Kapavka

Kapavka je vysoce nakažlivé pohlavní onemocnění způsobené bakterií Neisseria gonorrhoeae. Nejvíce postihuje mladé lidi a přenáší se hlavně pohlavním stykem. Kromě pohlavních orgánů může napadat i ústa, hltan a anální otvor. Kapavka je nebezpečná hlavně pro mladé ženy, protože může způsobit problémy s plodností. Naštěstí se dá snadno léčit prostřednictvím antibiotik.

Co je kapavka?

Kapavka patří v současné době mezi nejčastěji přenášené pohlavní nemoci a navíc je vysoce infekční. Původcem onemocnění je gramnegativní bakterie Neisseria gonorrhoeae (gonokok), která vykazuje jen velice slabou odolnost vůči okolním vlivům. Pravděpodobnost, že se člověk tímto mikrobem nakazí použitím veřejných toalet či společných sprch, je proto naprosto mizivá. K nákaze dochází téměř výhradně intimním stykem.

Ve světě i v České republice má incidence kapavky sestupnou tendenci. Toto onemocnění se nejčastěji vyskytuje ve věkové skupině od 15 do 35 let a šíří se mezi sexuálně aktivními jedinci. Zatímco u mužů se projevuje prudkou infekcí močové trubice, u žen může často probíhat zcela asymptomaticky.

Přenos kapavky

Jak se přenáší kapavka? Primárně pohlavním stykem. Jedná se o místní onemocnění, nemá sklon ke generalizovanému (celotělovému) šíření. Většinou má charakter rychle probíhajícího akutního zánětu, který je provázen hnisavým výtokem. Gonokoková infekce napadá výstelku urogenitálního traktu.

U mužů postihuje močovou trubici a může se rozšířit až do prostaty, semenných váčků a nadvarlat. U žen může postihovat kromě močové trubice i děložní čípek, odkud se často šíří do dělohy, pochvy i vejcovodů. Přenos infekce ale nemusí probíhat pouze vaginálním stykem. Kapavka se může přenášet i jinými způsoby a postihovat tak další oblasti:

• infekce anální sliznice – následek nechráněného análního styku, postihuje obě pohlaví (u žen může být zanesena výtokem z pochvy),
• infekce nosohltanu – kapavka v krku jako následek orálního styku,
• postižení oka – nakažení novorozence při porodu (při průchodu porodními cestami nakažené ženy), projeví se jako zánět spojivky (nebo rohovky).

Vzácně se může přenést i do velkých kloubů (diseminovaná kapavka) a vyvolat pak zánětlivé změny a onemocnění pohybového aparátu, srdce, mozkových plen a kůže.

Kapavka: inkubační doba

Inkubační doba kapavky se zpravidla pohybuje mezi 2 až 14 dny. U mužů se první příznaky nemoci objevují nejčastěji 2. až 5. den po nakažení, u žen mezi 4. až 7. dnem.

Prevence kapavky

Protože se kapavka šíří v prvé řadě pohlavním stykem, je nejúčinnější prevencí sexuální abstinence. Riziko nákazy lze však minimalizovat také provozováním bezpečného pohlavního styku, to znamená:

• používat prezervativ,
• nestřídat sexuální partnery,
• dodržovat věrnost ve vztahu – kapavka se může šířit i mezi stálými partnery, často se tak děje z důvodu nevěry.

Jaké má kapavka příznaky?

Udává se, že u žen a u mužů se objevují různé příznaky. Muži mívají obvykle bouřlivější příznaky kapavky, a proto se taky u nich onemocnění snáze diagnostikuje. Oproti tomu u žen často probíhá bezpříznakově (až u 50 % případů).

Kapavka u žen

Přemýšlíte, jaké má kapavka projevy, pokud postihne „něžné“ pohlaví? U žen kapavka probíhá nejčastěji ve formě zánětu děložního hrdla v kombinaci se zánětem močové trubice. Projevuje se následujícími příznaky:

• pálení při močení (dysurie),
• zarudlé děložní hrdlo s hnisavým povlakem,
• zelený (žlutavý) vaginální výtok,
• krvácení mimo cyklus,
• krvácení po styku,
• hnisavý váček na malých stydkých pyscích nebo u ústí močové trubice – chůze i sezení pak mohou být provázeny nesnesitelnou bolestí.

