Salmonelóza (salmonela)

Trápí vás nepříjemné bolesti břicha a každou chvíli běháte na toaletu? Na vině může být salmonelóza, která se řadí mezi nejčastější průjmová onemocnění dětí i dospělých. Přenáší se prostřednictvím infikovaných potravin nebo z člověka na člověka, a to zejména při nedodržování hygienických zásad. Ačkoliv obvykle mívá salmonelóza mírný průběh, rozhodně ji nepodceňujte, jelikož v některých případech může končit i smrtí pacienta.

Co je salmonelóza?

Pojem salmonelóza (nebo také salmonela) se používá jako označení pro akutní průjmová bakteriální onemocnění, která mají na svědomí netyfoidní bakterie rodu Salmonella. Nákaza typicky mívá sezónní průběh, přičemž nejčastěji se s ní lidé potýkají v průběhu letních měsíců. V České republice se touto chorobou každoročně nakazí až 30 000 obyvatel.

Salmonelózou, což je v podstatě bakteriální gastroenteritida, může onemocnět každý. Nejvíce jsou však ohroženy děti do 5 let věku, osoby s oslabenou imunitou a starší lidé, které trápí jiné onemocnění. Vnímavější pak bývají i pacienti trpící sníženou aciditou žaludku, u nichž k rozvoji onemocnění stačí podstatně menší množství mikrobů.

Příčiny onemocnění

Původcem salmonelóz jsou netyfoidní bakterie rodu Salmonella, které jsou značně odolné vůči vlivům okolního prostředí. Jsou schopné přežít s kyslíkem i bez kyslíku, nejrychleji se vyvíjí při teplotě 37 °C, ale skvěle zvládají i pokojové klima a dobře snáší teploty pod bodem mrazu. Poměrně snadno je ovšem dokáže zničit:

• kyselé prostředí,
• běžné dezinfekční prostředky,
• teplota nad 70 °C, ideálně po dobu alespoň 5 minut.

Na světě existuje více než 2000 různých sérotypů salmonel, v našich podmínkách však u člověka způsobuje nepříjemné zdravotní komplikace především Salmonella enteritidis, přičemž Salmonella typhi je pak zodpovědná za rozvoj břišního tyfu a Salmonella paratyphi za rozvoj paratyfů. Jen malé množství salmonel je však adaptováno pouze na lidské hostitele.

Salmonela: přenos

Pacienty často zajímá, jestli je salmonela nakažlivá a jakým způsobem se přenáší. Vzhledem k tomu, že se jedná o antropozoonózu, zdrojem nákazy jsou infikovaná zvířata a jejich produkty. K přenosu onemocnění dochází alimentární cestou, tedy konzumací potravin a tekutin, které jsou kontaminované bakteriemi rodu Salmonella. Další možností je přímý kontakt s nakaženými zvířaty či s nemocnými osobami.

Pokud se na člověka infekce přenese skrze potraviny, lékaři dále rozlišují, zda se jedná o nákazu primární, či sekundární. V prvním případě jsou za nákazu zodpovědná přímo nemocná zvířata, z jejichž produktů bylo jídlo připraveno (například drůbež). Nejrizikovější je podle hygieniků konzumace nedostatečně tepelně upraveného masa a vajec (volské oko, vejce na hniličku, ale i majonéza nebo různé krémy).

Ke druhotné kontaminaci dochází při skladování, přípravě a distribuci nezávadných potravin, které přijdou do kontaktu s nakaženým zvířetem či osobou, ale často i křížením čistého a nečistého provozu ve stravovacích zařízeních. Na vině je obvykle kontakt potravin se znečištěnou pracovní plochou či kontaminovanými pomůckami, jako jsou prkénka, nože nebo různé nádobí.

Ne všichni, kteří sní nějakou kontaminovanou potravinu, však onemocní. Vždy totiž záleží na dávce zkonzumovaných mikroorganismů a na zdravotním stavu konzumenta. Infekční dávka, která je nutná k tomu, aby se člověk salmonelózou nakazil, je poměrně vysoká. Do organismu pacienta musí proniknout více než milion živých mikrobů, u vnímavějších osob však často stačí i nižší dávka.

Přímý přenos salmonelózy z člověka na člověka je spíše ojedinělý. Dochází k němu především u lidí, kteří nedbají na základní pravidla osobní hygieny (hlavně po použití WC či během přípravy jídel), nebo u pacientů se sníženou imunitou. Mezi rizikové dále patří i pacienti, kteří:

• trpí chronickým zánětem žaludku (gastritidou),
• prodělali odstranění žaludku (gastrektomii),
• užívají prostředky pro neutralizaci žaludečních šťáv (antacida).

Inkubační doba salmonelózy

Onemocnění většinou propukne v intervalu 6–12 hodin po konzumaci kontaminované potraviny, jako maximální doba od průniku bakterií do lidského organismu až po manifestaci prvotních příznaků se pak uvádí 48–72 hodin.

Jaké má salmonelóza příznaky?

Pro salmonelózu je typická nevolnost, kterou doprovází vodnaté průjmy přetrvávající klidně i několik dnů. Stolice mívá zpočátku normální barvu, později však obvykle získá zelenavý nádech a někdy se může objevit také hlen, hnis nebo dokonce krev. Mezi další charakteristické projevy salmonely patří:

• bolesti břicha,
• křeče,
• zvracení,
• zvýšená teplota,
• bolesti hlavy,
• třesavka,
• únava a schvácenost,
• malátnost.

