Zánět průdušek neboli bronchitida patří mezi doprovodné komplikace běžného nachlazení. U pacientů dochází k zánětu výstelky dolních dýchacích cest, což vede k podráždění průdušek, které se pak projevuje silným kašlem a vysokou produkcí hlenu, jenž znesnadňuje dýchání. Bronchitida postihuje hlavně mladší pacienty a vyskytuje se v akutní i chronické formě. Ty mají odlišnou příčinu a vyžadují specifický způsob léčby.
Při podráždění výstelky dýchacích cest dochází nejprve ke vzniku zánětlivého edému a následné produkci exsudátu (hlenu). Nahromaděného hlenu v dýchacích cestách se pak tělo snaží zbavit základním obranným mechanismem: kašlem.
Nejčastějším důvodem, proč vůbec ke vzniku bronchitidy dochází, je kolonizace dýchacích cest rozličnými mikroorganismy. Za normálních okolností jsou totiž dolní cesty dýchací zcela bez mikrobiální flóry. Zánět nejčastěji způsobují respirační viry (adenoviry, respirační syncytiální virus), plicní chlamydie, plísně a kvasinky. Méně často jde o infekce bakteriálního původu (například streptokokovou).
Nepříjemné podráždění průdušek a následné zánětlivé změny ale mohou zapříčinit i jiné faktory. Některým lidem může dýchací cesty silně podráždit inhalace dráždivých plynů, cigaretový kouř, smog a prašné prostředí. I proto se s chronickými záněty průdušek často potýkají lidé žijící v urbanizovaných velkoměstech a kuřáci.
Podle původu onemocnění, příznaků a doby jejich trvání se může bronchitida vyskytovat ve dvou formách:
Prvotním projevem akutní bronchitidy je silný suchý kašel. Akutní zánět průdušek se rozvíjí náhle a většinou plynule nasedá na nachlazení prodělané v předchozích dnech. Původcem onemocnění je obvykle respirační virus. Virové onemocnění často provází i zvýšená teplota a bolest na hrudi (přesněji za hrudní kostí).
Počáteční suchý kašel bývá velmi vysilující a dráždivý, ale nevede k potřebnému odstraňování hlenu. Až během několika dní se pak suchý kašel mění na vlhký a pacient začíná hleny vykašlávat. V případě bakteriálního původce onemocnění je přitom hlen mnohem hustší a má zelené či žluté zabarvení. Pojí se i s vyššími teplotami nebo horečkami a celkový průběh nemoci bývá závažnější.
Inkubační doba akutní bronchitidy se pohybuje mezi 1 až 3 dny. Pokud je včas zvolen účinný způsob léčby, onemocnění lze obvykle vyléčit v průběhu 7 až 10 dnů. U vážnějších infekcí se však léčba může protáhnout i na několik týdnů. Souhrnně se mezi příznaky akutního zánětu průdušek řadí:
Za chronickou bronchitidu bývá považován chronický produktivní kašel trvající 3 a více měsíců ve 2 po sobě následujících letech. Aby bylo možné s jistotou říct, že pacienta opravdu trápí tyto komplikace, lékař musí zároveň vyloučit jiné možné příčiny dlouhotrvajícího kašle. Ten v případě chronické bronchitidy bývá nejhorší po ránu a během dne obvykle slábne. Kromě kašle trápí pacienty následující potíže:
Za rozvojem chronické bronchitidy stojí dlouhodobé podráždění dýchacích cest. To může být způsobeno proděláním opakovaných infekcí dýchacích cest. Mnohdy bývá na vině také dlouhodobé vdechování znečištěného ovzduší, prašné prostředí a kouření cigaret. Sliznice je pak extrémně podrážděná a citlivá.
Při takových podmínkách se zánět v těle snadněji a rychleji šíří, tudíž je velice obtížné ho vyléčit. Někdy může chronický zánět průdušek dokonce vyústit v zápal plic, pokud není dobře zaléčen. Uvádí se, že chronická bronchitida trápí až 20 % obyvatel České republiky.
Zánět průdušek u dětí se projevuje obdobně jako u dospělých. Někdy se ovšem stává, že se obejde bez horeček a teplot. Děti bývají zpravidla náchylnější k akutní formě bronchitidy. Větší riziko přitom hrozí malým pacientům, kteří se zároveň potýkají také s jiným onemocněním dýchacích cest, jako je astma, různé alergie či senná rýma.
Častější výskyt bronchitid lze zaznamenat také u dětí předčasně narozených a u těch, které nebyly nikdy kojeny. Dalším vysoce rizikovým faktorem, který u dětí přispívá k rozvoji bronchitidy, je vystavení cigaretovému kouři.
