Alergie na hmyzí jed

Procházeli jste se vysokou travou a nechtěně jste přitom stoupli na vosu? Nebo se snad drobný tvor usídlil ve vaší limonádě, z níž jste se později napili? Stačí chvíle nepozornosti a neštěstí může být na světě. Ačkoliv kontakt se včelím či vosím žihadlem někteří přejdou prakticky bez úhony, pro ty, které trápí alergie na hmyzí jed, však může být taková situace dokonce smrtelná.

Co je to alergie?

Alergie představuje neadekvátní reakci imunitního systému na vnější podnět, který je pro zdravého jedince naprosto bezpečný. Na vině jsou konkrétně protilátky typu IgE neboli imunoglobuliny E, přičemž ve chvíli, kdy se dostaví alergická reakce, dochází k rozvoji charakteristických projevů způsobených produkcí histaminu a dalších chemických látek.

S nějakým druhem alergie se v dnešní době potýká zhruba každý čtvrtý či pátý občan České republiky. Spouštěčem přitom může být celá řada různých alergenů, jako jsou například:

• léky,
• potraviny,
• prach a roztoči,
• zvířata,
• pyl,
• plísně,
• latex.

Alergická reakce na hmyzí bodnutí

Bolestivý rudý otok, kopřivka, zvracení, průjem či nepříjemné dýchací obtíže. To vše může pacientům způsobit alergie na hmyzí jed, která se rozvíjí na základě bodnutí některého ze zástupců blanokřídlého hmyzu (řád Hymenoptera). Pokud se navíc dostaví celková alergická reakce, je nutné okamžitě přivolat lékařskou pomoc, protože tento stav může pacienta ohrozit na životě.

V porovnání s pylovými a potravinovými alergiemi nebo třeba s alergií na prach a roztoče je výskyt alergie na hmyzí jed poměrně vzácný. Zatímco většina zdravých lidí na žihadlo reaguje normálně, těžké příznaky se po kontaktu s jedem těchto drobných živočichů rozvíjí zhruba u 3 % dospělých a u 1 % malých pacientů. 

Pokud jde o původce obtíží, ve střední Evropě je nejčastější alergie na včelí bodnutí a alergie na vosí bodnutí, protože jed těchto drobných živočichů bývá pro alergiky velmi nebezpečný. Méně často pak obyvatele České republiky obtěžují obávané sršně, ale výjimkou nejsou ani alergické reakce na žihadlo od čmeláka nebo zdravotní problémy v důsledku poštípání mravenci.

Co hmyzí jed obsahuje?

Hlavními alergeny, které jsou obsaženy ve včelím jedu, jsou fosfolipáza A2, hyaluronidáza, melititin, kyselá fosfatáza a alergen C. Vosí jed pak obsahuje fosfolipázu A1/B, hyaluronidázu, kyselou fosfatázu a antigen 5. Ve hmyzím jedu však najdeme také neantigenní peptidy a látky s vazoaktivními účinky, jako je například acetylcholin, dopamin, histamin či serotonin.

Po prvním kontaktu s alergenem, kterým je v tomto případě konkrétní hmyzí jed, se v těle pacienta začínají tvořit specifické protilátky typu IgE, které se následně váží na receptory mastocytů (žírných buněk) a bazofilů v krevním oběhu. Jakmile dojde k dalšímu setkání s antigenem, protilátky spustí řetězovou reakci, která se navenek projeví rozvojem charakteristických symptomů.

Histamin způsobí, že se hladká svalovina v průduškách začne stahovat, což může vyvolat dušnost a další dýchací obtíže. Dále dojde k rozšíření malých cév, kvůli čemuž u pacienta může nastat pokles krevního tlaku, začervenání pokožky a rozsev typické vyrážky. Rychlejší uvolňování adrenalinu pak vede ke zrychlení srdečního tepu.

Lékaři zmiňují také zkříženou reaktivitu, která je výrazná především mezi vosami a sršněmi (druhy čeledi Vespidae). Mezi vosami a včelami by pak měla být minimální. Zatímco jedno včelí bodnutí přitom průměrně obsahuje 50–100 mikrogramů jedu a žihadlo v ráně zůstává, obsah jedu po bodnutí vosou bývá obvykle nižší, jelikož je tento hmyz schopný bodat opakovaně a žihadlo v místě vpichu nezanechává.

