Endometrióza

Potýkáte se s nepříjemnými bolestmi v podbřišku, trápí vás silná a dlouhotrvající menstruace a zažíváte také nepříjemné pocity během pohlavního styku? Na vině by mohla být endometrióza, což je gynekologické onemocnění, při němž dochází k růstu tkáně připomínající endometrium, ovšem mimo dělohu. Téměř u poloviny pacientek navíc tato choroba způsobuje neplodnost a není možné ji zcela vyléčit.

Co je endometrióza?

Endometrióza (ETRS) je zánětlivé, systémové chronické onemocnění, pro které je charakteristické patologické umístění výstelky děložní dutiny (endometria). To znamená, že se částečky připomínající děložní sliznici objeví na místě, kde za normální situace nemají co dělat. Nejvíce zasažené přitom bývají další orgány umístěné v malé pánvi, ale endometrióza často postihuje také vzdálenější orgány.

Přestože si řada lidí myslí, že se endometrióza řadí mezi civilizační choroby, není to pravda. První zmínky o tomto onemocněné pocházejí již z poloviny 19. století, kdy ho definoval vídeňský patolog Karel Rokitanský. Výzkumu této choroby se pak věnoval také profesor gynekologie John Sampson, který jako první popsal typické čokoládové cysty na vaječnících a použil termín endometrióza.

Ačkoliv se dnes endometrióza řadí k nejčastějším gynekologickým diagnózám u žen v reprodukčním věku, mezi lidmi není tato choroba příliš známá. Postihuje však zhruba každou desátou ženu (maximum případů je mezi 30–40 lety) a kromě nepříjemné chronické bolesti často způsobuje také neplodnost (zhruba u 20–50 % postižených).

Co se v těle děje při endometrióze?

Děložní dutina je uvnitř vystlaná děložní sliznicí (endometriem). V průběhu menstruačního cyklu tato výstelka podléhá vlivu ženských pohlavních hormonů, endometrium se zvětšuje a připravuje se tak na možnost přijetí oplodněného vajíčka. Pokud k tomu nedojde, část narostlé sliznice se v průběhu následujícího menstruačního krvácení odloučí a odejde z ženského těla ven.

Nárůst i rozpad děložní sliznice se řídí ženskými pohlavními hormony, což je estrogen a progesteron. Problém spočívá v tom, že tkáň připomínající endometrium, která se u pacientek trpících endometriózou objevuje, se i mimo dělohu chová stejně jako skutečná děložní sliznice. To znamená, že vlivem hormonálních změn střídavě dochází k jejímu nárůstu a krvácení.

Jelikož drobné krvácení způsobené odlupováním mimoděložních ložisek typických pro endometriózu nemá kam odtékat, u pacientek dochází k městnání krve a rozvoji místních zánětů. Ty se navenek projevují hlavně nepříjemnými bolestmi, ale mohou způsobit i řadu dalších komplikací. Kolem ložisek se navíc postupem času vytvářejí cysty a jizvy, které mohou mít na svědomí také srůsty.

Příčiny endometriózy

Co je zodpovědné za rozvoj endometriózy, prozatím lékaři přesně nevědí. Existuje řada teorií, které se snaží vznik tohoto nepříjemného onemocnění objasnit, přičemž každá se na daný problém dívá z jiného úhlu. Je ale velice pravděpodobné, že příčina endometriózy může být multifaktoriální, což znamená, že zde hrají svou roli imunologické, hormonální i genetické vlivy.

Jednou z nejznámějších je Sampsonova retrográdní implantační teorie, která za původce endometriózy považuje zpětnou menstruaci. Podle ní je při menstruaci děložní sliznice odplavována z děložní dutiny pochvou pryč, ale část se přes vejcovody dostává také do dutiny břišní nebo jinam, takže může docházet k zahnízdění. Nevysvětluje ale, proč endometrióza postihuje pouze některé pacientky, ačkoliv je retrográdní menstruace typická pro naprostou většinu žen.

Dalším možným vysvětlením je teorie tkáňového poškození a reparace (TIAR – tissue injury and repair), která vychází z embryologie, či teorie coelomové metaplázie. Podle imunologické teorie je pak důvodem vzniku endometriózy snížená imunita pacientky, zatímco teorie kmenových buněk tvrdí, že diferenciace na endometroidní tkáň vychází z cirkulujících krevních buněk, které pochází z kostní dřeně.

Rizikové faktory:

• dědičnost,
• obezita,
• pozdní menopauza,
• bolestivá menstruace,
• krátký menstruační cyklus,
• brzký nástup první menstruace,
• obstrukce odtoku menstruační krve,
• některá imunitní onemocnění.

