Bolesti zad se řadí mezi jedny z nejčastějších obtíží, s nimiž se během života setkáváme. Většinou vychází ze špatného životního stylu daného nedostatkem pohybu a nepřiměřeným přetěžováním páteře. I proto postihují nejčastěji obyvatele vyspělých států a spadají mezi tzv. civilizační choroby. Jen 25 % všech případů je způsobeno skutečným onemocněním zad a páteře. Bolesti zad mohou postihnout každého, ale v největším ohrožení jsou senioři a lidé se sedavým zaměstnáním. Akutní problémy se pak až u 10 % postižených překlenou v chronické bolesti zad.
Bolest zad se většinou soustředí na jedno specifické místo na páteři. Podle lokalizace se tak dělí na:
U bolestí v oblasti beder a kříže dochází k jejich vyzařování do dolní končetiny. Svaly na místě, kde pacient pociťuje bolest, jsou staženy v nepříjemné křeči. U lokalizace bolesti v oblasti krční a hrudní páteře dochází k vyzařování do horních končetin. Rovněž se mohou přidružit i silné bolesti hlavy až migrény.
Bolest zad dole často souvisí se svalovými spasmy či s přetížením zádového svalstva. Tento problém si můžete přivodit velice snadno, například zvedáním těžkých předmětů nebo prudkým ohýbáním. Bolest v horní části zad je vyvolána podrážděním oslabených svalů či jejich zraněním. Bolesti zad v oblasti ledvin pak často trápí menstruující ženy.
Podle délky trvání obtíží pak lze bolesti zad klasifikovat jako:
Jde o akutní stav, který vzniká náhle. V tomto případě je bolest obvykle soustředěna do jednoho konkrétního bodu. Příčinou bývá extrémní přetížení zádového svalstva nebo například vyhřeznutí ploténky. Bolesti obvykle samy odezní do 3 týdnů. Pokud jsou opravdu nesnesitelné, je nezbytné navštívit lékaře.
Chronické bolesti zad se vyznačují trváním delším než 6 měsíců. Bývají způsobeny ochabnutím zádových svalů, které vychází z nesprávného držení těla a nedostatku tělesného pohybu. Projevují se výrazným snížením hybnosti páteře a pocity mravenčení v končetinách.
V prvé řadě je potřeba rozlišit, zda jsou bolesti zad způsobeny poškozením páteře, podpůrného svalstva či svalových úponů v páteřní oblasti, nebo jsou projevem nemoci vnitřních orgánů. U mnoha pacientů se však jedná pouze o funkční změny způsobené špatným držením těla. Pokud tedy nehovoříme o vrozeném onemocnění zad, mezi nejčastější příčiny vzniku bolestí zad patří:
V ojedinělých případech mohou bolesti zad signalizovat zánětlivé onemocnění nebo dokonce přítomnost nádoru. Nebo se může jednat o projev jedné z následujících nemocí:
Bolesti zad trápí v průběhu těhotenství mnoho nastávajících maminek. Hlavní příčinou je v tomto případě zvýšení tělesné hmotnosti a její rozložení v rámci těla ženy. Svůj podíl na bolestech zad mají i hormonální změny, které způsobují uvolnění vazů a svalů. Ženy se pak snaží vyrovnat s neobvyklou zátěží tím, že se nepřirozeně zaklánějí. Tím dochází k vychýlení v křížové oblasti zad. Nastávající maminky proto nejčastěji trápí bolesti zad v kříži a v bederní oblasti.
Protože se jedná o vcelku běžný problém, nabízí se i nejrůznější způsoby řešení. Gynekolog může například doporučit speciální těhotenské cvičení pod odborným dohledem. Sama žena si pak může pomoci cvičením na velkém gymnastickém míči, plaváním i obyčejnou chůzí.
Jedinou prevencí proti bolestem zad je dodržování určitých zásad. Pacienti by neměli přetěžovat svůj opěrný systém: to znamená vyhýbat se zvedání těžkých břemen nebo extrémní fyzické zátěži. Pravidelné cvičení v rozumné míře je naopak nezbytné. Je důležité provádět ho správně, jinak se mohou obtíže ještě více prohloubit. Prospěšné je také plavání. Vhodným stylem je znak, naopak naprosto nevhodná jsou prsa – při nich držíte hlavu těsně nad hladinou, což nadměrně zatěžuje krční páteř.
Blahodárné účinky na kondici lidského opěrného systému má i obyčejná chůze. Většina lidí se jí kvůli sedavému stylu života bohužel příliš nevěnuje. Důležitý je také výběr správné obuvi. Podrážka by neměla být úplně tvrdá, aby chodidla mohla přirozeně pracovat. Dalším faktorem, který přispívá k bolestem zad, jsou ploché nohy. Člověk s touto diagnózou by si měl pořídit ideálně ortopedickou obuv.
Skvělou prevencí proti chronickým bolestem zad je pravidelné cvičení a protahování páteře. S volbou vhodných cviků a správnou technikou vám nejlépe poradí fyzioterapeut. Dokáže také poradit se správným sezením a doporučí metody na provádění běžných denních aktivit, aby zbytečně nedocházelo k poškozování páteře a kloubů.
V případě akutních bolestí zad se naopak doporučuje cvičení neprovádět. V takovém stavu je náročné vůbec sedět či ležet. Odborníci doporučují setrvávat v tzv. úlevové poloze, což je poloha, při které je bolest nejslabší. Pro většinu lidí se bude jednat o fetální polohu, kdy člověk leží na boku schoulený do klubíčka.
Vhodnou léčbu na bolest zad může lékař doporučit až poté, co zjistí příčinu problému. U akutních stavů se doporučuje dodržovat klid na lůžku a podávání analgetik na tlumení bolestí. Z dalších medikamentů se předepisují myorelaxancia pro uvolnění svalů, nesteroidní antirevmatika či sedativa. Z léčebných procedur pak pomáhá kombinace fyzikální léčby (například vodní lázně) a rehabilitačního cvičení.
Chronické bolesti zad si žádají dlouhodobou rehabilitaci ve spojení s léčebnou tělesnou výchovou. Pokud vůbec nic nezabírá a pacient trpí nesnesitelnými bolestmi, které ho limitují v každodenním životě, přistupuje se k operačnímu řešení. Pokud bolesti zad vychází z onemocnění vnitřních orgánů, je potřeba řešit nejprve primární chorobu.
Bolesti zad, ať už chronické či akutní, dokážou člověku výrazně zkomplikovat život a snižovat jeho kvalitu. Postupné omezení hybnosti vede k tomu, že nedokáže vykonávat běžné činnosti z důvodu nesnesitelných bolestí. Mnozí pacienti tak často končí v pracovní neschopnosti. U některých se přistupuje dokonce k invalidnímu důchodu.
Zdroje: pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, benu.cz, euc.cz