pro různé věkové kategorie. BMI nicméně poměr tuků a svalů v těle nezohledňuje a pracuje pouze s údaji o celkové aktuální váze a výšce. Proto tento ukazatel není vždy považován za zcela relevantní.

Pokud budeme počítat BMI pro ženu a muže se shodnými parametry, může se stát, že ačkoliv vyjde stejné číslo, budou obě pohlaví spadat do jiné hmotnostní skupiny. Například třicetiletá žena vážící 100 kg a měřící 180 cm bude dle výsledku BMI a porovnání tabulkových hodnot obézní. V případě muže s totožnými parametry včetně věku se však bude jednat pouze o nadváhu.

Tabulka BMI - ženy

Jelikož se BMI ženy a BMI muže trochu liší, jsou pro obě pohlaví k dispozici dvě rozdílné tabulky hodnot. Ty znázorňují jednotlivé hmotnostní skupiny podle rozsahu BMI a zároveň zohledňují také věk dotyčné osoby. Pokud chcete zjistit, do jaké skupiny spadáte, je nejprve potřeba spočítat svůj body mass index a následně jej porovnat s tabulkou, jež je uvedena níže.

Hodnoty BMI ženy podle věku

Ženský metabolismus

Celková hmotnost ženy je ovlivněna nejen stravovacími návyky, množstvím pohybu a stresem, ale také rychlostí metabolismu. Metabolismus představuje látkovou a energetickou výměnu, při níž organismus zpracovává živiny, které potřebuje, aby správně fungoval. V případě, kdy tělo přijímá složitější živiny a následně je rozkládá na jednodušší látky, se hovoří o katabolismu. Přijímá-li naopak jednodušší živiny, které mění na složitější látky, jedná se o anabolismus.

Běžný chod lidského organismu je pak udržován pomocí takzvaného bazálního neboli klidového metabolismu. Muži mají přitom oproti ženám díky větší konstituci těla, většímu množství svalové hmoty a vlivem některých hormonů obvykle rychlejší spalování. Toto tvrzení se však nedá aplikovat na všechny stejně. Také mezi ženami se najdou osoby, které spalují kalorie rychleji než muži.

Dle Národního zdravotnického informačního portálu se přibližná hodnota energetického výdeje ženy během 24 hodin při výlučně sedavém zaměstnání a s minimem pohybové aktivity (tzn. při hodnotě PAL 1,4) pohybuje od 1700 do 1900 kcal. U mužů je to o něco více, a to 2100 až 2400 kcal. Z uvedeného vyplývá, že ženy v obecném měřítku spalují kalorie pomaleji než muži.

Po třicátém roku života člověka se pak klidový metabolismus zpomaluje, a to jak u žen, tak i u mužů. Bazální metabolismus žen ale navíc ovlivňují některé další faktory, jako jsou například hormonální změny, těhotenství, kojení nebo některá onemocnění. Samozřejmě u každého jedince má vliv na rychlost spalování také genetika, kterou člověk nemůže nijak ovlivnit.

Příbytek nebo úbytek váhy ženy výrazně ovlivňují také některé hormony. Ty pomáhají udržet hladinu energie tím, že regulují chutě k jídlu. Některé z nich stimulují pocit hladu, jiné naopak vysílají signály, že jste najedení. Ve chvíli, kdy jsou tyto hormony v nerovnováze, může dojít k nárůstu či ztrátě hmotnosti. Mezi hormony, které mají vliv na pocit hladu nebo jiným způsobem ovlivňují hmotnost, patří například:

• ghrelin – stimuluje hypotalamus, což je oblast mozku zodpovědná za hlad,
• motilin – hormon produkovaný v tenkém střevě, který vyvolává střevní kontrakce, jež stimulují chuť k jídlu,
• neuropeptid Y (NPY) – peptid, který uvolňuje mozek za účelem stimulace příjmu potravy,
• pankreatický peptid YY (Peptid YY) - hormon produkovaný v tenkém střevě, který se uvolňuje v reakci na konzumaci potravy a snižuje chuť k jídlu,
• inzulín – hormon vylučovaný slinivkou břišní, který má význam při regulaci krevního cukru,
• estrogen a progesteron – dva hlavní ženské hormony, jejichž množství se mění nejvíce v období menopauzy a jejich nerovnováha může vést ke změně hmotnosti,
• kortizol – steroidní hormon, který redistribuuje tuk do břišní oblasti a zvyšuje chuť k jídlu,
• hormony štítné žlázy – jsou zodpovědné za regulaci metabolismu.

Optimální složení ženského těla

Vzhledem k tomu, že body mass index nebere ohled na poměr množství tukové tkáně, svalové hmoty a dalších složek lidského těla, je pro stanovení vaší hmotnostní skupiny dobré vědět, jaké je optimální složení ženského těla. Za hlavní složky, které mají v rámci struktury těla největší zastoupení, se považují svaly, tuk, voda a kosti.

