Aichmofobie (strach z ostrých předmětů)
Jako aichmofobii označujeme chorobný strach z ostrých předmětů – nůžek, jehel, drátů, ostrého hrotu pera, špičatého konce deštníku či v extrémních případech i ukazující prstu. Jedná se o jednu z nejrozšířenějších fobií.
Aichmofobie je v určité míře podmíněna zděděnými reflexy – každý člověk se v dětství instinktivně bál odběrů krve, očkování či zranění ostrým nožem – mírný strach z ostrých předmětů v dětství buduje dostatečný pud sebezáchovy a není na něm nic špatného. V mnoha případech se ale stává, že právě špatná zkušenost s některým s rizikových předmětů zadělá na dlouhotrvající trauma, z nějž se vyvine samotná fobie.
Fobie se při setkání s receptorem projevuje pocením, úzkostí, bušením srdce, motáním hlavy, nevolností, suchem v ústech ad.
Jedním z největších problémů, se kterými se setkáváme v souvislosti s aichmofobií, je dostatečná lékařská péče např. v případě úrazu či vyšetření. Lidé trpící chorobným strachem z ostrých předmětů se snaží vyvarovat kontaktu s nimi – nepoužívají ostré nože či nůžky, pera s hrotem, vyhýbají se odběrům krve či očkováním. Takoví lidé mohou být v případě nutnosti lékařského zásahu jako je transfůze, odběr krve, očkování či chirurgický zákrok velmi agresivní agresivně- v takové situaci se cítí přímo ohroženi na životě a jednají pudově.
Více o fobiích: Katalog nemocí – fobie
Chorobná úzkost se v současné době dá poměrně snadno léčit – je třeba vyhledat pomoc odborníka, tedy psychologa či psychiatra, který se většinou uchyluje k léčbě pomocí behaviorální terapii, kdy se nemocný učí přivykat stresujícím podnětům pod dohledem odborníků. Lékař také může zmírňovat příznaky léky proti úzkostem – anxiolytiky či antidepresivy.
- Část těla
- psychická
- Délka léčby
- dlouhodobá, nevyléčitelná
- Způsob léčby
- domácí léčba, nutná hospitalizace
- Věk
- děti, dospívající, dospělí, senioři
ČLÁNKY DO MAILU