V případě, že není kapavka léčena, dochází k rozšíření infekce. Často vzniká zánět děložní sliznice (endometritida), malé pánve či vejcovodů (salpingitida). Tyto vážné komplikace provází silné bolesti břicha, horečka, pocity na zvracení nebo přímo zvracení.

U déletrvající neléčené infekce, kterou neprovází vážnější klinické projevy kapavky, se kromě nespecifikovaných bolestí břicha objevují také bolesti při styku (dyspareunie).

Kapavka u mužů

U mužů o sobě dává gonokoková infekce vědět hned na počátku. Příznaky kapavky u mužů jsou poměrně jasné:

• pálení a řezání při močení (dysurie),
• časté močení v průběhu dne (polakisurie),
• zarudnutí kolem ústí močové trubice,
• hnisavý výtok z močové trubice (žlutý, zelený).

Neléčená nebo nesprávně léčená infekce se může rozšířit prostřednictvím močových cest do semenných váčků, nadvarlat a prostaty. Zánět prostaty se pak projeví teplotou, bolestivou noční polucí a bolestmi při močení a defekaci. Při zánětu nadvarlat vzniká na šourku bolestivý červený otok. Do tohoto vážného stádia ale infekce dojde asi jen u 25 % postižených mužů.

Vyšetření kapavky

Při diagnostice kapavky hrají nezbytně důležitou roli laboratorní testy. Nejdůležitější je správně odebrat vzorek, tedy provést výtěr:

• z ústí močové trubice ráno ještě před močením (u mužů),
• z děložního krčku a močové trubice (u žen, ideálně několik dní před menstruací),
• z konečníku nebo z krku (v případě extragenitální kapavky).

Z výtoku se provádí kultivace gonokoka (bakterie se pěstuje na speciálních kultivačních půdách), pozoruje se jeho růst, sleduje se pod mikroskopem a provádí se i další laboratorní vyšetření (PCR, přímá imunofluorescence, ELISA). Výsledky kultivace bývají hotové do 48 hodin.

Pokud dojde u pacienta k rozvoji diseminované kapavky, lékař mu odebere krev k vyšetření hemokultury. Odebraná krev s bakteriemi se při tomto vyšetření ponechá několik dní ve speciální lahvičce, ve které se měří koncentrace plynů. Pokud dochází k jejich produkci, bakterie se v krvi aktivně množí.

V lékárnách lze také zakoupit domácí test na kapavku, který si člověk může provést sám, pokud má na přítomnost infekce podezření. Rozhodně ho ale nelze považovat za plnohodnotnou náhradu laboratorního vyšetření, je to čistě orientační test.

Léčba kapavky

Protože je původcem kapavky bakterie, léčí se antibiotiky. Již při průkazu bakterie v laboratoři se provádí test, který odhalí antibiotika vhodná k potlačení růstu gonokoka (tím získá lékař jistotu, že bude léčba efektivní). Většinou je potřeba antibiotika brát alespoň týden.

Pokud je léčba nasazena včas, má pacient velice dobrou šanci na vyléčení a většinou se obejde bez hospitalizace (na rozdíl od syfilis). Ještě v průběhu léčby se provádí několik bakteriologických vyšetření a až po negativních výsledcích ze sérologie může být pacient na 4 měsíce vyřazen z evidence pohlavně přenosných chorob (kapavka spolu s HIV a syfilis podléhá hlášení).

Pacient se musí vzdát sexuálního života, dokud není plně vyléčen. Měl by také kontaktovat všechny sexuální partnery a upozornit je na riziko nákazy.

Komplikace kapavky

Při nedodržení určitých zásad při léčbě (například nedůsledné braní antibiotik) či při dlouhodobém zanedbání nemoci, kdy kapavka přejde do chronického stádia, mohou nastat nejrůznější komplikace.

Kromě náročnější a delší léčby vznikají v důsledku zánětu v reprodukčních orgánech vazivové srůsty a jizvy. Tím může dojít až k neprůchodnosti pohlavních cest, což se pojí s rizikem ztráty plodnosti. Neléčená kapavka způsobuje neplodnost hlavně u žen. U nich bývají jako další časté komplikace popisovány potraty, mimoděložní těhotenství a předčasné porody.

V neposlední řadě je člověk daleko náchylnější k zisku jiných sexuálně přenosných onemocnění, protože má oslabené sliznice, které u zdravého člověka fungují jako mechanická bariéra při ochraně před infekcí.

Zdroje: healthline.com, medicalnewstoday.com, cdc.gov, venerologie.cz, who.int