Ovulační kalkulačka

Plánujete početí miminka, ale nejste si jisti, kdy je na to nejvhodnější doba? Pro mnoho párů může být výpočet plodných dnů a ovulace poněkud náročná disciplína. Abychom vám ušetřili starosti, připravili jsme pro vás chytrou online ovulační kalkulačku, která vše během krátké chvíle vypočítá za vás. Jediné, co je potřeba znát, jsou základní údaje o vašem menstruačním cyklu.

Jak pracovat s ovulační kalkulačkou

Pokud chcete vědět, které dny v měsíci máte největší šanci otěhotnět, poradí vám naše ovulační kalkulačka. Stačí do ní zadat datum začátku menstruace, které vyberete z nabízeného kalendáře, dále vyplníte počet dnů délky vašeho cyklu a nakonec zadáte obvyklou délku menstruace ve dnech. Pak už jen kliknete na tlačítko Vypočítat a za pár sekund se dozvíte všechny důležité termíny.

Pokud se vám podařilo zadat správná data do ovulační kalkulačky, získali jste během krátké chvíle jasný přehled o vašem menstruačním cyklu. Ten je znázorněn v podobě kalendáře, kde můžete vidět jednotlivé dny měsíce s vyznačením všech důležitých termínů, které potřebujete znát, pokoušíte-li se o miminko.

Vysoce plodné dny a plodné dny kalkulačka znázorní po zadání potřebných údajů do vygenerovaného kalendáře pomocí tmavě zelené a zelené barvy. Den ovulace přitom označuje obrázek vajíčka v políčku s konkrétním dnem v měsíci. Růžovou barvou jsou pak vybarvena políčka, která představují dobu, kdy probíhala nebo probíhá menstruace.

Co je ovulace

Ovulace je proces, při kterém se z vaječníků uvolňuje zralé vajíčko. Po uvolnění se vajíčko pohybuje dolů vejcovodem a zůstává tam 12 až 24 hodin. Během této doby může dojít k jeho oplodnění. Spermie mohou za správných podmínek žít uvnitř ženského reprodukčního traktu až pět dní po pohlavním styku. Šance na otěhotnění je přitom nejvyšší, když jsou živé spermie přítomny ve vejcovodech právě během ovulace.

V průměrném 28denním menstruačním cyklu nastává ovulace obvykle asi 14 dní před začátkem další menstruace. Délka cyklu u každé osoby však může být rozdílná a stejně tak se individuálně může lišit také doba mezi ovulací a začátkem další menstruace. Pokud jako mnoho žen nemáte 28denní menstruační cyklus, můžete výpočet ovulace určit na základě menstruačního kalendáře, který vám vygeneruje výše uvedená ovulační kalkulačka.

Průběh ovulace a početí

Jakmile dojde k ovulaci, uvolněné vajíčko tedy putuje vejcovodem. Zde se setkává se spermií za účelem oplodnění. Pokud dojde k početí, to znamená, že se spermie spojí s vajíčkem, oplodněné vajíčko pokračuje dále dolů do dělohy. Zhruba po jednom týdnu se toto vajíčko promění v blastocytu a přichytí se k výstelce dělohy (tzv. implantace).

Uvolňování hormonů estrogenu a progesteronu způsobuje ztluštění endometria, které poskytuje živiny, jež blastocysta potřebuje ke svému růstu vývinu. Buňky se přitom dále dělí, kdy z některých se vyvine plod a z jiných se vytvoří placenta. Hormony v tuto chvíli signalizují děloze, aby si udržela výstelku, což zabrání ženskému tělu, aby dostalo menstruaci. Absence menstruace je pak obvykle prvním příznakem, že je žena těhotná.

Kdy má žena plodné dny

Vajíčko je v těle ženy je po jeho uvolnění z vaječníku schopné života pouze 24 hodin. To však neznamená, že je žena plodná pouze jeden jediný den v měsíci. Není vůbec nutné, aby k pohlavnímu styku za účelem oplodnění došlo během tohoto krátkého intervalu. Jelikož spermie dokáží ve vejcovodech přežít až pět dní, může žena otěhotnět i v případě, že ke styku došlo několik dní před ovulací. Za plodné dny je tak považováno pět po sobě jdoucích dní v rámci jednoho menstruačního cyklu.

