Nízký krevní tlak (Hypotenze)

Váš život sice nízký krevní tlak bezprostředně neohrožuje, může však způsobit celou řadu nepříjemných obtíží. Sem patří časté motání hlavy, závratě, nevolnost, neustálý pocit únavy nebo také nedostatečné prokrvování končetin. Opětovného zvýšení tlaku můžete docílit změnou životosprávy a zavedením různých režimových opatření, někdy však nezbyde nic jiného než vyhledat pomoc lékaře.

Krevní tlak

Jako krevní tlak označujeme sílu, kterou naše protékající krev působí na stěny tepen. Vzniká působením srdce, které funguje jako krevní pumpa a neustále rozhání krev po celém lidském těle. Hodnota krevního tlaku se liší v různých částech krevního oběhu, přičemž nejvyšší je ve velkých artériích a směrem k periferii naopak klesá.

Měření krevního tlaku se provádí pomocí tlakoměrů, které zkoumají dvě různé hodnoty. První z nich je hodnota systolická (horní tlak), která se měří v momentě stahu srdeční svaloviny. Druhý se označuje jako hodnota diastolická (spodní tlak) a měří se ve chvíli, kdy je srdeční sval mezi jednotlivými stahy uvolněný.

Výsledná hodnota krevního tlaku se skládá ze dvou čísel, která jsou oddělena pomocí lomítka. Vyšší číslo představuje hodnotu systolického tlaku, nižší číslo pak vyjadřuje hodnotu tlaku diastolického.  Jednotkou krevního tlaku je torr či mmHg (milimetr rtuťového sloupce).

Hodnoty krevního tlaku

Zajímá vás, jaký je optimální krevní tlak a v jaké chvíli už jeho hodnoty považujeme za příliš vysoké, nebo příliš nízké? Kdy se ještě jedná o normální krevní tlak, který pacienta nijak neohrožuje, a kdy naopak zpozornět, vám napoví naše tabulka založená na informacích Evropské kardiologické společnosti (ECS) a Evropské společnosti pro hypertenzi (ESH).

Ačkoliv lékaři za ideální krevní tlak považují 120/80 mmHg, tato hodnota platí pouze pro zdravého dospělého člověka. U malých dětí nebo diabetiků by naopak mohla signalizovat problémy. Důležité je tedy vzít v potaz i další kritéria a hodnotit krevní tlak podle věku. Zatímco u kojenců lékaři za ideální krevní tlak považují 80/40 mmHg, v případě větších dětí je to 110/70 mmHg.

Kolísavý krevní tlak

Přijde vám, že se hodnoty vašeho tlaku střídají jako na houpačce? Drobné odchylky jsou naprosto normální, jelikož tlak bývá jiný během dne a v průběhu noci, ale ovlivnit ho může také fyzická zátěž nebo aktuální psychický stav daného člověka.

Pokud je pacientův tlak jednou vysoký a jindy zase nízký bez zjevné příčiny, mluvíme o kolísavém krevním tlaku. Ten je typický především pro labilní osoby, které nemají dostatek pohybu. Na vině však mohou být i genetické predispozice. Důležité je přitom vysledovat, zda tlak kolísá spíše nahoru, nebo dolů, a v případě přetrvávajících obtíží vyhledat lékaře.

Nízký krevní tlak

O nízkém tlaku, který se označuje také jako hypotenze, mluvíme ve chvíli, kdy jsou naměřené hodnoty nižší než 100/65 mmHg. Opět ale platí, že s věkem pacientů se krevní tlak mění a podle toho bychom ho také měli hodnotit. Jaké hodnoty tedy považujeme za nízký krevní tlak u jednotlivých skupin obyvatelstva?

• Kojenci – tlak menší než 80/45,
• děti – tlak menší než 110/70,
• dospělí muži – tlak menší než 100/65,
• dospělé ženy – tlak menší než 100/70,
• diabetici – tlak menší než 110/60,
• pacienti s onemocněním ledvin – tlak menší než 110/60.

