Migréna

Migréna je značně bolestivé chronické onemocnění postihující mozkové cévy. Je provázena opakovanými záchvaty bolestí hlavy, ke kterým se přidružují doprovodné příznaky, probíhá v několika stádiích a častěji postihuje ženy. Člověka sice na životě neohrožuje, ale dokáže mu ho znepříjemnit. Migréna přitom může mít celou řadu spouštěčů, kterým by se měli pacienti vyhýbat.

Co je migréna?

Migréna patří mezi chronická záchvatovitá onemocnění cév v mozku. V první fázi migrény dochází ke stažení cévního řečiště v oblasti zrakového centra v týlní části hlavy. Bolest se objeví až ve chvíli, kdy dochází k rozšíření cévního řečiště v oblasti mimolebních tepen (především krkavice). Záchvatovité bolesti hlavy přichází ve vlnách a postihují zpravidla jen jednu polovinu hlavy.

Migréna nejvíce postihuje osoby mezi 25. a 45. rokem věku, častěji pak ženy. U osob starších 60 let se frekvence migrenózních stavů snižuje, případně vymizí úplně.

Příčiny migrény

Přesné příčiny vzniku migrény zatím nejsou dokonale objasněny. Známe ale celou řadu spouštěčů (tzv. triggerů), které mohou bolestivé záchvaty migrény vyvolávat:

• genetické predispozice – prokázána dědičnost ve vztahu matka-dcera,
• hormonální změny – klimakterium, menstruační migréna (objevuje se v určité části cyklu), těhotenská migréna (zejména v 1. trimestru),
• stres a nedostatek spánku – stimulem může být prožívání velkého fyzického i psychického napětí,
• zablokovaná krční páteř – migréna od krční páteře se vyskytuje poměrně často,
• meteorologické změny počasí,
• některé druhy jídel (čokoláda, glutamáty) a alkohol,
• užívání léků – hormonální antikoncepce, barbituráty, opiáty.

Migrénu mohou vyvolat i opravdu nenápadné spouštěče, jako jsou výrazné pachy, hlasité zvuky, prudké či blikající světlo, špatně zkorigovaná oční vada, nepřiměřené sluneční záření, pobyt v prašném prostředí či hypoglykémie. Každý migrenik by měl o svých spouštěčích vědět, aby jim mohl předcházet a vést tak co nejkvalitnější život.

Příznaky migrény

Na migrénu vás jako první upozorní tupá bolest hlavy, která poté nabývá pulsujícího dlouhodobého charakteru. Bolest je obvykle jednostranná a může vystřelovat do spánků, zadní či přední části hlavy nebo do očí. Často je doprovázena nevolností, světloplachostí a přecitlivělostí na pachy. Migréna probíhá zpravidla v několika stádiích:

• prodromální stádium,
• aura,
• vlastní záchvat migrény,
• postdromální stádium.

Prodromální stádium migrény

První fáze je velice nenápadná, objevují se první náznaky, že se něco blíží: změny nálad, zívání, bolesti břicha, svalové napětí, neklid, únava, podráždění. Tento stav trvá přibližně hodinu.

Migréna s aurou

Tzv. aura se týká jen 20 % migreniků, 80 % pacientů tuto fázi nezažívá. Jde o jakousi předzvěst, že se blíží migrenózní záchvat, a projevuje se abnormální funkcí některého ze smyslových orgánů. Může jít o změny zorného pole, pocity slabosti, výpadky čichu, nejasné či dvojité vidění, potíže s řečí nebo mravenčení v končetinách. S nástupem bolesti aura mizí.

Vlastní záchvat migrény

Samotný záchvat migrény může trvat 3 až 72 hodin. Průběh bolestí je u každého člověka individuální, zpravidla jde ale o krutou pulsující bolest ve spánku, v týlu nebo za uchem. Může se postupně rozšířit na celou polovinu lebky, nebo se soustředit za očima (oční migréna). Silná bolest hlavy bývá často provázena nevolnostmi, zvracením, světloplachostí a pocity slabých končetin. Tato fáze je pro migreniky tou nejhorší, vyhledávají při ní klid v tiché a temné místnosti.

