Bolest hlavy

Bolest hlavy je jedním z nejčastějších důvodů, proč lidé vyhledávají lékařskou pomoc. Zároveň je tento problém mezi pacienty natolik rozšířený, že jej spousta z nich považuje za přirozenou součást života. Obtíže tohoto typu se přitom nevyplatí ignorovat. Ačkoli často bývají „jen“ důsledkem únavy či stresového vypětí, v některých případech mohou značit závažný problém.

Bolest hlavy alespoň jednou v život pravděpodobně zažil každý z nás. Někteří se s tímto problémem dokonce setkávají zcela pravidelně. To koneckonců dokazuje i fakt, že bolest hlavy patří k nejčastějším podnětům, které pacienty přimějí k návštěvě lékaře. Zároveň je tato obtíž tak rozšířená, že ji část z nás považuje za přirozenou součást života a máme tendenci ji zlehčovat. Pomoc odborníka kvůli bolesti hlavy tak vyhledá jen třetina postižených.

Podle různých zdrojů trpí bolestí hlavy 70 až 85 % dospělé populace, přičemž největší skupinu představují takzvané primární bolesti, z nichž nejznámější je migréna. Sekundární bolesti hlavy pak trápí výrazně menší část populace. Jejich příčiny a průběh však mohou být o to závažnější. Velký problém také představuje skutečnost, že výskyt těchto obtíží se v posledních letech začíná posouvat do stále mladších věkových skupin. Bolest hlavy tak už není výjimkou ani u dětí, častěji se rovněž vyskytuje u žen.

Hlava může bolet mnoha způsoby a na různých místech, typická je třeba:

• bolest hlavy na čele,
• bolest hlavy na temeni,
• bolest hlavy na spáncích,
• bolest hlavy za okem,
• bolest hlavy při předklonu.

Vzhledem k tomu, že při bolestech hlavy pacienty zpravidla nebolí samotný mozek, ale podrážděné nervy provázející cévy dovnitř lebky, mohou být příčinou obtíží faktory, které s hlavou na první pohled vůbec nesouvisí, typicky třeba únava, stres nebo zánět průdušek. V jiném případě může být bolest hlavy příznakem některého ze závažnějších onemocnění.

Primární bolest hlavy

Jako primární bolest hlavy se označuje ta skupina obtíží, jejímž důsledkem není poškození struktury mozku. Jinými slovy se jedná o bolest, která je sice nepříjemná a obtěžující, ale není životu nebezpečná, často také dobře reaguje na léčbu. Bolest hlavy je v tomto případě považovaná za samostatný problém, který bývá vyvolaný vnějšími i vnitřními podněty. Do této skupiny se řadí například:

• migréna,
• tenzní bolest hlavy,
• cluster headache.

Sekundární bolest hlavy

Sekundární bolesti hlavy jsou vždy průvodním znakem jiného onemocnění. Mohou se objevovat například při nachlazení, zánětu průdušek či zánětu dutin. Bolest hlavy je tedy jedním z příznaků, které jsou pro konkrétní nemoc typické. Ne vždy se ale jedná o onemocnění „banálnějšího“ charakteru. Někdy může bolest hlavy doprovázet mnohem závažnější problém, například zánět mozkových blan, poranění mozku či onemocnění onkologického charakteru. Dále se může jednat o příznak:

•  cévní mozkové příhody,
• zánětu zubu,
• otravy chemickými látkami (alkohol),
•  hypertenze,
• subarachnoideálního krvácení,
• nitrolební expanze,
•  glaukomového záchvatu,
• syndromu spánkové apnoe.

Tenzní bolest hlavy

Jedná se o nejrozšířenější druh bolesti hlavy, která často úzce souvisí s životním stylem. Zpravidla totiž vzniká v důsledku ztuhlých svalů šíje, které tímto způsobem reagují na únavu a psychické vyčerpání. Velmi častá je v tomto případě bolest hlavy ze stresu, ale také bolest hlavy od páteře, kdy za obtížemi stojí svalové napětí podél krční páteře. Přímá souvislost mezi napětím či tuhostí svalů a intenzitou bolesti hlavy však není.

Na rozdíl od migrény není tenzní bolest hlavy tak silná a neomezuje běžnou denní aktivitu. Trvá ale podstatně déle a vyskytuje se výrazně častěji. Rozlišujeme dva typy tenzní bolesti hlavy:

• chronickou bolest, která se objevuje častěji než 15 dní v měsíci (nejméně po dobu šesti měsíců v roce),
•  občasnou bolest, jež pacienta obtěžuje méně než 15 dní v měsíci (nejméně po dobu šesti měsíců v roce). Pokud se nevyskytuje častěji než desetkrát za rok, mluvíme o vzácném výskytu.

