Pořídili jste si vytouženého domácího mazlíčka, ale současně s jeho příchodem vás začaly trápit obtíže, jako jsou například opakující se záchvaty rýmy a kašle, časté slzení očí nebo dokonce nepříjemný ekzém? Na vině může být alergie na zvířata. Pokud vaši obavu alergolog potvrdí, nemusí to hned znamenat, že byste mazlíčka měli dát pryč z domu. Pomoci může dodržování režimových opatření, pravidelný úklid a užívání doporučených léků.
Alergie představuje neadekvátní reakci imunitního systému na vnější podnět, který je pro nealergiky naprosto neškodný. Alergikům však kontakt s tímto podnětem způsobuje celou řadu obtíží, jejichž intenzita závisí na typu alergie, ale i na délce vystavení konkrétnímu alergenu. Spektrum příznaků je přitom velice široké, od těch zcela banálních až po ty, které ohrožují pacientův život.
Nějaký druh alergie v dnešní době trápí zhruba každého čtvrtého či pátého občana České republiky, přičemž mezi nejčastější druhy obtíží patří pylová alergie, alergie na sluneční záření, alergie na potraviny, alergie na hmyzí bodnutí nebo třeba alergie na léky. Spousta lidí se ale potýká také s alergií na zvířata, která dokáže pacientům výrazně znepříjemnit život.
Jako alergie na zvířata se označuje takový stav, kdy u pacienta dochází k rozvoji zdravotních komplikací v důsledku kontaktu s domácím mazlíčkem nebo jiným zvířetem. Nejčastěji se jedná o kočky, psy nebo třeba koně, ale nepříjemnou alergickou reakci může vyvolat také přítomnost drobných hlodavců, ptáků, hadů či ovcí.
Zatímco některý alergik snese ve své blízkosti vlastního domácího mazlíčka, ale ostatní zvířata u něj pravidelně vyvolávají alergickou reakci, jiným dělá problémy kontakt s jakýmkoliv živočichem. Projevy alergie na zvířata jsou tudíž velice individuální a jako takové by je nemocní měli řešit se specialistou, který doporučí vhodný způsob léčby.
Dříve se věřilo, že tento druh alergie u citlivých jedinců způsobuje zvířecí srst. Dnes už ale lékaři vědí, že na vině jsou hlavně odumřelé buňky kůže, sliny, výměšky mazových žláz, moč, výkaly a krev jednotlivých živočichů. Tyto částečky pak ulpívají právě na zvířecí srsti, kde se postupem času hromadí. Stejné nebezpečí ale představují i roztoči, kteří se nacházejí v peří ptáků.
Zvířecí srst lze tedy považovat za jakousi zásobárnu alergenů. Ty se brzy smísí s prachovými částicemi, a když se zvíře někde otře nebo oklepe, mohou se dostat na různé povrchy nebo rovnou do vzduchu. Při jeho soustavném vdechování pak citlivé jedince čeká nepříjemná alergická reakce, kterou často provází i pocit celkové únavy či spánkové obtíže.
Ačkoliv se kočky mohou na první pohled zdát neškodné, produkují nejagresivnější alergeny. Prudkou alergickou reakci může vyvolat jak kontakt s jejich srstí, tak i pouhá přítomnost na místě, kde se kočky nějakou dobu pohybovaly. Kočičí alergeny totiž ulpívají na podlaze, nábytku i předmětech denní potřeby. Zůstávají však i na šatech a vlasech lidí, kteří kočky chovají nebo jsou s nimi v kontaktu.
Hlavním alergenem jsou bílkoviny, které se nachází v kočičích slinách, v potu a ve výměšcích mazových žláz. Délka srsti ani rasa zde nehrají žádnou roli, ale více alergenů údajně produkují kocouři. I když se s kočkou navíc rozhodnete rozloučit, její alergeny zůstávají prakticky všude, kde se pohybovala. Proto je nutné následně provést pečlivý úklid.
