Rakovina hrtanu

Rakovina hrtanu je nádorové onemocnění postihující oblast hrtanu a hlasivek. Mezi typické projevy patří dlouhodobý chrapot, bolesti krku, pocit cizího tělesa v krku a zduření krku. Rakovina hrtanu nejčastěji postihuje muže starší 40 let, ale nevyhýbá se ani ženám. Pokud je nemoc odhalena v počátečním stádiu, je šance na vyléčení poměrně vysoká.

Co je rakovina hrtanu?

Rakovina hrtanu (karcinom laryngu) spadá do skupiny nádorů hlavy a krku. Karcinomy hlavy a krku obvykle vycházejí ze sliznice horních cest dýchacích a polykacích. V případě rakoviny hrtanu jsou nejčastěji postiženy hlasivky, které se nachází v hrtanu, nebo přímo stěna hrtanu. Prognóza a léčba záleží na tom, jakou má nádor povahu. Všechny totiž nemusí být nutně zhoubné.

Rakovina hlavy a krku spolu s rakovinou hrtanu patří mezi nejrozšířenější nádorová onemocnění, přičemž u mužů je v porovnání s ženskou částí populace výskyt dokonce dvojnásobný. Nejohroženější skupinou jsou konkrétně muži starší 40 let, kteří kouří nebo konzumují tvrdý alkohol ve velké míře.

Příčiny vzniku rakoviny hrtanu

Vznik rakoviny hrtanu může být podpořen různými faktory, přičemž ne všechny lze ovlivnit (pohlaví, věk). Nicméně velice důležitou roli hraje u tohoto druhu rakoviny životní styl, který se samozřejmě dá změnit.

Rizikové faktory rakoviny hrtanu:

• pohlaví – mnohem častěji postihuje muže,
• věk – vyskytuje se obvykle u osob starších 40 let,
• kouření a konzumace tvrdého alkoholu – nejrizikovější je spojení obojího,
• nákaza lidským papilomavirem (HPV) – v souvislosti s rizikovým sexuálním chováním,
• dlouhodobá expozice určitým karcinogenům – nikl, chrom, olovo, azbest, fluor, arsen, uhlovodíky v sazích, dehtu a průmyslových olejích,
• nedostatečná dentální hygiena a špatná výživa.

Co se týče kouření, rakovinou hrtanu nejsou ohroženi pouze lidé kouřící cigarety. Riziko vzniku onemocnění zvyšuje také časté kouření vodní dýmky a marihuany.

Rakovina hrtanu u žen

Podle lékařů je typickým pacientem s rakovinou hrtanu muž středního až staršího věku, těžký kuřák holdující tvrdému alkoholu, který příliš nedbá na ústní hygienu a nestará se ani o svůj jídelníček. Rakovina hrtanu se totiž u více než poloviny případů vyskytuje u mužů (někde se udává poměr 3:1).

To ale neznamená, že by rakovinou hrtanu nemohla onemocnět žena. V posledních letech se výskyt tohoto onemocnění u žen zvýšil na celosvětové úrovni. Čím dál více žen se stává aktivními kuřačkami (dívky kouří v útlém věku mnohem častěji než chlapci) a celkově mění svůj životní styl.

Rakovina hrtanu v mladém věku

Rakovina se obecně nevyhýbá mladým lidem ani dětem. Na druhou stranu tyto věkové skupiny obvykle postihují jen určité druhy rakoviny (nejvíce rakovina prsu, kostí, varlat a akutní leukémie), mezi které zrovna rakovina hrtanu nepatří.

Druhy rakoviny hrtanu

Karcinomy hrtanu se dělí do dvou velkých skupin podle toho, zda jsou zhoubné, nebo naopak nezhoubné.

Nezhoubné nádory hrtanu

Nejčastějším typem benigního nádoru hrtanu je tzv. papilom. Vzniká v důsledku nákazy lidským papilomavirem (HPV = human papiloma virus), kterým se člověk může nakazit nechráněným pohlavním stykem, přičemž v případě rakoviny hrtanu jde logicky o orální styk.

Papilom vyrůstá z povrchového epitelu, jinými slovy z povrchu sliznice. Papilomy se mohou nakazit i děti, a to během porodu od matky. U nich rostou papilomy rychle a často recidivují. S nástupem puberty dochází k útlumu, růst papilomů se pak zpomaluje a v dospělosti již rostou velmi pomalu.

Dobrou zprávou je, že tento typ nádoru člověka významněji neohrožuje. I tak je ale důležité dbát na dodržování pokynů lékařů a chodit pravidelně na prohlídky, protože i papilom se může zvrhnout v maligní nádor.

V hrtanu pak mohou vyrůstat nezhoubné nádory ještě z jiných tkání, nicméně v porovnání s papilomem je jejich výskyt poměrně raritní. Patří sem například:

• adenom – benigní nádor z výstelky žlázky,
• hemangiom – benigní nádor z výstelky cév (endotelu),
• chondrom – benigní nádor z chrupavky.

Zhoubné nádory hrtanu

Druhou skupinu nádorů hrtanu reprezentují maligní útvary, které vyrůstají z epitelu hrtanu. Pokud nejsou včas podchyceny, začnou se invazivně rozvíjet, poškozovat hrtanovou chrupavku a metastázovat prostřednictvím místních mízních uzlin. Do vzdálenějších orgánů obvykle nemetastazují, výjimku představují plíce.