Druhy endometriózy

Buňky endometria se mohou objevit prakticky kdekoliv mimo děložní dutinu. Nejčastěji postihují další orgány pánevní oblasti, kam patří vaječníky, vejcovody, pobřišnice, močový měchýř nebo střevo, ale objevují se také v dutině břišní. Kromě toho se s nimi lékaři setkávají také ve vzdálenějších částech těla, jako jsou plíce nebo mozkové obaly. Výjimkou je pouze srdce a slezina.

Přestože se problematická endometroidní tkáň může vyskytnout kdekoliv, nejčastěji postihuje sakrouterinní vazy a vaječníky. Nejlépe diagnostikovatelná je pak povrchová endometrióza lokalizovaná na pobřišnici. Konkrétně přitom lékaři rozlišují těchto pět základních typů endometriózy (v závislosti na výskytu tkáně připomínající endometrium):

• endometrióza ovariální – ložiska na vaječnících,
• endometrióza peritoneální – ložiska na pobřišnici,
• endometrióza rektovaginálního septa – ložiska v přepážce mezi pochvou a konečníkem,
• adenomyóza – ložiska uvnitř děložní svaloviny, což doprovází výskyt děložních myomů,
• endometrióza extragenitální – ložiska mimo pohlavní orgány.

Jaké má endometrióza příznaky?

Mezi typické příznaky endometriózy se řadí především nepříjemné bolesti, které ženy nejvíce pociťují před menstruací, v jejím průběhu nebo také během pohlavního styku. Mohou být ovšem i chronické. Podle toho, kde se ložiska endometriózy nachází, si pak některé ženy stěžují také na bolesti zad a křečovité bolesti v podbřišku, které doprovází i nevolnost, zvracení nebo průjem.

Intenzita bolesti nicméně vůbec nesouvisí se stupněm postižení, s velikostí ložisek ani s rozsahem endometriózy. Zatímco malý nález může pacientku velice potrápit, pokročilejší endometrióza může být v některých případech zcela asymptomatická. Kromě toho mohou pacientky pozorovat také trvalou bolest při močení nebo při stolici a v moči se může objevit krev.

Charakteristické příznaky endometriózy dále zahrnují příliš silné menstruační krvácení, které doprovází silné bolesti. Výjimečné ovšem nejsou ani různé trávicí a střevní obtíže, kam patří například křeče nebo zácpa. S těmito symptomy pak samozřejmě souvisí i celková únava. Příznaky se navíc většinou nejprve objevují cyklicky, ale později se stávají chronickými.

Postupem času se navíc mohou ložiska endometriózy zvětšovat, začínají se tvořit jizvy a cysty (například čokoládová cysta na vaječnících) a dochází ke vzniku srůstů. Ty bolí trvale, mohou uzavřít vejcovod nebo zabránit uvolňování vajíček z vaječníků a působí toxicky na gamety i embrya. U velkého procenta žen trpících tímto onemocněním je přitom endometrióza příčinou neplodnosti.

Typické projevy endometriózy:

• pelvialgie – bolest v podbřišku,
• dyspareunie – bolest při pohlavním styku,
• dysmenorea – bolestivá menstruace,
• silné menstruační krvácení,
• pocit plnosti a nadýmání
• problémy s vyprazdňováním,
• bolest při močení nebo při stolici,
• neplodnost.

Jelikož příznaky endometriózy nemusí být nutně intenzivní ani trvalé, ženy je často připisují jinému zdravotnímu problému (považují je například pouze za projevy spojené s příchodem menstruace a premenstruačním syndromem) a nevěnují jim dostatečnou pozornost. Pokud ovšem potíže přetrvávají a způsobují pacientce problémy v běžném životě, měla by se obrátit na svého gynekologa.

Možné komplikace

Pokud se tkáň endometria objeví ve střevě nebo v močovém měchýři, pacientky si stěžují také na problémy s vyprazdňováním, nepříjemné bolesti a nezřídka i na přítomnost krve v moči nebo ve stolici. Mezi další komplikace se řadí pobolívání orgánů, které se nachází jinde než v dutině břišní. Kromě toho navíc může endometrióza způsobit také mimoděložní těhotenství.

Endometrióza a těhotenství

Ačkoliv si spousta lidí myslí, že endometrióza a otěhotnění nejde dohromady, toto onemocnění ve skutečnosti neznamená, že je pacientka automaticky neplodná. Schopnost reprodukce nicméně bývá u osob postižených touto nemocí nižší než u zdravých žen. Uvádí se dokonce, že se s endometriózou potýká až 50 % neplodných žen. 

Neschopnost otěhotnět přirozenou cestou se pak lékaři snaží řešit pomocí metody asistované reprodukce a chirurgických zákroků. Endometrióza nicméně může mít na svědomí také mimoděložní těhotenství, a pokud se pacientce skutečně otěhotnět podaří, hrozí u ní větší riziko potratu a porodních komplikací.