Mezi nejoblíbenější domácí mazlíčky patří psi, kteří produkují o něco méně alergenů než kočky, přičemž větší množství nebezpečných částic údajně po sobě zanechávají menší plemena. Vůbec však nezáleží na tom, zda se jedná o psa krátkosrstého či dlouhosrstého, jelikož mezi alergeny patří odloučené šupinky jejich kůže, výměšky mazových žláz nebo třeba sliny a moč. Z toho důvodu mohou alergikům vadit i „nahá“ plemena, jako je například peruánský naháč.
Možná jste o tom ještě neslyšeli, ale také kontakt s koněm může u člověka vyvolat silnou alergickou reakci. Kromě alergenů zachycených v srsti jsou nebezpečné i jeho sliny, jež obsahují bílkovinu zvanou lipokalin, která je typickou součástí slin savců. Pokud pronikne do krevního oběhu alergika (například když kůň člověka kousne), dojde k rychlému rozvoji alergických obtíží, které mohou být pro pacienta velice nepříjemné.
Pacientům, které trápí silná alergie na koně, často k rozvoji potíží stačí i jakýkoliv nepřímý kontakt s koňskými alergeny. Problémy může vyvolat například oblečení, které měl na sobě člověk jezdící na koni, ale i potahy, deky, matrace či nábytek z koňských žíní.
Také hlodavci, jako jsou například morčata, křečci, myši, potkani, činčily nebo osmáci, mohou být příčinou úporných alergických obtíží. Hlavním problémem je přitom jejich moč, která obsahuje speciální bílkoviny sloužící jako nosiče feromonů. Tu hlodavci vylučují do podestýlky, z níž se vlivem víření prachu a špatné manipulace mohou alergeny dostat do vzduchu.
Chtěli byste si pořídit nějakého drobného domácího mazlíčka z řad hlodavců a váháte, zda by to měl být samec, nebo raději sáhnout po samici? Pokud se někdo ve vaší domácnosti potýká s alergií, rozhodně zvolte druhou variantu. Samci totiž vylučují až stonásobně větší množství alergenů než samice. Kromě toho je důležité chovat hlodavce ve venkovní kleci či v dobře větrané místnosti (ideálně ne v ložnici ani v dětském pokoji).
V případě opeřenců patří mezi alergeny především šupinky jejich kůže, výkaly, ale i peří, kde žije celá řada nebezpečných roztočů. Právě ti jsou nejčastěji důvodem, proč dochází k rozvoji nepříjemných zdravotních obtíží, a můžeme tedy mluvit o alergii na roztoče. Vyskytují se nejen v ptačím peří, ale také v jejich hnízdech, a ptáci je následně roznášejí po okolí nebo se mohou dostat do ovzduší.
Problém často představují zdivočelí holubi, kteří se pohybují ve větších městech a svým trusem znečišťují prakticky vše, co jim přijde do cesty, a to včetně budov a komunikací. Alergickou reakci však mohou vyvolat i andulky, kanárci, papoušci a další exotičtí ptáci, jejichž chov je u nás v současné době poměrně oblíbený.
Pokud jde o hady, ještěry, želvy a jiné zástupce plazů, faktorem vyvolávajícím alergickou reakci jsou drobné šupinky jejich kůže, které se snadno mísí s prachovými částicemi a dostávají se do vzduchu. Stejně jako v případě ptáků mohou být navíc za vznik obtíží zodpovědní roztoči, kteří přežívají v příbytcích suchozemských plazů. U vodomilných zvířat se naopak v nádržích často množí plísně.
Pokud zvíře přebývá v uzavřeném teráriu, alergická osoba se o něj nemusí sama starat a nepřijde s ním do přímého kontaktu, problémy většinou bývají minimální. Vždy je však dobré prověřit, zda pacient není alergický také na zvířata, která se využívají ke krmení daných plazů, a případně jejich stravu poupravit. Člověk může být navíc alergický také na krmivo pro vodní želvy nebo akvarijní rybičky.