Pokud vás zajímá, jak poznat plodné dny, potřebujete k tomu nejprve znát termín ovulace. Na základě tohoto data je pak možné stanovit, kdy může dojít k početí a kdy naopak nikoliv. Největší pravděpodobnost otěhotnění přitom nastává, pokud k pohlavnímu styku dojde v den ovulace nebo jeden den před ní. Plodné dny však začínají již zhruba tři dny před uvolněním vajíčka z vaječníku.

Jak se zjišťuje ovulace

Přesné stanovení období ovulace může být poněkud složité. Existuje několik běžně využívaných způsobů, jak sledovat menstruační cyklus a odhadnout, kdy k ovulaci dojde. Jelikož má ale každá taková metoda určité nevýhody, je vždy pro získání co nejpřesnějších výsledků nejlepší použít více než jednu z uvedených možností. Buď vám může pomoci pro výpočet ovulace kalkulačka, nebo vám napoví následující tři metody:

1. ovulační test,
2. měření bazální tělesné teploty,
3. pozorování specifických příznaků ovulace.

Ovulační test

Pokud chcete zjistit, kdy nastane ovulace, může vám pomoci speciální ovulační test, který je volně k prodeji v lékárnách nebo v některých drogeriích. Jedná se obvykle o testovací tyčinku, která dokáže stanovit nárůst takzvaného luteinizačního hormonu (LH) v moči, ke kterému dochází těsně před ovulací. Tento hormon je ve větším množství vylučován ve chvíli, kdy dojde k uvolnění vajíčka z vaječníku.

Uvedený test se používá prakticky stejně jako těhotenský test. Má podobu testovacího proužku, který je potřeba namočit do nádoby s čerstvou močí. Zde se nechá po určitou dobu, která je stanovena v příbalovém letáku. Tento časový interval se může lišit v závislosti na typu testu, který je používán. Pro provedení testu se nedoporučuje používat ranní moč, ale jinak je možné jej provést kdykoliv během dne.

V případě, že se na tyčince objeví dva proužky, znamená to, že během následujících 24 až 36 hodin dojde ve vašem těle k ovulaci. Ačkoliv se uvádí, že test je možné provést v období od 9. do 18. dne menstruačního cyklu, ideální dobou pro jeho absolvování je přibližně tři až pět dnů před očekávaným začátkem ovulace.

Měření bazální teploty

Dalším způsobem, jak zjistit ovulaci, je měření bazální tělesné teploty. Teplota vašeho těla v klidovém stavu se během ovulace mírně zvyšuje. Chcete-li zjistit, zda se blíží ovulační dny, můžete k tomuto účelu použít speciálně navržený teploměr pro měření bazální tělesné teploty. Teplota se přitom měří v ideálním případě hned ráno po probuzení, a to pravidelně každý den ještě předtím než vstanete z postele.

Teploměr se zavádí buď do pochvy nebo je možné použít jej orálně. Ke zjištění co nejpřesnějších údajů je vhodné měřit teplotu vždy stejným teploměrem, na stejném místě a ve stejný čas. Výsledky si pro přehlednost zaznamenávejte do tabulky či grafu, aby se data dala dobře porovnávat. V závislosti na množství vyplavovaných hormonů se pak tělesná teplota mění následovně:

• bazální teplota před ovulací: přibližně 36,5 °C,
• bazální teplota po ovulaci: 36,7–36,9 °C,
• bazální teplota před menstruací: opět kolem 36,5 °C,
• bazální teplota na začátku těhotenství: 36,7–36,9 °C,
• bazální teplota v průběhu těhotenství: stále kolem 36,7–36,9 °C.

Bazální teplota ženy se však může samozřejmě také měnit z jiných důvodů. Typicky za tímto jevem může stát oslabení organismu, únava, nadměrná konzumace alkoholu a řada dalších faktorů. Proto je při zjišťování ovulačních dnů vhodné použít ještě další metody, jako je například ovulační test nebo sledování příznaků doprovázející blížící se ovulaci.