Nízký krevní tlak způsobuje nedokrvování a nedostatečné okysličování mozku, které však není život ohrožující. Nastalé zdravotní komplikace nicméně mohou mít neblahý vliv na pacientův každodenní život. Problematické bývají zejména závratě a omdlévání na místech, kde se člověk může nedopatřením zranit, ale i poškození orgánů v důsledku špatného zásobení krví.

Nízký krevní tlak a obtíže s ním spojené nejčastěji trápí dospívající chlapce a dívky či mladé dospělé osoby. Ohroženi jsou přitom hlavně vysocí a hubení lidé, jejichž oběhový systém se ještě nestihl přizpůsobit danému vzrůstu. Nebezpečný pak může být nízký krevní tlak zvláště u starších osob, těhotných žen a malých dětí.

Příčiny nízkého krevního tlaku

Pokud chceme odhalit, co nízký krevní tlak způsobilo, nejprve je nutné rozlišit, zda se jedná o akutní či chronickou verzi daného problému. Náhlý pokles krevního tlaku může vyvolat například krátkodobá ztráta vědomí způsobená nedostatkem kyslíku či podrážděním periferního bloudivého nervu.

Další příčinou akutní hypotenze (vysoký tep a nízký tlak) může být šok, kdy pacientův organismus zkratově zareaguje na nějaký silný podnět. Tím může být například masivní krvácení či dehydratace. Šokové stavy podle příčiny dělíme na:

• hypovolemické – způsobené nedostatkem tekutin v těle (popáleniny, dehydratace…),
• kardiogenní – způsobené selháním srdce jako pumpy,
• obstrukční – způsobené ucpáním krevního řečiště,
• distribuční – anafylaktický šok nebo septický šok.

Pokud jde o chronickou hypotenzi, zde jsou hodnoty krevního tlaku konstantně snížené. Svou roli zde mohou hrát třeba genetické dispozice a fyzický stav pacienta, ale také podvýživa či nedostatečný pitný režim. Na vině však mohou být také jiná onemocnění a zdravotní komplikace, kam patří například:

• cukrovka,
• roztroušená skleróza,
• Parkinsonova choroba,
• snížená funkce štítné žlázy,
• mozkový nádor,
• infarkt myokardu,
• neuropatie,
• syndrom Guillain-Barré,
• poruchy endokrinních systémů,
• poškození nervového systému.

Častou příčinou obtíží jsou pak i léky na vysoký tlak, které lékař pacientovi předepíše, aby alespoň částečně došlo ke snížení krevního tlaku. Někdy jsou však tyto přípravky efektivní příliš a prvotní obtíže se tak promění ve zcela opačný problém.

Kromě výše zmíněných problémů pak rozlišujeme ještě ortostatickou hypotenzi, což je nadměrný pokles krevního tlaku, k němuž dochází při vstávání z lehu nebo sedu. Takové epizody obvykle následují po déletrvajícím období klidu, jako je například spánek či dlouhé sezení (v autě, v MHD, ve škole…). Nejčastěji se s nimi potýkají mladé ženy a dívky.

Jaké má nízký tlak příznaky?

Ačkoliv nízký krevní tlak obvykle nebývá tak nebezpečný jako vysoký krevní tlak, může pacientům výrazně zkomplikovat život. Rozvoj jednotlivých zdravotních obtíží, které s tímto problémem souvisí, je pak značně individuální. Většinou se ovšem vlivem nedostatečného prokrvování a okysličování mozku dostaví motání hlavy, závratě a mžitky před očima. 

Lidé potýkající se s nízkým krevním tlakem bývají neustále pobledlí a mohou se unavit i při sebemenší námaze. Krev je v jejich těle pumpována pomaleji a pomalejší je také metabolismus. Organismu tak déle trvá, než se přizpůsobí nové situaci, a musí soustředit větší množství energie na zdánlivě jednoduché tělesné děje. Nemocní tak mohou cítit abnormální únavu třeba po jídle, kdy tělo plně využívá krev pro metabolickou přeměnu.