Tenzní bolest je popisovaná jako tlaková a oboustranná s maximem v oblasti temene, může však dosahovat až za oči. Její nástup bývá pozvolný, trvat však může od 30 minut až po dobu 7 dní, v průměru se však udává 12 hodin. Tenzní bolest provází pocit sevření hlavy či bodání, pulzování však přítomno není. Tělesná námaha bolest nezhorší, naopak od ní může někdy ulevit.

Na vzniku tenzní bolesti hlavy se podílí nejen únava, stres a nadmíra práce či tělesného cvičení, vyvolat ji může také únava očí. Ta bývá způsobena třeba dlouhodobou prací u počítače. S tenzní bolestí hlavy souvisí také deprese, není ale zcela jasné, zda se bolest hlavy objevuje až v důsledku deprese, anebo jí naopak předchází. Bolesti hlavy se rovněž často objevují u lidí, kteří prodělali úraz hlavy či mozkovou mrtvici.

Cluster headache

Tento typ bolesti hlavy, který se soustřeďuje převážně v oblasti oka, se vyskytuje mnohem méně než tenzní bolest hlavy či migréna. Obtíže mívají záchvatový charakter, kdy bolest hlavy takzvaně kumuluje. Cluster headache často souvisí se zánětem vedlejších nosních dutin, ale také s celou řadou duševních poruch. Bolest se zpravidla objevuje ve stejnou denní dobu, typicky v nočních hodinách, čímž narušuje spánek.

Pacienti, kterými jsou o něco častěji ženy, obtíže popisují jako velmi prudké a téměř nesnesitelné. Jejich intenzitu lze obvykle zmírnit pobytem v temné místnosti, je však třeba se vyvarovat pozice vleže. Ta by celý problém mohla ještě zhoršit.

Cluster headache, který někteří označují také jako salvu bolesti, může být doprovázen ještě řadou dalších příznaků, které nemocní pociťují ve stejné oblasti jako šlehavou bolest. Jedná se o:

• překrvení (zčervenání) spojivek,
• slzení zornice,
• ochabnutí očního víčka,
• otok víčka,
• zduření nosní sliznice,
• pot na čele a obličeji.

Záchvaty tohoto typu bolesti obvykle propukají náhle a dostavují se v sériích, které mohou trvat i týdny či měsíce, přičemž přesné příčiny vzniku obtíží nejsou dosud zcela známy. Odborníci však předpokládají, že bolest může vyvolat například:

• chlad,
• nadměrná fyzická zátěž,
• stres,
• deprese,
• úzkost,
• napětí v důsledku strnulosti zádových svalů a šíje.

Stejně jako tenzní bolest hlavy i cluster headache se může objevovat v chronickém či občasném stádiu. V případě chronické bolesti trvají obtíže i více než jeden rok, přičemž bezbolestná fáze obvykle netrvá déle než jeden měsíc. U občasných bolestí se problémy vyskytují zhruba v rozmezí dvou týdnů až tří měsíců. Nutno však podotknout, že potíže dlouhodobého charakteru mívá jen 10 % postižených.

Migréna

Migréna je mezi lidmi velice rozšířený pojem, kterým mnohdy nesprávně označují bolest hlavy jako takovou. Ve skutečnosti se však jedná o onemocnění cévního původu, které se bolestí hlavy projevuje v momentě, kdy se cévy v oblasti hlavy a krku zúží a následně opět rozšíří. Migréna se objevuje v různých intervalech a projevuje se silnou záchvatovou bolestí, která může přetrvávat až tři dny.

Některé pacienty může na blížící se migrénu upozornit několik příznaků, které se objevují pár dnů až hodin před nástupem záchvatu. Většinou se jedná o:

• přecitlivělost na vnější podněty,
• neklid,
• podráždění,
• špatné sny,
• ztuhlý krk a velmi časté poruchy vidění.

Někteří pacienti pociťují před nástupem obtíží chuť na určitý druh potravin, jiní naopak chuť k jídlu zcela postrádají. Bolesti někdy předchází i takzvaná aura. Jedná se o zrakový vjem v některé části zorného pole, který se pohybuje v závislosti na pohybu očí a může se rovněž zvětšovat. Takto postižená oblast se může lesknout, blikat, svítit anebo se třpytit, jedná se o výpadek zorného pole.

