Delirium

Autor: Agentura SXC

Delirium je stav řadící se mezi psychická onemocnění. Vyznačuje se zmateností, poruchami smyslů – nemocný může mít halucinace či sluchové iluze – poruchami vnímání a racionálního u­važování, výkyvy nálad či agresivitou.

Delirium se objevuje jako vedlejší příčina mnoha onemocnění – jedná se zejména o choroby postihující nervový systém a krevní oběh. Může nastat při nedostatečném zásobení mozku kyslíkem – tzv. hypoxii – při zánětlivých onemocněních jako je meningitida či encefalitida, při nádorových onemocněních mozku a jeho dalších poruchách.

Typické je delirium pro některá psychická onemocnění – časté je u schizofrenie, hysterie i demence, vyvoláno může být i Alzheimerovou či Parkinsonovou chorobou. U citlivých nebo psychicky labilních jedinců bývá delirium způsobováno jen nepatrně stresovou situací, některými léky ale hlavně celkovou společensko-kulturní situací, ve které se nachází – v tomto případě se jedná zejména o starší jedince, kteří se často cítí ztracení, osamělí, bez cíle.

Delirium je většinou krátkodobé – prvním příznakem bývá ztráta paměti, která podmíní zmatenost a bezradnost. Nemocný neví kdo je, kde je, proč je právě tam, není si ani schopen vzpomenout na informace o své rodině či přátelích, je tedy velmi obtížné mu pomoci. Se zmateností obvykle přicházejí bludy či halucinace, na něž se postižený upne. Tyto stavy navíc bývají velmi živé a uvěřitelné.

Důležité je postiženému přivolat odbornou pomoc – tedy nejlépe psychologa či psychiatra. Nemocný totiž může být nebezpečný sobě i svému okolí.