Astigmatismus

Ačkoliv spoustu lidí v dnešní době trápí rozmazané vidění, bolesti hlavy a potíže se zaostřováním zraku při čtení nebo při práci na počítači, mnozí z nich netuší, že za těmito problémy pravděpodobně stojí astigmatismus. Tato refrakční oční vada může být jak vrozená, tak i získaná, přičemž pokud je postižení oka závažné, je nutné problémy řešit pomocí torických čoček nebo prostřednictvím operace.

Co je astigmatismus?

Jedná se o refrakční oční vadu, která je způsobena nepravidelným zakřivením rohovky nebo oční čočky. Tato deformace pak snižuje zrakovou ostrost ve všech vzdálenostech a vede k tomu, že obraz může být sice v jedné rovině ostrý, ale v druhé je rozmazaný, což pacientům znemožňuje rozeznávat některé detaily sledovaných předmětů. Tyto komplikace navíc velmi často doprovázejí jiné oční vady, jako je krátkozrakost (myopie) či dalekozrakost (hypermetropie).

U zdravého člověka je rohovka pravidelná, svým tvarem odpovídá kulatému míči a světelné paprsky, které přes ni procházejí, se ve všech směrech lomí stejně. Pokud však pacienta trápí astigmatismus, jeho rohovka je v jedné nebo více rovinách zakřivená a dopadající světlo se láme různými směry, což způsobuje, že se paprsky nemohou následně spojit na sítnici do jednoho ohniska. Výsledkem je pak rozmazané vidění.

Příčiny astigmatismu

Co přesně stojí za rozvojem astigmatismu, prozatím lékaři nevědí. Příčiny totiž mohou být různé, a ačkoliv se většina lidí s astigmatismem narodí, není výjimkou, že se problémy rozvinou v důsledku vážného zranění, po operaci oka nebo v souvislosti se zánětlivým či nezánětlivým onemocněním rohovky. Zatímco astigmatismus u dětí je většinou považován za vrozený, rozvoj vady u dospělých často doprovází jiné zdravotní komplikace.

Druhy astigmatismu

Astigmatismus neboli cylindrická oční vada se v nízkém stupni objevuje u většiny pacientů, jelikož rohovka téměř nikdy nebývá zcela pravidelná. Nezpůsobuje jim však žádné výrazné obtíže, takže není nutné řešit situaci s lékařem. Vyšší stupeň však již vyžaduje odborné zhodnocení a korekci, která se provádí především prostřednictvím optických pomůcek.

Abychom mohli rozlišit různé typy astigmatismu, je nutné představit si přední část oka jako hodinový ciferník, jehož prostředkem prochází jedna čára vodorovně a druhá svisle. Tyto osy se označují jako meridiány a podle jejich polohy lékaři dokáží rozeznat, zda se jedná o astigmatismus pravidelný, nebo o astigmatismus nepravidelný, jenž vzniká vlivem úrazu, onemocnění, degenerace či zjizvení.

V prvním případě, kterým trpí valná většina pacientů, jsou na sebe meridiány kolmé a jejich zakřivení je tedy pravidelné. Dále pak můžeme rozlišit, jestli jde o přímý astigmatismus (rohovka je mohutnější ve svislém řezu), či nepřímý astigmatismus (rohovka je mohutnější ve vodorovném řezu). Pokud jde o nepravidelnou cylindrickou oční vadu, nelze najít dvě ohniska zaostření a meridiány na sebe nejsou kolmé.

Podle toho, kde se lámou světelné paprsky, pak lékaři rozeznávají další druhy astigmatismu. Sem patří astigmatismus myoptický, kdy jsou oba hlavní vrcholové body oka (meridiány) krátkozraké, nebo je takový alespoň jeden z nich. O hypermetropickém astigmatismu pak hovoříme ve chvíli, kdy jeden či oba hlavní meridiány vykazují dalekozrakost.

Jednoduchý astigmatismus:

• myoptický – v tomto případě se světlo láme do dvou ohnisek, přičemž jeden paprsek je na sítnici a druhý před ní v jedné rovině,
• hypermetrický – v tomto případě se první paprsek láme na sítnici, zatímco druhý se láme až za ní v jedné rovině.

Složený astigmatismus:

• myoptický – světlo se zde láme do dvou různých rovin před sítnicí,
• hypermetrický – světlo se zde láme do dvou různých rovin za sítnicí.

Dále lékaři rozlišují ještě smíšený astigmatismus, kdy se světlo láme do dvou různých rovin, přičemž jeden paprsek je před sítnicí a druhý paprsek až za ní. V tomto případě je tedy jeden meridián krátkozraký a druhý je dalekozraký.

Jaké má astigmatismus příznaky?

Oční vada astigmatismus se může projevit celou řadou symptomů, které se často u jednotlivých pacientů výrazně liší. Zatímco někteří se potýkají s nízkým stupněm tohoto onemocnění a žádné problémy tedy nepociťují, jiným může astigmatismus způsobit velké problémy.