Aura se obvykle objevuje několik minut až hodinu před záchvatem, a i když s bolestí zpravidla mizí, může po jejím nástupu i nadále přetrvávat. Bolest je silná a pulzující, zpravidla se vyskytuje jen na jedné straně obličeje, nejvíce v oblasti čela, oka či spánku. Obtíže může doprovázet také nevolnost, zvracení a citlivost na zvuky a světlo.

Během bolestivého stavu pacient vyžaduje klid v temné místnosti, a to vsedě či vleže, jakákoli fyzická námaha stav ještě zhoršuje. Konečná fáze nastává obvykle po 4 až 72 hodinách, kdy postižený cítí celkovou únavu a bolest svalstva, ale postupně se mu začíná vracet normální nálada.

Důvod, proč k migréně dochází, lékaři zatím zcela přesně neznají. Předpokládá se však, že náchylnost k tomuto onemocnění pacienti dědí. Vlivem těchto predispozic pak reagují přecitlivěle na změny vnějšího i vnitřního prostředí, například na:

• změny počasí,
• působení chladu,
• hluk,
• blikající světlo,
• změny barometrického tlaku,
• hormonální změny,
• menstruační cyklus,
• hlad,
• žízeň,
• nízkou hladinu krevního cukru.

Vyvolat migrénu může i konzumace některých nápojů a jídel, typicky těch s vysokým obsahem tyraminu a fenyletylaminu. Nevhodná jsou i umělá sladidla a konzervační látky. Mezi potraviny a nápoje vyvolávající potíže patří třeba:

• uzeniny, uzené a sušené maso,
• kvašené nápoje,
• tučné mléčné výrobky,
• ořechy, semínka dýně, arašídy,
•  nakládané zelí, ryby, sýry,
• fermentované potraviny, sója,
• rajčata, cibule, brambory,
• citrusové plody, banány, avokádo,
• aromatické koření, glutamát, kvasnice, umělá sladidla,
• čokoláda, kofein, cola,
• destiláty, červené víno, pivo.

Bolest hlavy z napětí

Jak už samotné označení napovídá, v tomto případě je příčina obtíží zcela jasná. Za bolesti hlavy může výhradně stres, deprese, špatné mezilidské vztahy, problémy v rodině či zaměstnání, ale i špatné držení těla. To vše totiž může vyvolat změnu napětí a prokrvení šíjových, obličejových a krčních svalů. Následkem jsou pak utiskované a podrážděné nervy i cévy směřující k mozku, které mají na svědomí tupou, vytrvalou a silnou bolest hlavy, jež se soustřeďuje do oblasti temene, spánku a týlu. Doprovodným znakem může být rovněž strnulost ramen a šíje.

Bolesti hlavy od páteře anebo bolesti v oblasti šíle patří k velmi častým problémům, které jsou důsledkem špatného životního stylu. Na vině je zejména nedostatek pohybu, špatné držení těla anebo sedavé zaměstnání, při kterém pacient zaujímá nefyziologickou vynucenou polohu. Stejný dopad pak může mít rovněž nevhodná poloha během spánku.

Bolest hlavy z napětí se zpravidla objevuje už ráno a může trvat po celý den. Bývá asymetrická, což znamená, že obvykle postihuje jen jednu polovinu hlavy, přičemž strany se během bolestivé ataky nestřídají. Bolest se zpravidla zhoršuje s určitými pohyby šíje nebo její zátěží.

Dále může být bolest hlavy způsobená také poruchou pohybového aparátu, zejména pak horních zad. Obecně je na vině porucha funkce různých struktur páteře. Například bolest zad u dětí je velmi často zapříčiněna poruchou vazů, ke které dochází v případě dlouhodobého sedu s předklonem hlavy. Další alternativou je pak porucha svalů, tedy přetěžování určitých svalových skupin a oslabování jiných, typicky při práci.

Bolest hlavy v těhotenství

Časté bolesti hlavy trápí i nastávající maminky, u nichž se může jednat jak o potíže migrenózního původu, tak o tenzní bolesti hlavy, které mohou být způsobeny hormonální změnami (stejně jako bolest hlavy při menstruaci). V případě budoucích matek mohou obtíže signalizovat také vysoký krevní tlak, který je v těhotenství poměrně běžný, anebo preeklampsii. Další příčinou může být probíhající infekční onemocnění, jako je chřipka či angína.