Jaké jsou příznaky ovulace

Až 40 procent žen, které ovulují, pociťují během menstruačního cyklu určité nepohodlí. Bolest se přitom objevuje buď na levé, nebo pravé straně podbřišku podle toho, který vaječník ten měsíc zrovna uvolňuje vajíčko. Bolesti v podbřišku mohou být v některých případech jen slabé, ale stejně tak se může jednat o silné křeče. U některých osob se však příznaky ovulace nemusí ani vůbec projevovat. Pokud k nim ale dochází, jedná se nejčastěji o následující projevy:

• citlivá prsa,
• nadýmání,
• bolest břicha nebo pánve,
• slabé krvácení nebo špinění,
• změny polohy a pevnosti děložního čípku,
• zvýšená chuť na sex,
• změny nálady,
• změny chutě k jídlu.

Charakteristickým příznakem ovulace je mimo uvedené symptomy také změna poševního sekretu, odborně nazývaného jako cervikální hlen. Jedná se o vaginální tekutinu produkovanou děložním čípkem. Tento sekret prochází během menstruačního cyklu různými fázemi. Nejprve je hustý, bílý a suchý a těsně před ovulací se změní na čistý a kluzký (připomíná syrový vaječný bílek). Tato konzistence usnadňuje spermiím doplavat k vajíčku.

Ovulace a hormonální antikoncepce

Pokud žena užívá hormonální antikoncepci a rozhodne se ji vysadit kvůli plánovanému těhotenství, obnova plodných dnů trvá obvykle kolem dvou až tří měsíců od jejího vysazení. Nemusí to tak být ale u všech žen. V některých případech může tato obnova trvat mnohem déle a někdy naopak dojde k otěhotnění dříve.

Uvádí se, že po těsném vysazení antikoncepce se podaří otěhotnět pouze zhruba jedné pětině žen. Může se ale také stát, že po tomto vysazení dojde k takzvané bouřlivé ovulaci, což je stav, kdy dochází k výraznému vyplavení hormonů do organismu, čímž se zvyšuje aktivita vaječníků a žena tak může otěhotnět rychleji.

V opačném případě se někdy přihodí, že žena, která brala dlouhou dobu antikoncepci, zůstane po jejím vysazení neplodná, jelikož nedojde k obnovení ovulačního cyklu. Tyto případy nicméně většinou nastávají u žen, které měly narušený menstruační cyklus ještě před tím, než začaly hormonální antikoncepci užívat.

Anovulační cyklus

Pakliže se vám dlouhodobě nedaří otěhotnět, může být na vině jev zvaný anovulace, kdy nedochází k uvolnění zralého vajíčka z vaječníku. Ten je typický zejména u žen po menopauze a u dospívajících dívek. Může se však objevit také u plodných žen, které problém často ani nezaznamenají, neboť u nich často normálně probíhá menstruace.

Anovulační cyklus nejčastěji lékaři zjistí z ultrazvukového vyšetření nebo z laboratorního rozboru krve pacientky. Mezi zdravotní stavy nebo životní události, které mohou ovulaci výrazně ovlivnit nebo dokonce způsobit její úplné zastavení, patří:

• kojení nebo hyperprolaktinémie,
• hormonální nerovnováha,
• blížící se menopauza,
• syndrom polycystických ovarií (PCOS),
• primární ovariální insuficience,
• nadměrný stres,
• porucha štítné žlázy,
• příliš vysoká nebo naopak příliš nízká tělesná hmotnost.

Pokud jste zaznamenali absenci nebo nepravidelnost menstruace, je možné, že ve vašem těle k ovulaci vůbec nedochází. V takovém případě je dobré kontaktovat svého ošetřujícího lékaře, který provede kontrolu vašeho zdravotního stavu, a bude-li to potřeba, doporučí vám vhodnou terapii. Někdy postačí pouhá změna životního stylu, jindy je potřeba podpořit fyziologické procesy určitými léčivy a v závažnějších případech může být vyžadován i chirurgický zákrok.