Selhání srdce jsou nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých zemích. O náhlé srdeční smrti hovoříme, pokud k selhání dojde do jedné hodiny od zpozorování prvních symptomů, a na nemocném nebyly v průběhu předcházejícího dne pozorovány žádné vážnější známky choroby.
U mužů dochází k náhlému srdečnímu selhání čtyřikrát častěji než u žen, nejohroženější skupinou jsou muži mezi 60–69 lety života, osoby vystavované nadměrnému stresu a lidé postižení kardiovaskulární poruchou – zejména ischemickou srdeční poruchou. Kouření zvyšuje riziko srdečního selhání asi o 50 %.
K náhlé srdeční smrti většinou dochází v důsledku arytmií – zástav srdce – nebo tzv. fibrilace komor, kdy se srdce přestane pravidelně stahovat a komory se pouze chvějí – fibrilují. Srdce tak přestane pumpovat krev, dochází ke ztrátě vědomí, ztrátě pulsu a zástavě dýchání.
Pro předcházení srdečnímu selhání je dobré dodržovat zdravý denní režim, vyhnout se kouření, nadměrnému pití alkoholu, příliš tučným jídlům. Lidé z rizikových kategorií by se měli vyvarovat zbytečnému stresu a dodávat tělu přiměřený pohyb.
Vzhledem k tomu, že při oběhové zástavě jde o skutečně o čas, je důležité co nejdříve poskytnout první pomoc.