Plicní embolie

Plicní embolie je život ohrožující stav, při němž dochází k ucpání tepny, která přivádí krev do plic. Nejčastěji je ucpána trombem (utrženou krevní sraženinou), vzácně i jinou hmotou, přičemž plíce pak nejsou dostatečně zásobeny krví a odumírají. Projevuje se dušností, vykašláváním krve a ztrátou vědomí. Pokud není pacient včas hospitalizován, může embolie plic vést až k úmrtí.

Co je plicní embolie?

Pod pojmem plicní embolie se skrývá vážné onemocnění cévní soustavy, při kterém dochází k obstrukci plicnice (tepny přivádějící krev do plic) nebo některé z jejích větví. Nejčastěji je ucpána krevní sraženinou, výjimečně však může jít i o jiné hmoty (kostní dřen či tuk, vzduch při potápění, plodová voda při porodu, nádorové buňky). Při embolizaci dochází k uvolnění trombu z místa vzniku a jeho přemístění do plicnice.

Jednostranná či oboustranná plicní embolie nejčastěji postihuje pacienty starší 60 let. Při rozvoji plicní embolie je nejdůležitější včasná léčba a hospitalizace. Udává se, že až 30 % případů neléčených akutních plicních embolií vede ke smrti. U léčené embolie klesá riziko úmrtí na 8 %.

Druhy plicní embolie

Podle toho, v jakém rozsahu jsou plíce postiženy a jaké jsou projevy plicní embolie, se rozlišuje několik druhů tohoto onemocnění:

• akutní masivní plicní embolie – obstrukce kmene plicnice, pacient umírá v důsledku selhání pravé srdeční komory,
• akutní submasivní plicní embolie – obstrukce velké části řečiště, prognóza a šance na vyléčení je vcelku dobrá,
• akutní malá plicní embolie,
• subakutní masivní plicní embolie,
• chronická tromboembolická plicní hypertenze.

Proč vzniká plicní embolie?

Většina krevních sraženin, které způsobí plicní embolii, pochází z dolních končetin postižených žilní trombózou (až 80 % případů plicní embolie). Žilní trombóza je v současné době velice častým jevem, který postihuje osoby s oslabenými žilními stěnami. Trombus může případně pocházet také z žil v oblasti pánve.

K samotnému utržení trombu obvykle dochází v okamžiku, kdy dojde k náhlému zvýšení krevního tlaku. To může způsobit například silné zakašlání, rychlé pohyby nebo obtížná defekace. Jakmile dojde k ucpání plicnice, průtok krve se zpomaluje a plíce přestávají být dostatečně zásobeny krví.

Nejčastější příčinou plicní embolie je tromboembolická obstrukce (krevní sraženiny). Někdy se ale může stát, že tepnu ucpe i jiný materiál:

• nádorové buňky,
• cizí tělesa – materiál z infúze,
• plodová voda – dříve se jednalo o velice častou komplikaci těžkých porodů,
• syndrom tukové embolie – nastává při těžkých frakturách kostí nebo při ortopedických operacích, je velice nebezpečný,
• vzduchová embolie – při úrazech krku.

Rizikové faktory plicní embolie

Vyšší riziko vzniku plicní embolie mají lidé splňující jeden či více rizikových faktorů:

• prodělání hluboké žilní trombózy dolních končetin,
• vyšší věk (nad 60 let),
• upoutání na lůžko,
• vrozené predispozice k trombofilním stavům (Leidenská mutace apod.),
• onkologická onemocnění,
• křečové žíly,
• kouření,
• nezdravý životní styl (málo pohybu, dlouhé stání).

Plicní embolie po covidu je jednou z nebezpečných komplikací, pokud člověk prodělává akutní koronavirovou infekci. U žen se někdy objeví plicní embolie v těhotenství nebo v důsledku užívání hormonální antikoncepce. Někdy se pak objevuje také plicní embolie po operaci, zejména po těžkých operacích břicha, pánve a dolních končetin.

Jaké má plicní embolie příznaky?