Výskyt alergie je častý také u chovatelů domácích zvířat. Tito lidé totiž přicházejí do styku se zvířaty na denní bázi, jejich kontakt s nimi je opakovaný a poměrně intenzivní. Během čištění kotců a prostor, kde se zvířata pohybují, navíc dochází k víření prachu a vdechování alergenů. Častá je například alergie na králíka, alergie na ovčí rouno či alergie na další kožešinová zvířata, přičemž u citlivých osob vyvolá alergickou reakci také kontakt se samotnými kožešinami a dalšími výrobky.
Projevy alergie na zvířata se nijak neliší od ostatních druhů alergií. Nejprve se objeví alergická rýma, kterou doprovází časté kýchání, dráždivý kašel či astma. Další projevy alergie pak zahrnují výsev svědivé vyrážky (obvykle na pokožce hlavy či v loketních a podkolenních jamkách), bolesti hlavy způsobené ucpáním horních cest dýchacích a zánět spojivek, jenž u pacientů vyvolává výrazné zčervenání očí, vznik otoků, slzení a pálení.
Alergie může vést také k dlouhodobému pocitu vyčerpání, přičemž v některých případech dochází k rozvoji nepříjemných komplikací, jako je například poškození spojivek, kůže či sliznice dýchací soustavy. Mezi nejzávažnější projevy však patří anafylaktický šok, který může vést až ke smrti pacienta.
Nejste si jistí, zda za vaše problémy opravdu může alergie na zvířata? V takovém případě je nejlepším řešením vyhledat specialistu (alergologa), jenž provede potřebná vyšetření, určí vaši diagnózu a případně doporučí, jaká opatření při kontaktu s domácím mazlíčkem dodržovat, a navrhne vhodnou léčbu, která by vám měla ulevit od potíží.
Pokud jde o to, jak bude vyšetření probíhat, lékař se nejprve zaměří na vaši anamnézu. Zeptá se na vaše obtíže, výskyt alergie v rodině, ale i na vaše návyky a prostředí, kde se běžně pohybujete. Následovat může vyšetření dechu, alergologický „prick test“ na kůži, který pomůže přesněji určit alergeny zodpovědné za vaše obtíže, nebo také alergologický krevní test.
Jakmile lékař odhalí, na která zvířata je pacient alergický, prvním krokem by mělo být omezení kontaktu s daným alergenem. Pokud zvíře nechcete dát pryč z domu, je nutné přistoupit na úpravu životních návyků a zavedení režimových opatření, díky kterým bude možné se zvířetem v jedné domácnosti fungovat, aniž by pacienta neustále trápily zdravotní obtíže.
Opatrný by pak alergik měl být také při návštěvě lidí, kteří doma nějakého domácího mazlíčka mají, jelikož na takovém místě se vždy vyskytuje větší množství alergenů. Chovatelé zároveň mohou přenášet alergeny na svém oblečení nebo ve vlasech, takže se alergická reakce může nečekaně projevit i tam, kde se žádné zvíře nevyskytuje.
Chováte-li doma některé ze zvířat, na které jste vy nebo vaše děti alergičtí, a žádná ze zavedených opatření s tímto problémem nepomáhají, nezbude vám pravděpodobně nic jiného, než vašemu domácímu mazlíčkovi najít nového majitele. Žádné hypoalergenní zvíře, které byste si mohli pořídit, bohužel neexistuje. Můžete však zvolit jiného mazlíčka, který tak silné projevy nevyvolává.
Pokud vás trápí alergie na zvířata, lékař vám zajisté doporučí úlevové léky, jako jsou například prášky na alergii nebo oční kapky na alergii. Mohou to být různá antihistaminika, která tlumí alergickou reakci, či přípravky uvolňující průdušky zúžené v důsledku astmatického záchvatu. Mezi volně prodejné léky na alergii patří například Zyrtec či Xyzal. Úlevu od potíží pak přináší i kortikoidy či alergenová imunoterapie.
Zdroje: bez-alergie.cz, proalergiky.cz, alergologie-brno.cz, alergomed.cz