Narkolepsie

Narkolepsie je chronické onemocnění, které postihuje centrální nervový systém. Ten pak vydává špatné pokyny o tom, kdy má tělo usnout a vzbudit se. Narkolepsii tak také někdy nazýváme „zvýšenou spavostí“.

Nemocní trpící narkolepsií upadají v průběhu dne do spánku během normálních situací, při jednání, hovoru, obědě či jízdě v dopravním prostředku. Upadání do spánku nemohou ovlivnit a choroba tak velmi narušuje chod a kvalitu jejich života.

První příznaky narkolepsie se většinou objeví už v dětském věku nebo v pubertě, u malých dětí se mohou projevovat hyperaktivitou, která potom vede ke zvýšené potřebě spánku během dne. Hlavním příznakem jsou nekontrolovatelné záchvaty spánku, které se mohou dostavit v kterékoli části dne. Dalším velmi vážným příznakem je i tzv. kataplexie – ztráta svalového napětí. Projevuje se jako celková nebo částečná svalová slabost. Postižený tak může cítit, jak se mu „podlamují“ kolena nebo povolí svaly v některé končetině, tak, že ji nemůže ovládat. Nejčastěji se jedná o pokles čelisti, vyvrácení hlavy či pád na zem bez ztráty vědomí.

Nemocní často při usínání a buzení trpí tzv. spánkovou obrnou často provázenou halucinacemi, které působí velmi skutečným dojmem. Jedná se o naprostou neschopnost pohybu, včetně mimických obličejových svalů, postižený je naprosto ochrnutý. Tento stav je provázen pocity úzkosti danou nemožností se hýbat či dokonce zavolat o pomoc.

Narkoleptici trpí nespavostí, přerušovaným nočním spánkem, náměsíčností, skřípáním zubů. 

Typické jsou také zvláštní děsivé sny. U lidí postižených narkolepsií se také postupem času většinou vyvine charakteristické chování dané i přijímáním takto nemocných jejich okolím – jsou to většinou lidé submisivní se sklony k sebepodceňování a depresivním stavům.

V současné době je možné míru samovolného usínání regulovat léky a depresivní stavy a děsivé sny je možno léčit antidepresivy.