Lymfedém je mízní otok vznikající z různých příčin. Mízní uzliny tvoří jednu ze základních částí obranného systému těla a svým způsobem zabraňují infekci či nádorovému bujení, z nich vedou tzv. mízní cévy, ve kterých je tělem transportována míza – lymfa. K lymfedémům dochází, pokud je přerušena, zúžena či uzavřena některá mízní céva a lymfa se tedy začíná hromadit ve vyšší koncentraci na jednom místě. Vznikají tak na pohled viditelné otoky.
Zpravidla rozlišujeme dva typy lymfedémů:
Primární lymfedém je vrozenou vadou lymfatického systému, většinou dochází k tvorbě menšího počtu lymfatických cév než by bylo třeba anebo je chyba v jejich funkčnosti. Otok se většinou objeví již po narození nebo v průběhu života – většinou do 35 let.
Secundární lymfedém je onemocnění, které vzniká náhle uzavřením nebo zúžením mízních cév. K vytvoření otoku většinou dochází v důsledku infekce, některých žilních problémů, jako nádorového onemocnění nebo změnách na lymfatických uzlinách po léčbě rakoviny ozařováním.
Utvořený otok je zpočátku nebolestivý, kůže je měkká, ale postupně tvrdne. Napohled povrch pokožky připomíná tzv. pomerančovou kůži, pokožka je bledá, v místě otoku dochází ke ztrátě ochlupení. Se zvětšováním lymfedém začíná tlačit na okolní tkáně a nervy, onemocnění tak začíná být velmi bolestivé. Hromadící se lymfa může pronikat na povrch píštělemi.
Nejčastěji vznikají otoky na končetinách, ale mohou vznikou na každé části těla.
Při pozorování příznaků lymfedůmu je třeba vyhledat lékařskou pomoc, čím dříve se onemocnění začne léčit, tím je léčba efektivnější.