Demence je duševní onemocnění, při kterém v důsledku některých dějů v mozku dochází k poruchám v centrech paměti a k oslabování intelektu.
Riziko vzniku demence roste s přibývajícím věkem – samotné onemocnění bývá tedy někdy označováno jako stařecká demence. Pro diagnostikování demence je důležité, že u pacienta trpícího touto poruchou byl již dokončen tzv. kognitivní vývoj – za běžného chodu věcí dochází k jeho dokončení kolem druhého roku života. Onemocnění se tedy může velmi zřídka objevit již v dětském věku, ovšem v dnešní době je tento případ spíše raritou. Náchylnější k postižení demencí jsou lidé trpící onemocněním, které nějak poruše nervový systém a mění tak genetický kód našich mozkových buněk – AIDS, syfilis, pellagra, mozkové nádory aj. U nich se demence většinou začne projevovat po dosažení padesáti let, a je pouze druhotným znakem jiného problému.
Nejčastěji jsou demencí zasahováni lidé starší šedesáti let, podle výzkumů trpí demencí dokonce až 5% populace starší 65 let. V tomto věku bývá demence spojována zejména s Alzheimerovou chorobou, asi 60 % postižených, a Parkinsonovou chorobou, dále také v případě tzv. hypoxie – nedostatečného okysličování mozku, či při často opakovaných infarktech myokardu.
Hlavními příznaky demence je vypadávání paměti – postiženému jako první odumírají buňky krátkodobého paměťového centra, není si schopen vybavit, co v poslední době dělal či s kým mluvil apod. S postupem nemoci je postiženo i centrum dlouhodobé paměti. Dalšími příznaky je porucha racionálního myšlení – správného úsudku a zhodnocení situace – a časoprostorového vnímání – nemocný tedy může najednou bloudit v místech, která předtím důvěrně znal, nebo může ztratit pojem o čase a o tom, kde se momentálně nachází. Časté jsou také změny v emoční hladině, objevuje se náladovost – střídání euforie, depresí, apatičnosti či deliria – dále také člověk trpící tímto onemocněním může ztratit zábrany a tak porušovat společenské konvence – nepřijatelné chování a veřejnosti, sobeckost, zlomyslnost, často také tito lidé bez příčiny lžou anebo si vymýšlejí.
Koníčky jako je čtení knih, vyšívání nebo hraní společenských her může odsunout nástup demence. O výsledcích studie amerických vědců informoval zpravodajský portál televizní stanice BBC. Naopak sledování televize nemá pozitivní vliv na možnou ztrátu paměti
Vzhledem k porušování center a spojů v mozku může onemocnění ovlivňovat schopnost správného pohybu a koordinace – nemocní tedy mohou mít potíže s udržením rovnováhy, při chůzi se mohou „motat“ a některé běžné úkony pro ně mohou být velmi obtížné.
Onemocnění demencí v současné době představuje veliký problém – roste životní úroveň a věk se prodlužuje, tím se zvyšuje i počet kandidátů na toto onemocnění. Velkým problémem je, že v lékaři a odborníci neumí onemocnění demencí léčit – v některých stádiích onemocnění, v lehkém a středním, lze příznaky a rychlost postupu nemoci pouze zpomalovat, ovšem vyléčit ji prozatím nelze.
V kritickém věku – od šedesáti let výše – je tedy doporučeno cvičit mozek (luštit křížovky, počítat příklady, číst knihy, komunikovat s okolím apod.) a jíst potraviny, které obsahují látky, jež zabraňují vzniku demence a podporují mozkovou činnost.
U starších lidí, kteří popíjejí malé až mírné množství alkoholu, je menší pravděpodobnost, že se u nich vyvine demence, nežli u abstinentů. Vyplývá to z výsledků výzkumu australských badatelů