Diagnostika

Pokud se pacientka potýká s některými z výše zmíněných příznaků, měla by raději co nejrychleji vyhledat lékaře. Toho bude zajímat hlavně charakter jednotlivých příznaků, jejich trvání a intenzita. Pojme-li podezření na endometriózu, následně odešle pacientku na další vyšetření a teprve poté může začít řešit, jakou bude vyžadovat endometrióza léčbu.

Konkrétně jde především o laparoskopii, pomocí které je možné prohlédnout orgány v oblasti břicha a pánve. Gynekolog také může provést hysteroskopii, což je vyšetření děložního hrdla a děložní dutiny, které pomůže odhalit přítomnost atypických nálezů. Přínosné je ovšem i klasické ultrazvukové vyšetření. V rámci diferenciální diagnostiky je pak nutné odlišit následující stavy:

• chronická adnexitida (zánět vejcovodů a vaječníků),
• ovariální cysta nebo jiná podobná patologie,
• chronický pánevní zánět (PID),
• myomatóza dělohy.

Léčba endometriózy

V současné době není možné endometriózu trvale vyléčit. Zatímco u některých pacientek může být přechodným problémem, který se postupem času spontánně vyhojí, u jiných progreduje, dochází k jizvení a objevují se výrazné srůsty. Proto je nutné přistupovat k tomuto problému individuálně a vždy brát v potaz věk a zdravotní stav pacientky, klinické projevy i konkrétní laparoskopický nález.

Bolest se obvykle léčí prostřednictvím farmakoterapie, chirurgického zákroku nebo jejich kombinace (farmakoterapie před chirurgickou léčbou, nebo naopak chirurgické ošetření ložisek a následné potlačení ovulace pomocí medikamentů). Vždy ovšem záleží na tom, zda pacientka v budoucnu plánuje těhotenství, nebo o této možnosti již neuvažuje.

Co se týče farmakoterapie, primárně jde o hormonální léčbu. Existuje přitom hned několik možností, jak endometriózu v tomto ohledu řešit. Hormonální léčba pak bývá velice úspěšná, ale po jejím ukončení se v mnoha případech problémy opakují. Lékaři se soustředí především na potlačení cyklické ovariální sekrece estrogenů v ženském těle, k čemuž dochází několika různými způsoby:

• přirozené těhotenství,
• pseudogravidita – nasazení kombinované hormonální antikoncepce,
• umělé navození menopauzy, kdy je hladina hormonů podobná jako v přechodu.

Lékem první volby je obvykle hormonální antikoncepce. Po jejím vysazení ovšem může docházet k poruchám menstruačního cyklu a projevy endometriózy se mohou opět vrátit. Kromě toho se doktoři snaží ovlivnit progesteronový receptor, aromatázu a cyklooxygenázu a součástí léčby bývají i nesteroidní antiflogistika či antidepresiva.

Radikálním přístupem, který se hodí hlavně pro ženy, jež netouží mít potomky, je hysterektomie (odstranění dělohy) s bilaterální adnexektomií (oboustranné odstranění vaječníků a vejcovodů). Konzervativní přístup pak zahrnuje laparoskopické odstranění ložisek endometriózy, a to pomocí elektrokoagulace či laserového ošetření. Poté se zpravidla zahajuje hormonální léčba, která by měla snížit riziko návratu onemocnění.

Pokud jde o léčbu neplodnosti, nejčastěji se využívají chirurgické zákroky a metody asistované reprodukce. Úspěšná je například intrauterinní inseminace po stimulaci gonadotropiny a také IVF (in vitro fertilizace). Přínos chirurgické intervence je nicméně vždy nutné pečlivě zvážit. U endometriózy I. a II. stupně se například využívá hlavně ablace ložisek a adheziolýza.

Endometrióza: přírodní léčba

Přestože bylinky a další přírodní prostředky nemoc rozhodně nevyléčí, mohou částečně zmírnit její projevy. Někteří například doporučují přípravky s obsahem fytoestrogenů či přírodní antioxidanty, jako je resveratrol či kurkumin. V rámci alternativní léčby endometriózy se pak uplatňují také některé bylinky, jako je kontryhel či heřmánek (často v rámci čajových směsí).

Pro zmírnění vedlejších účinků hormonální léčby se někdy používá černý rybíz nebo řimbaba, ale i kozlík lékařský či withanie, což údajně pomáhá k lepšímu spánku. Jako antidepresivum pak funguje třeba tinktura z vrby úzkolisté nebo tinktura z třezalky tečkované.

Zdroje: internimedicina.cz, nzip.cz, fno.cz, ilco.cz, wikiskripta.eu, nemoci.vitalion.cz, pharmanews.cz, fyziosvet.cz