Reakce na hmyzí bodnutí

Podle závažnosti lékaři rozlišují několik různých typů reakcí, které může bodnutí hmyzem u člověka vyvolat. Sem patří:

• Normální odpověď organismu – reakce bývá obvykle mírná, projeví se pouze v místě vpichu (případně v nejbližším okolí) a v brzké době sama odezní.
• Lokální alergická reakce – projevy se neomezují jen na místo vpichu, ale mohou se šířit i do vzdálenějšího okolí, většinou jsou bolestivé a trvají déle než 24 hodin, přičemž postižený může pociťovat i další nepříjemné příznaky.
• Systémová reakce – projevy jsou mnohem těžší než v předchozích dvou případech, jelikož je zasažen celý organismus, a neomezují se pouze na lokální ohniska. Takový stav se označuje také jako celková alergická reakce nebo anafylaktický šok a vyžaduje okamžitou pomoc.

Peptidy obsažené ve hmyzím jedu vyvolávají okamžitou místní reakci i u lidí, kteří se s žádnou alergií nepotýkají. Následně proto dochází ke vzniku svědícího začervenalého otoku, který ovšem během několika hodin či dní sám vymizí. Nebezpečné může být bodnutí vosou či včelou pouze ve chvíli, kdy dojde k bodnutí do krku nebo na jiné citlivé místo, či u jedinců se zvláštní citlivostí na dané peptidy.

Systematicky pak lze reakce na hmyzí bodnutí dělit také na alergické a toxické. V prvním případě se obtíže rozvíjí v důsledku předchozí senzibilizace jedem blanokřídlého hmyzu nebo jeho složkami. Ve druhém případě, který je méně častý, mohou komplikace nastat po mnohočetném bodnutí hmyzem, kdy se účinky toxinů kumulují. Z hlediska toxicity je pro dospělého člověka smrtelnou dávkou teprve několik stovek vpichů, u malých dětí a citlivějších jedinců však úmrtí může nastat již po několika desítkách žihadel.

Jak poznat alergii na hmyzí jed?

Alergická reakce způsobená jedem blanokřídlého hmyzu se může projevit buď lokálně, tedy v místě vpichu a širším okolí, nebo systémově, kdy ovlivní celé tělo pacienta a v některých případech ho dokonce ohrožuje na životě.

Lokální alergická reakce

V případě běžné místní reakce může hmyzí jed způsobit zarudnutí a bolestivý otok, který svou velikostí nepřesahuje 10 centimetrů a sám obvykle během jednoho dne vymizí. Pokud se však jedná o těžší lokální alergickou reakci, příznaky se neomezují pouze na místo vpichu. Otok je obvykle větší než 10 centimetrů a může se šířit i do vzdálenějšího okolí (při bodnutí do kotníku může otéct celá dolní končetina).

Kromě toho se dostaví také nápadné začervenání pokožky spolu s pocitem horkosti v postiženém místě, přičemž otok nepříjemně svědí či bolí. Zatímco u běžné reakce projevy alergie v nejbližší době samy vymizí, v tomto případě přetrvávají i několik dní. Nebezpečné je pak bodnutí hmyzem do měkkých tkání, které může způsobit zúžení horních cest dýchacích, otok hrtanu či zánět mízních cév.

Příznaky lokální alergické reakce:

• bolest v místě vpichu,
• zarudnutí pokožky,
• mírný či středně těžký otok,
• svědění a nepříjemná bolest,
• celková slabost či únava.

Celková alergická reakce

Systémové reakce, které po kontaktu s hmyzím jedem zasahují celý organismus pacienta, lékaři podle závažnosti dělí do několika různých stupňů. Škála projevů totiž může být velice široká a různorodá, od nepříjemných kožních příznaků přes dýchací či polykací obtíže až po život ohrožující stavy. Vždy je proto nutné okamžitě jednat, poskytnout pacientovi první pomoc a kontaktovat lékaře.

Reakce se většinou dostaví během několika minut, ale může to být klidně i za několik hodin (vždy ovšem do 24 hodin po prvotním kontaktu s alergenem, přičemž anafylaktický šok mívá nástup velice rychlý). Ačkoliv se v místě vpichu může objevit otok podobně jako u lokální reakce, někdy nemusí být žádné projevy v okolí rány na první pohled patrné.

V rámci anafylaktické reakce, která může na životě ohrozit jakéhokoliv člověka bez ohledu na věk, pohlaví či celkový zdravotní stav, může být zasažena kůže, dýchací soustava, trávicí soustava, cévní nervová soustava i centrální nervová soustava. Projevy mohou zahrnovat:

• rozsev zarudlé bolestivé vyrážky (kopřivka),
• silné svědění po celém těle,
• otoky v oblasti krku a obličeje,
• návaly horka a pocení,
• chrapot, dechové obtíže,
• polykací obtíže, kašel,
• zrychlený tep, bušení srdce,
• náhlý pokles krevního tlaku,
• bolest břicha, nevolnost, zvracení, průjem,
• bolesti hlavy a pocity úzkosti,
• mravenčení a promodrávání končetin,
• mdloby, ztrátu vědomí,
• selhání organismu (kolaps),
• zástavu dechu a srdečního oběhu.