Jak se pozná plicní embolie? Závažnost projevů se odvíjí primárně od velikosti trombu a od toho, jaký je celkový stav pacienta. Pokud je embolus drobný a pacient je jinak ve výborné kondici, může embolie probíhat bezpříznakově, případně se objeví jen lehká dušnost. U masivních embolií dochází k srdečním zástavám i k náhlým úmrtím. Příznaky plicní embolie lze shrnout takto:

• ostrá až řezavá bolest v hrudníku – u drobných trombů lokalizovaná, u velkých rozsáhlá,
• dušnost, na kterou navazuje velká úzkost (pacient má obavy o svůj život),
• hemoptýza (vykašlávání krve),
• hypotenze (snížený krevní tlak),
• tachykardie (zvýšená srdeční frekvence),
• bledost až cyanóza (promodrání rtů a konečků prstů – hlavně u velkého embolu),
• pocení a horečka,
• poruchy vědomí,
• srdeční zástava – u masivní embolie.

Vyšetření plicní embolie

Při stanovení diagnózy plicní embolie vychází lékař z klinických projevů a výsledků laboratorních a zobrazovacích metod. V séru embolického pacienta lze stanovit zvýšenou hladinu tzv. D-dimerů – jejich množství v krvi významně stoupá, pokud dochází ke zvýšené tvorbě krevních sraženin. Ze zobrazovacích metod vede u plicní embolie EKG (elektrokardiogram). Dále se provádí:

• CT (počítačová tomografie),
• RTG (rentgen) hrudníku,
• ECHO (echokardiografie),
• případně scintigrafie plic.

Dále se odebírá kapilární vzorek krve na vyšetření krevních plynů.

Léčba plicní embolie

Plicní embolie není stav, který by si mohl pacient vyléčit sám v domácím prostředí. Nezbytným prvním krokem je hospitalizace. Lékaři se u pacienta soustředí na udržování vitálních funkcí a snaží se co nejrychleji obnovit průchodnost ucpaných cév.

Trombolytická léčba u těžkých stavů

U těžkých plicních embolií se podávají fibrinolytika, která obsahují látky narušující strukturu trombu a zajišťují tak jeho rozpuštění. Při podávání těchto léků ale existuje vysoké riziko krvácivých komplikací, proto se volí jen v nezbytných případech. Dále má velký význam protišoková léčba, podávání silných analgetik a inhalace kyslíku.

Operace

Pokud pacientovi v kritickém stavu nepomáhá trombolytická léčba, je možné trombus odstranit chirurgicky:

• mechanická trombektomie – katetrizační metody,
• klasická plicní trombektomie dle Trendelenburga – tato metoda se již nepoužívá,
• plicní trombektomie.

Antikoagulační léčba

Pokud není embolie příliš rozsáhlá a pacient není v kritickém stavu, přistupuje se k podávání léků snižujících krevní srážlivost (antikoagulancia):

• nejprve nitrožilně nebo subkutánně (heparin, nízkomolekulární heparin),
• poté ve formě tablet (warfarin).

Délka léčby plicní embolie je individuální, závisí na okolnostech. U méně závažných případů nemusí antikoagulační léčba trvat déle než pár měsíců. Mnozí pacienti jsou ale nuceni užívat warfarin doživotně.

Jakou vyžaduje plicní embolie první pomoc?

Zejména při masivní embolii hraje roli každá minuta. Je nezbytné co nejrychleji zavolat rychlou záchrannou pomoc, pacient potřebuje okamžitou hospitalizaci. Do příjezdu záchranky se snažte zachovat klid. Pokud má pacient srdeční zástavu, neprodleně zahajte nepřímou srdeční masáž.

Jaké může mít plicní embolie následky?

Nejvážnější komplikací embolie plic je srdeční selhání a smrt. U některých pacientů, kteří přežijí, dochází po plicní embolii k odumření části plicní tkáně. Toto poškození plic je nevratné. Někdy se také mohou objevit opakované plicní embolie, zvláště pokud pacient trpí zároveň kardiovaskulárním onemocněním.

U plicní embolie doba neschopnosti vychází z toho, jak se pacient cítí. Někteří jedinci nastoupí zpět do práce do 14 dní po návratu z nemocnice, u jiných si žádá rekonvalescence po plicní embolii i několik měsíců.

Lázně po plicní embolii

O tom, zda má po prodělání embolie plic pacient nárok na hrazenou lázeňskou péči, rozhoduje vždy jeho ošetřující lékař. Lékař musí zároveň respektovat indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči – to znamená, že pacient po embolii může mít nárok na jinou dobu pobytu a typy procedur než člověk po operaci kyčelního kloubu.

Zdroje: healthline.com, who.int ,medicalnewstoday.com ,ikem.cz