Meningitida (zánět mozkových blan)

Meningitida je infekční onemocnění postihující ochranné obaly mozku, kterému se říká také zánět mozkových blan. Původcem onemocnění bývá nejčastěji bakterie, případně virus. Zduřelé mozkové tkáně a mícha nejsou schopny přijímat kyslík a živiny v dostatečném množství. Pokud se meningitida nezačne včas léčit, může mít vážné následky, jako je ohluchnutí, epilepsie či ochrnutí.

Co je meningitida?

Při zánětu mozkových blan dochází k infekci mozkomíšních plen, což jsou ochranné obaly, které vytváří mechanickou bariéru mezi mozkem a míchou a vnitřním prostředím těla. Celkem existují tři vrstvy těchto obalů a při meningitidě bývá postižena ta nejvnitřnější z nich (měkká plena mozková), která těsně obepíná orgány centrální nervové soustavy.

Zánět nejčastěji vyvolávají bakterie nebo viry, které jsou součástí fyziologické mikroflóry nosu či ústní dutiny. Pokud je ale organismus vážně oslaben, mikroorganismy proniknou do krve a krevním řečištěm mohou doputovat až k mozkovým plenám, kde způsobí zánět.

Mozek začne otékat, zanítí se cévní stěny a snižuje se průtok krve v mozku. Tyto změny vedou ke zvýšení nitrolebečního tlaku, mozkovým buňkám se nedostává potřebné množství kyslíku a postupně začnou odumírat.

V nejvyšším riziku jsou děti, které nemají plně vyvinutý imunitní systém, lidé, kteří žijí ve velkém stresu, zotavují se po operaci nebo trpí autoimunitními chorobami, a mladiství, kteří žijí nezdravě (ponocují, kouří, experimentují s drogami).

Druhy meningitidy

Vážnost onemocnění, příznaky i prognóza zánětu mozkových blan se odvíjí od původu onemocnění. Nejčastějšími původci bývají bakterie a viry, vzácně ale může jít i o plísně nebo parazity. Výjimečně pak mohou meningitidy vznikat i z neinfekčních příčin.

Bakteriální meningitida

Bakterie, které nejčastěji způsobují zánět mozkových blan, se paradoxně objevují velice často v nosohltanu a tvoří zde součást normální mikroflóry. Pokud zde zůstávají, nezpůsobují člověku obvykle žádné potíže. Bakteriální meningitida patří mezi nejvážnější typy meningitid, často zanechává trvalé následky a nezřídka končí smrtí pacienta. Patří mezi akutní infekce s rychlým nástupem.

U novorozenců bývá nejčastějším původcem purulentní meningitidy streptokok skupiny B a Listerie. U starších dětí jde obvykle pneumokoky, meningokoky a hemofily.

U dospělých převažuje meningokoková meningitida. Konkrétně jde o bakterii Neisseria meningitidis, která může infikovat pouze člověka a šíří se kapénkovou infekcí. Kromě meningokokové meningitidy může způsobit sepsi (když se masivně rozšíří v krevním řečišti), zápal plic, bronchitidy a další infekce.

Velice vzácnou formou bakteriálního zánětu mozkových blan je tuberkulózní meningitida, jejímž původcem je bakterie Mycobacterium tuberculosis.

Virová meningitida

Virová meningitida mívá zpravidla mírnější průběh (oproti té bakteriální). Vyvolávají ji běžné druhy virů (herpetické viry, enteroviry, virus planých neštovic, virus příušnic).

Plísňová meningitida

Fungální meningitida se objevuje velice vzácně. Postihuje nejčastěji osoby s vážnou poruchou imunity (pacienti s AIDS) nebo pacienty, kteří podstupují imunosupresivní léčbu (například po transplantaci). Konkrétně bývá nejčastější kryptokoková meningitida, jejímž původcem je kvasinka Cryptococcus neoformans.

Parazitická meningitida

Jde o nejvzácnější typ meningitidy, který se v praxi objeví jen výjimečně. Původcem mohou být hlístice i jiní parazité. Na parazitární infekci nejčastěji upozorní vysoký počet eozinofilů (druh bílých krvinek) v krevním obraze.

Meningitida neinfekčního původu

Meningitidu může vyvolat celá řada dalších onemocnění a neinfekčních příčin. Může jít například o rakovinu rozšířenou na mozkomíšní pleny, systémová onemocnění (lupus erythematodes) nebo užívání některých léků.