Mezi další příznaky nízkého tlaku patří nevolnost, zvýšené pocení a nedostatečné prokrvování končetin, které jsou neustále studené. Pacienti jsou také náchylní k omdlévání, a to především při dlouhém stání na místech, kde je zároveň vydýchaný vzduch (MHD, školní vystoupení). To může být zároveň příčinou nebezpečných pádů a dalších úrazů.

Typické příznaky nízkého krevního tlaku:

• motání hlavy a závratě,
• mžitky před očima,
• nevolnost,
• pocení,
• silné bušení srdce,
• hučení v uších a zhoršení zraku,
• nedokrvování končetin,
• ztráta vědomí,
• celková únava,
• zvýšená spavost a zívání.

Snížené zásobení mozku krví může u pacientů vyvolat také poruchy koncentrace, s čímž souvisí i snížená pracovní výkonnost. Rychle klesající tlak ovšem může mít na svědomí i nebezpečný oběhový kolaps, kdy dojde k přerušení cirkulace krve, přičemž pacient upadá do bezvědomí. Nemocným hrozí také poškození orgánů vlivem nedostatečného prokrvení a zásobení okysličenou krví.

Diagnostika

Pokud se pacient potýká s nízkým tlakem dlouhodobě, diagnózu je možné určit pomocí opakovaného měření hodnot krevního tlaku. To se provádí prostřednictvím přístroje, který se označuje jako tonometr nebo tlakoměr. Při kontrole tlaku v domácím prostředí byste však pokaždé měli dodržovat následující zásady, aby byly výsledky spolehlivé:

• používejte vždy kvalitní a přesný tlakoměr,
• nejméně půl hodiny před každým měřením vynechte alkohol a cigarety,
• před měřením tlaku buďte alespoň 5 minut v klidu (sedněte si),
• tlak si měřte vždy vsedě, s opřenými zády a podepřenou paží,
• paže by měla být položená zhruba na úrovni srdce a obě nohy na zemi,
• manžetu tlakoměru nikdy nepoužívejte přes oblečení, pouze na holé kůži,
• okraj manžety by měl končit zhruba 2–3 centimetry nad loketní jamkou,
• během měření nemluvte a snažte se nepohybovat,
• při opakovaných měřeních vždy volte stejnou paži.

Abyste měli jistotu, že váš tlak je opravdu kontinuálně nízký, měřte si jej opakovaně, dvakrát ráno a dvakrát večer. Než navštívíte lékaře, který potvrdí, že naměřené hodnoty jsou správné, měli byste si tlak alespoň sedm dní v kuse zaznamenávat. Jestliže se pak diagnóza potvrdí, lékař vám následně poradí, co na nízký tlak pomáhá a jakých věcí se naopak vyvarovat.

Problém s diagnostikou může nastat při akutním poklesu krevního tlaku a případném zkolabování. Než na místo dorazí záchranná služba, tlak může dosáhnout původních hodnot, což lékařům odhalení příčiny obtíží značně ztěžuje. Důležité je však vyloučit šokový stav či cévní mozkovou příhodu a zjistit, zda pacient užívá léky na vysoký tlak nebo zda kolapsu předcházela náhlá změna polohy.

Co pomáhá na nízký krevní tlak?

Léčba nízkého tlaku je poměrně individuální a závisí na tom, s jakými obtížemi se pacient potýká. Zásadní je však úprava životosprávy, zlepšení celkové kondice a dodržování režimových opatření, která by měla pomoci tlak opět zvýšit. Jedná se například o tato doporučení:

• dodržujte pitný režim (denně alespoň 2–2,5 litru tekutin),
• jezte pravidelně, spíše častěji během dne a v menších porcích,
• zvyšte přísun potravin bohatých na vitamíny, obzvláště vitamín C,
• hlídejte si objem sodíku v potravě a případně zvyšte příjem soli,
• prvním jídlem dne by měl být pokrm bohatý na bílkoviny,
• věnujte se pravidelně aktivnímu pohybu,
• přestaňte s kouřením nebo tento zlozvyk alespoň omezte,
• vyvarujte se náhlých změn polohy a vstávejte pomalu,
• důkladně větrejte, aby mělo tělo přísun čerstvého vzduchu,
• oběhový systém můžete rozproudit také díky otužování ve sprše.