Těhotné ženy mají oproti jiným pacientům tu nevýhodu, že vzhledem ke graviditě musejí dávat pozor na to, jaké léky na bolest v případě potřeby užívají. Obecně se nastávajícím maminkám doporučují léky obsahující paracetamol, ibuprofen a kyselinu acetylsalicylovou. Při výběru léků rozhoduje také trimestr, ve kterém se žena nachází. Před užíváním jakéhokoli přípravku by se proto měla poradit se svým lékařem.

Diagnostika bolesti hlavy

V případě určování původu obtíží hraje velmi důležitou roli podrobná anamnéza, kdy kromě genetické predispozice lékař zjišťuje také to, v jakých situacích se bolest hlavy objevuje, co jí předchází, jak silně se projevuje a v které části hlavy se nejintenzivněji soustřeďuje. Je proto důležité, aby pacient uměl bolest správně a co nejpodrobněji popsat.

Z toho důvodu se vyplatí vést si záznamy o jednotlivých bolestech a poznamenávat si datum, čas a příznaky každého záchvatu. Uveďte rovněž, co jste šest až osm hodin předtím jedli, pili a jakou činnost jste vykonávali, než se bolest objevila. Připravte se na to, že vám lékař pravděpodobně položí tyto otázky:

• Odkdy trpíte bolestmi hlavy?
• Jaký má bolest charakter?
• Kde přesně bolest cítíte?
• Jak dlouho trvá záchvat bolesti?
• Přejde bolest po vyspání?
• Jak je bolest silná na stupnici od 1 do 10?
• Jsou přítomné doprovodné příznaky?
• Který lék nebo léčebný postup vám od bolesti pomůže?

U žen jsou taktéž důležité informace týkající se menstruace, konkrétně pravidelnost cyklu, vazba záchvatu bolesti na určité fáze cyklu či užívání hormonální antikoncepce. Lékař se jistě bude zajímat také o to, zda berete nějaké léky. Některé medikamenty, jejich nadužívání či kombinace s jinými látkami (například s kofeinem) mohou totiž bolest hlavy snadno vyvolat.  

Co na bolest hlavy pomáhá?

V případě bolesti hlavy hraje důležitou roli prevence, která spočívá hlavně ve zdravém životním stylu. Pacienti by se měli vyhýbat nadbytečnému stresu, měli by udržovat zdravé vztahy, pravidelně se hýbat, dostatečně spát, vyvarovat se konzumace alkoholu či jiných návykových látek a omezit pokrmy, které bolest hlavy způsobují. Vyplatí se rovněž zajistit si lepší sezení u počítače, a pokud je to možné, omezit čas strávený u monitoru na minimum.

Co se týče sekundárních bolestí hlavy, tam je nutné nejprve zjistit příčinu obtíží a zaměřit se na léčbu konkrétní nemoci. Bolest hlavy pak odezní spolu s ostatními příznaky. V případě potřeby lze ke zmírnění bolesti užít některé z volně prodejných analgetik (Paracetamol, Ibalgin, Paralen), díky kterým obtíže poleví, neřeší se tím ale jejich příčina. Na migrénu pak pomohou antimigrenika, například Migralgin.

A co pomáhá na bolest podle babských rad? Tomu, kdo nechce automaticky sahat po lécích, mohou úlevu přinést bylinky na bolest hlavy, vhodný je třeba heřmánek, meduňka nebo levandule. Pomocníkem při bolestech je také obklad z jablečného octu anebo moštu. Další variantou je pak obyčejný studený obklad či masáž spánků esenciálními oleji z máty, mateřídoušky, levandule či heřmánku.

Kdy vyhledat lékaře?

Bolest hlavy lze do jisté míry zvládat svépomocí, pokud se však vyskytnou určité signály, neměli byste s návštěvou lékaře zbytečně otálet. Odbornou pomoc byste měli vyhledat, pokud:

• je průběh bolesti hlavy netypický,
• kromě bolesti pociťujete také jiné příznaky, například závrať, poruchy vidění, necitlivost nebo slabost v končetinách,
• máte horečku a ztuhlou šíji,
• bolest se objevuje po fyzické námaze či změně postoje,
• bolest je následkem poranění hlavy,
• užíváte analgetika častěji než dvakrát týdně,
• bolest hlavy trvá nepřetržitě několik dní,
• bolest hlavy se dostavuje nejméně jednou týdně nebo trvá déle než 24 hodin.

Zdroje: ikem.cz, cpzp.cz, czech-hs.cz, porodnice.cz