Bez včasné pomoci může mít anafylaktický šok pro pacienta fatální následky, jelikož v řádu několika minut může dojít k zástavě srdce. Mezi nejohroženější skupiny přitom patří starší osoby a jedinci, které trápí srdeční nebo dechové obtíže. Reakce se navíc mohou při každém dalším kontaktu s hmyzím jedem zhoršovat.

Diagnostika

Pro stanovení správné diagnózy a určení vhodné léčby je zásadní odhalit, který jed nepříjemnou alergickou reakci u pacienta vyvolal, takže je dobré všímat si, zda je za bodnutí zodpovědná vosa, včela, sršeň nebo třeba čmelák. Zároveň se lékař bude ptát na přesný čas, kdy k bodnutí došlo, ale i na to, jak dlouhá doba uplynula do chvíle, kdy se u pacienta projevily první příznaky alergické reakce, a jaké symptomy bodnutí hmyzem vyvolalo.

V rámci anamnézy je dobré vědět, zda nějakou alergií trpí i další členové rodiny, a lékaře bude zajímat také skutečnost, zda se s nějakou alergií pacient již léčí. Následovat mohou kožní testy na alergii či alergologický krevní test, pomocí kterého je možné prokázat přítomnost protilátek IgE. V rámci specializovaného vyšetření lze pak využít také test aktivace bazofilů, který je významný i při monitorování účinnosti specifické alergenové imunoterapie.

Léčba alergie na hmyzí jed

Pokud se u vás po bodnutí hmyzem objeví potíže, které jsou výraznější než kožní reakce v místě vpichu a trvají déle než jeden den, měli byste je konzultovat se svým ošetřujícím lékařem či přímo s alergologem. Následná léčba poté závisí na tom, o jaký stupeň alergické reakce se jedná. V případě akutních potíží je nutné postupovat dle níže uvedených pokynů a kontaktovat lékaře okamžitě.

První pomoc u lokálních reakcí

První pomoc při pobodání blanokřídlým hmyzem se liší podle toho, jaká reakce se u pacienta projeví. U zdravého člověka postačí, když odstraníte vyvolávající příčinu (žihadlo) a na postižené místo přiložíte studený obklad, který pomůže zmírnit nepříjemné příznaky. Pokud rána svědí či bolí, otok je možné potřít mastí s obsahem antihistaminik.

Jestliže se pacient potýká s bodnutím v oblast krku, jazyka a dutiny ústní nebo jícnu, hrozí nebezpečí, že dojde k zablokování horních cest dýchacích. V rámci první pomoci je proto nutné postižené místo chladit, udržovat pacienta v poloze vsedě, hlídat jeho životní funkce a ideálně mu podat nějaké antihistaminikum (například Zyrtec, Zodac nebo Xyzal). Zároveň je třeba co nejrychleji přivolat lékařskou pomoc.

Těžší lokální reakce se řeší dle její závažnosti. Pomoci může přikládání studených obkladů na místo vpichu, užití antihistaminik, lokální aplikace antihistaminika či užití kortikosteroidu. Pokud potíže přetrvávají delší dobu, je samozřejmě nutné vyhledat lékaře, který zvolí vhodnou léčebnou alternativu.

První pomoc při celkové alergické reakci

V tomto případě je nutné přistoupit k několika opatřením, která zahrnují jak podání konkrétních léků, tak i zajištění životních funkcí a kontaktování záchranné služby. Pokud se však jedná o včelí bodnutí, nejprve je nutné odstranit vyvolávající příčinu, kterou je v tomto případě žihadlo. To byste nikdy neměli mačkat prsty ani pinzetou, aby nedošlo ke vstříknutí dalšího jedu do rány. Raději ho tedy vyškrábněte nehtem či jiným způsobem.

Následně by měly být pacientovi, který je alergický na hmyzí jed, podány konkrétní léky z jeho pohotovostního setu. Nejprve je na řadě adrenalinové pero neboli autoinjekce epinefrinu (EPI-PEN či ANAPEN), která se v ideálním případě aplikuje do stehna postiženého. Dále je na místě podat antihistaminikum a případně i kortikosteroid, který má ovšem pomalejší nástup a spíše preventivně zajišťuje další průběh alergické reakce.