Aseptická meningitida

Jako aseptická meningitida se označuje meningitida, jejímž původcem není bakterie. Někdy se jí také říká nehnisavá meningitida.

Purulentní meningitida

Jinak označovaná jako hnisavá meningitida. O purulentní meningitidě hovoříme ve chvíli, kdy se jedná o akutní vážný stav, původcem je většinou bakterie:

• meningokok (meningokoková meningitida),
• pneumokok (pneumokoková meningitida).

Jaké má meningitida příznaky?

Pokud jde o to, jaké má zánět mozkových blan příznaky, zákeřnost meningitidy spočívá v tom, že se rozvíjí velice rychle. V průměru do několika hodin od počátku infekce se může překlenout až v život ohrožující stav. Mezi příznaky meningitidy patří:

• horečka a bolesti hlavy – první příznaky, v této chvíli lze meningitidu jen těžko odlišit od chřipky, poté se však už projevuje specificky,
• ztuhnutí šíjových svalů – člověk nemůže předklonit hlavu na prsa,
• nevolnost a zvracení,
• světloplachost – to je způsobeno podrážděním optického nervu,
• únava a vyčerpání,
• někdy se objeví velký opar na tváři,
• specifická vyrážka (petechie) – malé modré skvrnky po celém těle,
• křeče a bolesti svalů,
• bezvědomí.

Meningitida u dětí

U malých dětí se mohou příznaky zánětu mozkových blan lišit od pacienta k pacientovi. Meningitida u dětí se často projeví zvýšenou spavostí a únavou, ale někdy mohou být naopak neklidné a plačtivé. Po jednom až třech dnech od začátku infekce se jim na hlavičce může objevit vyklenutí (v místě, kde ještě nejsou lebeční kosti plně srostlé). Někdy mohou zvracet a trpět křečemi.

Meningitida u kojenců se projevuje specificky – mají studená chodidla i ručičky a odmítají přijímat tekutiny.

Diagnostika meningitidy

Meningitidu lze prokázat provedením lumbální punkce. Při tomto vyšetření se zavede do páteřního kanálu speciální jehla (pod lokálním umrtvením) a odebere se vzorek mozkomíšního moku. Fyziologicky by měl být mozkomíšní mok naprosto čirý. Pokud je silně zkalený, lze na první pohled usoudit, že je zde přítomný zánět. Tuto domněnku musí vždy potvrdit série laboratorních vyšetření.

Existuje pro zánět mozkových blan léčba?

S léčbou meningitidy je potřeba začít co nejdříve po určení diagnózy. V případě bakteriální meningitidy se nasazují širokospektrá antibiotika, při virové infekci zase antivirotika. Na tuberkulózní meningitidu se používají antituberkulotika a na plísňovou zase antimykotika.

 Jako podpůrná léčiva se často užívají i kortikosteroidy, protože působí jako prevence při masivním zánětu. Velice důležité je při léčbě dodržovat klidový režim.

Zanechává zánět mozkových blan následky?

Meningokoková meningitida může způsobit sepsi (prudká zánětlivá reakce organismu, SIRS), které se lidově také říká otrava krve. K sepsi dochází ve chvílí, kdy se zánět šíří masivně po celém těle krevním řečištěm. Meningokoková sepse může zapříčinit:

• nekrózu končetin či prstů – v důsledku ucpání cév, nutná amputace nekrotické tkáně,
• krvácení do ledvin,
• postižení hlavových nervů – projevuje se poruchami zraku a sluchu.

Bakterie jsou v celém těle, putují k životně důležitým orgánům a spouští se celá řada dějů vedoucí k jejich selhávání, vážnému krvácení, a často dokonce až ke smrti.

Očkování proti meningitidě

V současné době je jedinou účinnou prevencí proti meningitidě očkování. K dostání jsou nyní vakcíny proti všem bakteriálním původcům zánětu mozkových blan. Očkování proti hemofilům je v České republice a mnoha dalších státech dokonce součástí očkovacího kalendáře povinných očkování. Díky tomu incidence hemofilových meningitid klesá.

U dětí zdravotní pojišťovny plně hradí také očkování proti pneumokokům, nárok na něj mohou dále uplatnit osoby starší 65 let a pacienti se sníženou imunitou. Od roku 2020 byla schválena úhrada dvou vakcín proti meningokokům pro novorozence.

Zdroje: medicalnewstoday.com, healthline.com, ockovacicentrum.cz