Lidé si často myslí, že nejlepší prostředek, co zvyšuje krevní tlak, je káva. Toto tvrzení však není úplně pravdivé. Káva opravdu dokáže krevní tlak rychle zvýšit, ale zároveň má i močopudné účinky a stejně skokově tlak opět snižuje, takže může celou situaci ještě zhoršit. Pacienti by tak měli být s konzumací kávy opatrní a vždy by měli dbát na dodržování dostatečného pitného režimu. Alkoholem by se pak nízký tlak neměl léčit nikdy.

Co se týče ověřených postupů, které by měly pomoci při akutním poklesu krevního tlaku a pocitu na omdlení, jako první pomoc se doporučuje položit pacienta do vodorovné polohy a zvednout mu dolní končetiny, aby krev mohla proudit do horní části těla. Kromě toho údajně pomáhá zkřížit nohy nebo si položit hlavu mezi kolena. Vhodné je ale i cvičení a bandáž dolních končetin, což žene krev do horních částí těla včetně mozku a předchází jeho nedokrvování a nedostatečnému okysličení.

Léčba nízkého tlaku

Jestliže pociťujete časté mdloby, potíže s viděním nebo další komplikace spojené s nízkým tlakem, je namístě vyhledat lékaře, který ověří, zda se opravdu jedná o chronickou hypotenzi a případně doporučí vhodnou léčbu. U pacientů v šokovém stavu je možné podat speciální léky na zvýšení tlaku nitrožilní cestou, to je však pouze dočasné řešení.

Zatímco při hypertenzi je užívání vhodných medikamentů snižujících tlak naprosto běžné, v případě hypotenze bývají léky na tlak předepisovány pouze výjimečně. Pacientům s nejtěžšími obtížemi se však někdy podává lék zvyšující odpor tepen na periferii (Gutron). Pokud je za nízký krevní tlak zodpovědné jiné onemocnění, je namístě se nejprve soustředit na danou příčinu.

Nízký krevní tlak v těhotenství

Gravidita představuje pro ženský organismus značnou zátěž, dochází k různým hormonálním změnám a krevní tlak nastávající maminky se proto během různých fází může měnit. Drobné odchylky obvykle nejsou nijak nebezpečné, ale je vhodné tlak pravidelně kontrolovat a v případě výrazného snížení nebo zvýšení pro jistotu navštívit lékaře.

Těhotné ženy, jež se potýkají s nízkým krevním tlakem, si většinou stěžují na motání hlavy, závratě a mžitky před očima, které se typicky objeví při vstávání ze sedu či z lehu. Přidat se však mohou i silné bolesti hlavy, dušnost a omdlévání. Na vině je rostoucí plod, kvůli němuž se krev soustředí především v oblasti břicha, přičemž zbytek těla funguje v jakémsi úsporném režimu. Proto je nutné odpočívat, dodržovat pitný režim a zařadit také pohyb, například procházky na čerstvém vzduchu.

Nízký krevní tlak u dětí

Hypotenze u malých pacientů není příliš častá, může se však objevit v důsledku prodělaného úrazu či nepřiměřeného stresu. Pokud situace přetrvává dlouhodobě a dítě si stěžuje na opakující se obtíže, je nutné konzultovat problém s pediatrem. Poměrně běžný je nízký krevní tlak naopak u dospívajících chlapců a dívek, nejčastěji pak u těch hodně hubených a vysokých. Obvykle si stěžují na točení hlavy nebo omdlévání při delším stání.

Zdroje: tlakomery.cz, tlukotsrdce.cz, stefajir.cz, szu.cz