Hlavním příznakem astigmatismu je rozmazané vidění ve všech vzdálenostech, tedy na blízko i na dálku. Vlivem této refrakční vady se pacienti potýkají také se zhoršenou schopností rozlišit jednotlivé detaily pozorovaného předmětu, přičemž astigmatismus může mít vliv také na prostorové vnímání.

Mezi doprovodné symptomy dále patří silné bolesti hlavy, únava, šilhání nebo třeba přivírání víček při pohledu do dálky a otáčení hlavy do určitého směru, aby se obraz lépe zaostřil. Neobvyklá ale není ani zvýšená zraková únava při práci s počítačem nebo při čtení.

Příznaky astigmatismu:

• neostré vidění,
• bolesti hlavy,
• šilhání,
• vypětí očí,
• celková únava,
• zkreslené prostorové vnímání,
• astenopie (rychlá zraková unavitelnost).

Aby toho nebylo málo, astigmatismus často doprovází také další oční vady, kam patří krátkozrakost a dalekozrakost. Funguje však na zcela jiném principu, takže k jeho korekci nestačí klasické brýle ani oční čočky s plusovými či minusovými dioptriemi.

Diagnostika: test astigmatismu

Jestliže vás trápí časté bolesti hlavy a rozmazané vidění, je načase objednat se k očnímu lékaři, který pomocí několika jednoduchých kroků posoudí, zda se opravdu jedná o astigmatismus, nebo je za obtíže zodpovědný jiný zdravotní problém. Pomocí měřicích přístrojů dokáže optometrista zhodnotit strukturu oka (sítnici, rohovku, sklivec), ostrost vidění či zornicový reflex a zároveň pozná, zda jsou na místě přítomny nějaké neobvyklé změny.

K určení stupně astigmatismu slouží oftalmometr, s jehož pomocí lékař změří zakřivení a lomivost rohovky v jednotlivých rovinách. Mezi další pomůcky se pak řadí například Placidův keratoskop, štěrbinová lampa či refraktometr, přičemž jednou z používaných diagnostických metod je skiaskopie. Velikost astigmatismu se pak běžně udává v tzv. cylindrických dioptriích, což doplňuje také údaj o počtu úhlových stupňů osy, která je astigmatismem postižena.

K rychlé detekci astigmatismu může dobře posloužit také obdoba oftalmologické cedule, která má podobu směrové růžice s 12–16 čarami, čímž připomíná hodinový ciferník. Díky této názorné pomůcce může pacient sám pozorovat rozdíl v zaostřování na jednotlivé čáry a dokáže snáze lékařům popsat, kterou osu vidí rozmazaně, a která se mu naopak jeví jako nejostřejší.

Léčba astigmatismu

Pacienty, kteří se s rozmazaným viděním potýkají, většinou zajímá hlavně to, jaká existuje pro astigmatismus léčba. Tuto nepříjemnou oční vadu lze v dnešní době korigovat hned několika různými způsoby, přičemž nejčastěji se jedná o korekční pomůcky, kam patří brýle a kontaktní čočky. Ty ovšem vadu neléčí a nedokáží ji odstranit. Pouze astigmatismus korigují a napomáhají pacientům k lepšímu vidění.

Základní optickou pomůckou určenou pro korekci astigmatismu jsou brýle s torickými čočkami, jejichž hodnotu lékař určí na základě vyšetření zraku. Tyto čočky lomí světlo v jedné ose jinak než v druhé, čímž je možné kompenzovat asymetrický tvar rohovky. Jejich optický vliv lze zároveň realizovat jako součet běžné sférické čočky, která není závislá na orientaci, a cylindrické čočky.

Stejným způsobem pak fungují také kontaktní čočky pro astigmatismus (u vyšších stupňů pevné), které je ovšem pro správné vidění nutné nasadit tak, aby měly správnou orientaci. V případě brýlí je možné správnou souosost zajistit zábrusem čočky do obrouček, u kontaktních čoček však nelze správnou orientaci nijak stanovit, takže se po jejich nasazení může vada zpočátku jevit stejná, nebo dokonce horší než bez korekční pomůcky.

Chirurgický zákrok

Astigmatismus se řadí mezi oční vady, které lze dnes úspěšně řešit také pomocí nitroočních a laserových zákroků. Laserová operace astigmatismu pomáhá vyhladit rohovku, čímž zároveň zmizí také její chybné zakřivení. Při nitrooční operaci se pak provádí rohovkové nářezy, nebo je původní oční čočka nahrazena torickou umělou čočkou, která je schopná napravit astigmatismus i dioptrickou vadu a dokáže zajistit, že obraz vytvářený na sítnici bude trvale jasný a ostrý.

Toto řešení je vhodné především pro pacienty s vyšším stupněm astigmatismu, dále pro pacienty nad 45 let věku s presbyopií či pacienty s astigmatismem a šedým zákalem, ale také pro ty, které trápí astigmatismus v kombinaci s jinou vadou refrakčního charakteru. Díky operačnímu zákroku je navíc možné kromě astigmatismu odstranit i krátkozrakost či dalekozrakost.

Zdroje: nzip.cz, wikiskripta.eu, detskeoci.cz, rehabilitace.info