U malých dětí do 6 let věku se často objevuje tzv. obstruktivní bronchitida. Svědčí pro ni dráždivý kašel, dušnost, vysoká teplota a únava. Usazený hlen v průduškách navíc způsobuje charakteristické hvízdání při výdechu. Pro mnohé pediatry je obtížné odlišit tento příznak od astmatu.
Zánět průdušek patří mezi běžná onemocnění dýchací soustavy a u mnoha pacientů se objevuje v akutní formě jako doprovodná komplikace sezónního nachlazení. Valné většině nemocných přitom postačí domácí léčba skládající se z klidu na lůžku a dostatečného příjmu tekutin.
V prvních dnech onemocnění vám lékař doporučí používat antitusika, což jsou léky tlumící suchý kašel. Ve fázi, kdy už je kašel vlhký, se pak používají mukolytika a expektorancia usnadňující vykašlávání hlenu. Při těžkém zánětu průdušek bakteriálního původu pak může lékař předepsat antibiotika.
U chronické bronchitidy bude lékař nejprve pátrat v anamnéze pacienta. Svou roli hraje životní styl (kouření, prostředí, strava a sport) i rodinná anamnéza. Pro určení správné diagnózy je také potřeba znát dobu trvání obtíží a barvu i konzistenci vykašlávaného hlenu. K vyloučení CHOPN (chronické obstrukční plicní nemoci) se pak používá vyšetření pomocí spirometru. Při přetrvávajících obtížích lékaři často předepisují bronchodilatační léky, které pomáhají rozšířit dýchací cesty a pacientovi se tak dýchá mnohem snadněji.
Těhotné ženy bohužel nemohou užívat většinu volně prodejných léků na léčbu kašle. Ideální jsou bylinné čaje a sirupy, přičemž na snížení teploty pak mohou nastávající matky vyzkoušet paracetamol. Pokud se obtíže zhoršují, je potřeba vždy vyhledat lékaře, který doporučí bezpečnou léčbu. Silné záchvaty kašle mohou v případě pokročilého těhotenství vyvolat i předčasný porod.
Z důvodu špatné diagnostiky může někdy dojít k záměně bronchitidy za kuřácký kašel. Chronický kašel byste nicméně neměli nikdy podceňovat, protože může vést až ke vzniku zápalu plic a k rozvoji CHOPN. Pacienti trpící touto chorobou nezřídka končí v invalidním důchodu. Mají problémy se zadýcháváním, které pak často přetrvává, i když člověk nevykonává žádnou fyzickou aktivitu.
Při CHOPN dochází ke zhoršení průtoku vzduchu plícemi, což vede k selhávání pravé srdeční komory. Dále se přidružuje otékání končetin, zvětšení jater a namodrání sliznic a kůže z důvodu nedostatečného zásobení tkání kyslíkem. Zde jsou vypsány situace, kdy byste neměli s bronchitidou pouze ležet, ale rovnou vyhledat lékařskou pomoc:
Pokud se zánět průdušek nerozvine ve vážný problém, který bude vyžadovat lékařské vyšetření a předepsání antibiotik či jiných medikamentů, může si člověk ve většině případů pomoci i sám. V prvé řadě je důležité dbát na dostatečný příjem tekutin. Kromě čisté vody se doporučuje dopřávat si polévky, vývary, minerální vody (Vincentku) a bylinkové čaje. Existuje celá řada bylinek a rostlin, které působí blahodárně při dýchacích obtížích:
Z jídelníčku byste pak měli vyřadit potraviny, které podporují zahlenění, kam patří mléko, sýry, bílá mouka, bílý cukr a slazené ovoce. Naopak se vyplatí investovat do vitaminů. Pro podporu imunity, jejíž stimulace je při léčbě zánětu průdušek zásadní, je vhodné kombinovat vitamin C s vitaminem E. Betakaroten pak pomáhá s regenerací oslabené plicní tkáně.
Skvělým životabudičem, na který sázely naše babičky, je kombinace medu s cibulovou šťávou. Při silném kašli můžete vyzkoušet použití domácího sirupu, který připravíte z medu, jablečného octa, zázvoru a drceného pepře. Dětem pak dokáže ulevit ananasová šťáva.
S uvolněním dýchacích cest může pomoci inhalace éterických olejů. Cypřišový či eukalyptový éterický olej můžete přidat do koupele nebo do inhalátoru. Další možností je tímto olejem namasírovat přímo hrudník.
Svou roli při léčbě bronchitidy hraje i kvalita ovzduší. Nemocnému může pomoci, pokud bude pobývat v místnosti, kde je zapnutý ionizátor a zvlhčovač vzduchu. Příliš suchý vzduch totiž dokáže oslabené dýchací cesty ještě více podráždit.
Zdroje: nzip.cz, benu.cz, zdravi.euro.cz, euc.cz