Zhoubné nádory v hrtanu rozlišujeme podle lokalizace na:

• glotické nádory – nádor začíná růst nejprve na jedné chrupavce, odtud se rozšíří na druhou, roste do hloubky i plochy, metastazuje až později,
• supraglotické nádory – z příklopky hrtanové roste do hrtanu, jazyka a okolí hrtanu, metastazuje později, ale je obtížněji léčitelný z důvodu hojného rozšíření do okolních tkání,
• infraglotické (subglotické) nádory – postihuje hlasivkové vazy, roste sestupně do průdušnice, je velice vzácný, metastazuje brzy a má nejhorší prognózu.

Příznaky rakoviny hrtanu

Projevy rakoviny hrtanu se odvíjí od toho, jaká konkrétní část hrtanu nebo hlasivek je postižena. Zákeřnost onemocnění spočívá v tom, že v prvních stádiích může napodobovat běžná zánětlivá onemocnění horních dýchacích cest. Někteří pacienti navíc nemusí dlouhou dobu pociťovat vůbec žádné příznaky. Varovným signálem je chrapot, který trvá déle než dva týdny.

Pokud se u člověka objeví níže uvedené typické příznaky rakoviny hrtanu, neměl by s návštěvou lékaře otálet:

• neustupující chrapot,
• pocit cizího tělesa v krku,
• zhrubnutí hlasu,
• dýchací problémy,
• bolest v krku,
• problémy s polykáním,
• zduření mízních uzlin.

Diagnostika rakoviny hrtanu

Při podezření na rakovinu hrtanu by měl pacienta vyšetřit specialista z oddělení ORL (otorhinolaryngologie), který oblast prohlédne pomocí laryngoskopického zrcadla. Pokud objeví růst podezřelé tkáně, odebere z ní prostřednictvím biopsie vzorek na histologické vyšetření. Podle toho se určí, zda se jedná o zhoubný nádor, či nikoliv.

Z moderních zobrazovacích metod, které umožňují lokalizovat přesný rozsah nádoru, se používá výpočetní tomografie a magnetická rezonance. Stav krčních uzlin pak lze monitorovat pomocí ultrazvukového vyšetření.

Rakovina hrtanu: prognóza

Úspěšnost léčby závisí v případě rakoviny hrtanu na včasném odhalení nádoru. Nejlepší prognózu mají proto nádory glotické, u nichž se objeví typický chrapot časně. U supraglotických nádorů přicházejí pacienti k lékaři později, protože se klinické příznaky často objeví až v pokročilém stádiu nemoci. V tomto případě jde hlavně o dušnost, která signalizuje, že už se rakovina rozšířila do okolních tkání.

Pokud je nemoc odhalena v počátečním stádiu, má pacient vysokou šanci na kompletní zotavení bez pozdějších recidiv nebo komplikací. U rozvinutých nádorů má pacient jen 40% šanci, že přežije následujících pět let bez recidiv či vážných komplikací. Neléčená rakovina hrtanu má fatální následky, které vedou k úmrtí do jednoho roku.

Léčba rakoviny hrtanu

Nezbytnou součástí léčby je u karcinomu hrtanu operace. Lékaři musí odstranit nádorovou tkáň, tudíž rozsah a povaha výkonu závisí na tom, jak moc je rakovina rozšířená. Provádí se:

• chordektomie – odebrání hlasivek,
• parciální horizontální laryngektomie – odebrání části hrtanového sloupce,
• úplná laryngektomie – odebrání celého hrtanu.

Při operaci se lékaři snaží o zvolení vhodného postupu, aby kromě odstranění nádoru došlo pokud možno k zachování funkce hrtanu. U pokročilých stádií rakoviny to ale není vždy v jejich silách. Často je nutné s nádorem odebrat i krční uzliny, do kterých by mohly nádorové buňky metastazovat.

V případě úplné laryngektomie pacient přijde o hlas a také se poškodí funkce dýchání, což se dá následně řešit různými způsoby. V prvé řadě je zde potřeba zajistit vstup do dýchacích cest tracheostomatem (otvorem v krku), kterým je zavedena průdušnicová kanyla zajišťující, že otvor nezaroste.

Jedním ze způsobů zachování hlasu je chirurgické vytvoření spoje mezi průdušnicí a jícnem. V jícnu se vytvoří řasa, která dokáže kmitáním tvořit základní tóny. Pacient může pak díky nácviku časem zvládat i plynulou konverzaci. Další možností je speciální přístroj k tvorbě hlasu zvaný elektrolarynx.

Chirurgická léčba se u pokročilých fází rakoviny velmi často kombinuje s radioterapií (ozařováním) a chemoterapií. Do popředí se dostává také biologická léčba.

Po ukončení léčby je nezbytné pravidelně docházet na kontroly, které se první rok po vyléčení provádí každý měsíc. V dalších letech se intervaly mezi kontrolami postupně prodlužují. Lékaři také doporučují poctivě dodržovat zásady zdravého životního stylu. Pro pacienty s rakovinou hrtanu to znamená nekouřit a omezit konzumaci alkoholických nápojů.

Zdroje: medimerck.cz, mou.cz, ncbi.nlm.nih.gov, sciencedirect.com