Pokud pozorujete těžší příznaky, důležité je také okamžitě kontaktovat záchrannou službu a zaměřit se na udržování životních funkcí pacienta. V případě zástavy dechu a selhání krevního oběhu musí lékaři provést oživování pomocí umělého dýchání a masáže srdce. Léčba následně obnáší podávání adrenalinu a dalších medikamentů, což závisí na intenzitě reakce a jednotlivých příznacích.

Jakmile se akutní stav podaří úspěšně zvládnout, pacient musí být alespoň 24 hodin sledován na lůžku, a to pro případ, že by došlo k výskytu pozdní reakce. Po každé anafylaktické příhodě je také nutné, aby byl pacient vyšetřen na alergologii, kde mu lékař doporučí další léčebný postup.

Pohotovostní balíček

Jestliže se u vás projevila těžká reakce na hmyzí bodnutí, existuje více než padesátiprocentní pravděpodobnost, že se tato situace bude opakovat i během příštího setkání se včelím, vosím nebo jiným žihadlem. Z toho důvodu je nutné mít se na pozoru a pro jistotu s sebou všude nosit pohotovostní balíček, který obsahuje léky na alergii potřebné pro zvládnutí akutního stavu:

• adrenalinový autoinjektor,
• přípravek na bázi kortizonu,
• rychle působící antihistaminikum,
• inhalační léky uvolňující průdušky,
• leták s pořadím, v němž je nutné léky aplikovat.

Pohotovostní balíček byste měli mít u sebe ideálně po celou dobu, kdy je bodavý hmyz aktivní (od jara do podzimu). O alergii byste měli zároveň informovat také svou rodinu, partnera a přátele, aby věděli, jak se mají v případě bodnutí hmyzem zachovat a jaká opatření v rámci první pomoci mohou sami provést.

Specifická alergenová imunoterapie (SAIT)

Jediným způsobem, jak účinně léčit alergii na hmyzí jed, je specifická alergenová imunoterapie jedem blanokřídlého hmyzu. Ta je doporučena u pacientů, kteří v minulosti prodělali těžkou systémovou reakci doprovázenou respiračními a kardiovaskulárními příznaky. Výsledky se ale nedostaví hned, jelikož se jedná o dlouhodobou terapii, která trvá minimálně 3–5 let. 

Principem specifické alergenové imunoterapie je navození imunoregulačních mechanizmů a tolerance ke konkrétnímu alergenu. Pacientovi se proto postupně ve zvyšujících se dávkách aplikuje dané množství hmyzího jedu, čímž dochází k vytvoření blokující protilátky z třídy imunoglobulinu G. V rámci hyposenzibilizace se poté dlouhodobě podává udržovací dávka jedu, aby si na něj organismus dostatečně zvyknul.

Specifická alergenová imunoterapie je velice úspěšná, přičemž studie tvrdí, že u 95 % pacientů, kteří ji podstoupili, se již nevyvinula žádná anafylaktická reakce na hmyzí jed. Její zahájení je ale vždy nutné konzultovat s odborníkem, který má s danou terapií zkušenosti. U malých pacientů se hyposenzibilizace obvykle nedoporučuje, jelikož existuje pravděpodobnost, že alergie sama vymizí, a nemělo by se s ní začínat ani během těhotenství.

Preventivní opatření

Lidé, u nichž se v minulosti vyskytla těžká reakce na bodnutí hmyzem, by se měli chovat obezřetně, a to především na místech, kde se včely, vosy či sršně pohybují ve zvýšené míře. Z toho důvodu je dobré dodržovat následující opatření:

• nechoďte venku naboso a raději volte uzavřenou obuv,
• pokud se chystáte někam do přírody, pokožku co nejvíce zakryjte,
• nenoste jasně barevné nebo úplně černé oblečení,
• vyvarujte se používání silných voňavek, deodorantů a jiných intenzivně vonících kosmetických produktů,
• vyhněte se venkovním akcím, kde se podává jídlo, pití či alkohol,
• nenechávejte nikdy venku otevřené lahve s nápoji či nepřikryté jídlo,
• pozor na přezrálé ovoce, koše a kontejnery, které hmyz přitahují,
• okna zajistěte sítěmi proti hmyzu a nerozsvěcujte světlo u otevřených oken či dveří,
• požádejte odborníky o odstranění hnízd v nejbližším okolí,
• pokud se nacházíte nedaleko hnízda, pomalu odejděte a nesnažte se hmyz plašit,
• v blízkosti hmyzu se vyvarujte jakýchkoliv prudkých pohybů,
• při útoku včel, vos nebo sršní si chraňte především hlavu a krku,
• nezabíjejte vosu nebo včelu v blízkosti hnízda.

Zdroje: nzip.cz, proalergiky.cz, internimedicina.cz, alergieimunita.cz