Procentuální zastoupení tukové tkáně přitom závisí zejména na pohlaví, věku, stravě a fyzické aktivitě jedince. Správný poměr tělesného tuku a svalů je základem pro zdravý organismus a jeho celková změna ovlivňuje mimo jiné také bazální metabolismus. U žen činí průměrný rozsah obsahu tukové tkáně 18 až 28 %. Následující tabulka znázorňuje, jaké množství tělesného tuku je v případě žen ještě vhodné, a jaké je už příliš nízké, nebo naopak moc vysoké.

Značnou část lidského těla a tedy i vysoký podíl hmotnosti člověka tvoří voda, jelikož je obsažena v každé jeho buňce. Optimální množství vody v těle ovlivňuje správnou funkci orgánů a tělesných procesů a její hladina se v průběhu dne a noci přirozeně mění. Na úroveň hydratace přitom mohou mít vliv některé faktory, jako je například menstruace, nadměrná konzumace alkoholu, fyzická aktivita, nemoci a podobně. Zároveň platí, že pokud se zvyšuje celkový podíl tělesného tuku, může to mít za následek pokles procentuálního zastoupení vody a naopak. Optimální množství vody v těle zdravé ženy s ohledem na věk znázorňuje tabulka níže.

Obsah vody v těle podle věku ženy

Na celkové hmotnosti jedince se podílí také váha kostní hmoty. Průměrný odhad hmotnosti kosterní složky u žen do 50 kg činí 1,95 kg. Pokud vážíte 50 až 75 kg, pak celková hmotnost kostí odpovídá přibližně 2,4 kg. V případě žen, jejichž váha přesahuje 75 kg, činí podíl kostní hmoty kolem 2,95 kg. Jedná se však pouze o průměrné orientační hodnoty, které se mohou případ od případu lišit.

Zdravotní rizika spojená s BMI u žen

S příliš vysokým, nebo naopak příliš nízkým BMI žen se pojí řada rizik, která mohou významně ovlivnit zdraví nebo někdy i život člověka. Vysoké BMI a s ním spojená obezita je nebezpečná zejména pro srdce a cévy, a to kvůli ukládání tuku, které vede k postupnému zužování cév, což má za následek jejich horší průchodnost. Mimo to však vysoké BMI může způsobovat celou řadu jiných problémů. Mezi nejčastější zdravotní komplikace spojené s nadváhou a obezitou patří:

• srdeční choroba,
• vysoký krevní tlak (hypertenze),
• cukrovka,
• žlučové kameny,
• osteoartróza,
• spánková apnoe,
• některé druhy rakoviny (např. rakovina tlustého střeva, rakovina žaludku, rakovina žlučníku, rakovina slinivky břišní a podobně),
• deprese a jiné psychické problémy.

Většina obézních lidí trpí vysokým krevním tlakem, který má na svědomí řadu dalších zdravotních potíží, jež mohou člověka dokonce ohrozit na životě. Hypertenze výrazně namáhá a ničí cévy, což může vést k jejich praskání a ucpávání. V důsledku toho, pak pacientovi hrozí třeba mozková příhoda, infarkt myokardu nebo embolie.

O moc lépe na tom nejsou ale ani ženy, které mají BMI nízké a trpí tedy podváhou. Pokud se BMI nenachází příliš nízko pod hranicí podváhy, nemusí se to na zdraví ženy nijak odrazit. Většinou však takové osoby bývají často unavené a vyčerpané. Některé mohou trpět navíc závratěmi a mít pocit neustálého chladu.

Pakliže se ale BMI nachází hluboko pod nejnižší tabulkovou hranicí, je nezbytné vyhledat lékařskou pomoc, neboť v takovém případě se dotyčná osoba bude pravděpodobně potýkat s některým typem poruchy příjmu potravy (mentální anorexie nebo bulimie). S podvýživou jsou pak spojeny některé specifické zdravotní komplikace, kam se řadí například:

• anémie,
• oslabený imunitní systém,
• častější výskyt infekcí,
• osteoporóza,
• neplodnost,
• ztráta menstruace,
• zvýšené riziko potratů.

Osoby, jež trpí podváhou, jsou celkově slabé a zadýchávají se i při méně fyzicky náročných činnostech. Tyto stavy a další zdravotní potíže má na svědomí nerovnováha mezi příjmem potravy a spotřebou živin, které organismus potřebuje pro správné fungování. Proto je důležité, aby každý člověk přijímal v potravě vyvážené množství bílkovin, sacharidů, tuků, ale také vitamínů a stopových prvků.

Kromě již zmíněného podvýživa u žen také výrazně zvyšuje riziko potratů a neplodnosti. Aby mohlo lidské tělo produkovat správné množství pohlavních hormonů, musí disponovat určitým procentem tělesného tuku. Ženy, které mají bulimii nebo mentální anorexii tak často úplně ztratí menstruaci, neprobíhá u nich ovulace a nejsou tak schopné otěhotnět.