Postdromální stádium migrény

V poslední fázi migrény přichází úleva, bolest opadá a pacient se zotavuje. Dostavuje se ale také velké vyčerpání, migrenik většinou usne. Dané stádium trvá několik hodin až dní, přičemž určitá přecitlivělost na dotyk a teplo ještě přetrvává. Často se objevuje nechutenství.

Migréna u dětí

Migréna může postihovat i děti, nicméně u nich se objevuje v daleko menší míře než u dospělých. Zajímavé ovšem je, že na rozdíl od dospělých, kde postihuje více ženy, trpí mezi dětmi migrénami častěji chlapci.

Migréna v těhotenství

Výskyt migrény v těhotenství je ryze individuální záležitostí. Zatímco u některých žen se může migréna poprvé objevit právě na podkladě hormonálních změn v důsledku těhotenství (nejčastěji v prvním trimestru), u některých žen migrény naopak ustupují.

Léčba migrény

Farmakologická léčba migrény je dvojího charakteru:

• akutní,
• preventivní.

Akutní léčba migrény dává smysl v okamžiku, kdy záchvat bolesti probíhá. Mnoho pacientů řeší akutní záchvat migrény užíváním běžně dostupných analgetik (Ibalgin, Aspirin, Acylpirin, Paralen), která lze zakoupit i bez lékařského předpisu. To ovšem není úplně vhodná cesta, protože mají pouze přechodný efekt a mohou způsobit návyk.

Pacienti by měli proto užívat léky na migrénu, které mají předepsané od lékaře. Významný pokrok v léčbě migrény je pozorován u triptanů, které jsou k dispozici ve formě tablet, injekcí i nosních sprejů.

Pokud pacient zažívá více než tři záchvaty migrény v měsíci, lékař mu doporučí i profylaktickou léčbu, která si klade za cíl snížit počet záchvatů. Častá migréna, která není nijak léčená, totiž znemožňuje vést člověku normální život. V této fázi si vede migrenik deníček o povaze, délce a průběhu bolestí. Podle těchto záznamů pak lékař předepisuje optimální dávky léků.

Absolutní novinkou na poli léčení bolestí hlavy je biologická léčba migrény. Ukazuje se, že je vysoce účinná, neboť cílí na mechanismy (konkrétní proteiny), u kterých se předpokládá, že migrénu způsobují. Preparát se ovšem musí podávat pravidelně, jinak se po vysazení bolesti vrací.

Babské rady na migrénu

Co pomáhá na migrénu? Základem je vyhnout se všem spouštěčům, které by mohly záchvat migrény spustit. Dále je vhodné dodržovat preventivní opatření, která mohou frekvenci záchvatů snížit:

• fyzická aktivita – nejlepší je pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu, prospěšná jsou i relaxační cvičení,
• kvalitní spánek,
• zdravý jídelníček – ideální je omezit jídla obsahující dusitany, glutamáty a hlavně tyraminy (jogurty, sýr, čokoláda, maso, uzeniny, červené víno aj.), nehladovět, nepřejídat se,
• pitný režim – pít minimálně 2 litry denně neslazených tekutin (káva a čaj se nepočítá),
• pravidelný denní režim – migrenici by neměli pracovat na směny,
• duševní hygiena – nestresovat se, zaměřit se na pozitivní myšlení a kontakt s blízkými.

Jak na migrénu podle našich babiček? Pomáhají i některé bylinky, ze kterých si můžete připravit čaj, nebo je používat v podobě éterických olejů k masáži šíje:

• kopretina řimbaba,
• pupalka dvouletá,
• rozmarýn,
• levandule,
• máta,
• kozlík lékařský.

Z doplňků stravy se pak doporučuje do jídelníčku migrenika zařadit tyto prvky a vitamíny:

• hořčík,
• vápník,
• koenzym Q10 v kombinaci s vitamíny E, C, B, D,
• rybí tuk,
• ginkgo bilobu.

Někdo také věří, že mohou hrát roli při léčbě migrény psychosomatika. Bolesti hlavy mohou souviset s ucpanými dutinami, zkaženými zuby i oslabenými játry.

Zdroje: medicalnewstoday.com, healthline.com, headaches.org ,ikem.cz