U některých pacientů může mít salmonelóza asymptomatický průběh. Tito nakažení nepociťují žádné zdravotní obtíže a bakterie jsou z jejich těla časem vyloučeny společně se stolicí. Než k tomu ovšem dojde, mohou kolem sebe nákazu dále šířit, aniž by o svém onemocnění věděli.

Možné komplikace

Ačkoliv ve většině případů mívá salmonelóza průběh poměrně mírný, tuto chorobu není radno podceňovat. Dokáže být totiž velice zákeřná a pacientům může způsobit velmi nepříjemné komplikace nebo dokonce i smrt. Největší riziko představuje salmonelóza u dětí a starších pacientů, ale ohrožuje také jedince s jiným onemocněním či oslabenou imunitou.

Vzhledem k těžkým průjmům a velkým ztrátám tekutin se v průběhu onemocnění mohou objevit příznaky dehydratace, jako je například nízký krevní tlak, apatie, neklid, suchý jazyk či snížený tonus kůže. Těžká dehydratace pacientům následně způsobuje silné křeče a tachykardii, přičemž v některých případech může dokonce dojít i ke ztrátě vědomí a selhání ledvin. Mezi další možné komplikace patří:

• osteomyelitida (hnisavý proces v kosti),
• endokarditida,
• vznik abscesů v měkkých tkáních. 

U imunokompromitovaných jedinců někdy dochází k oslabení přirozené ochranné bariéry tvořené žaludečními kyselinami a mikroflórou ve střevě a salmonely tak mají možnost proniknout také do střevní stěny, kde se následně rozmnoží a mohou způsobit zánět sliznice. Jakmile se pak dostanou do krevního řečiště, mohou se nebezpečně rozšířit po celém těle a vzácně dochází také k rozvoji sepse a multiorgánovému selhání, což může skončit smrtí pacienta.

Diagnostika

V případě salmonelózy se diagnostika provádí především na základě anamnézy, fyzikálních příznaků onemocnění a laboratorních vyšetření. Specifické testy na salmonelu spočívají v odebrání pacientovy stolice a kultivačním vyšetření tohoto vzorku.

Jak se léčí salmonelóza?

Léčba salmonelózy obvykle probíhá v domácím prostředí, přičemž stačí dodržovat klidový režim a zavést speciální dietu. Antibiotika v tomto případě nejsou příliš vhodná, jelikož mohou značně prodloužit dobu vylučování salmonel z pacientova organismu. Místo toho je možné podat dezinficiencia (například Endiaron), adsorbencia (Smecta) či fluorochinolony, ty jsou ale u dětí kontraindikovány.

Významnou součástí léčby je doplňování tekutin (rehydratace), které pacient ztrácí v důsledku průjmů, zvracení a nadměrného pocení. Ideální jsou například speciální rehydratační nápoje nebo minerálky, jež obsahují větší množství iontů, které se v průběhu onemocnění z těla ztrácí. V těžších případech je pak nutné napojit pacienta na infuzi.

Pokud dojde k tyfoidnímu průběhu onemocnění nebo dojde k nebezpečným komplikacím, které zahrnují například orgánové selhání, je nutná hospitalizace pacienta a intenzivní léčba prostřednictvím antibiotik.

Dieta při salmonelóze

Důležitá je u salmonelózy dieta, která spočívá ve vyloučení veškerých mastných, smažených a tučných jídel, která by mohla zbytečně dráždit pacientův žaludek. Vyvarovat byste se měli mléka, masa, listové zeleniny, čerstvého ovoce (s výjimkou banánů či nastrouhaných jablek), ale i čokolády.

Lékaři doporučují konzumovat pouze lehké a bezezbytkové potraviny, jako je například bramborová či rýžová kaše, polévka z kořenové zeleniny nebo třeba suché pečivo. Jakmile se stav pacienta začne zlepšovat, je možné přidat také těstoviny, libové maso a ovoce. Příliš rychlý přechod na normální stravu by mohl způsobit, že se průjem opět vrátí.

Pokud se nákaza projeví u kojence, matka ho neodstavuje, ale měla by důsledně dodržovat zvýšenou osobní hygienu. Starší děti pak mohou v rámci diety konzumovat například rýžový nebo mrkvový vývar a vhodným doplňkem jsou také rozmačkané banány či nastrouhaná jablka. Dietu je však v každém případě nutné přizpůsobit věku i aktuálnímu stavu dítěte.

Prevence

Abyste předešli rozvoji salmonelózy, je nutné dodržovat základní hygienické standardy a zároveň v co největší možné míře dbát na zabezpečení zdravotní nezávadnosti konzumovaných potravin. Preventivní opatření, která by měla šíření salmonelózy účinně zabránit, shrnula Světová zdravotnická organizace v Ženevě do „10 zlatých pravidel“. Sem patří:

• Správný výběr potravin – nekupujte potraviny s prošlou dobou trvanlivosti, omezte konzumaci rizikových potravin (například majonézové saláty) a veškerou zeleninu či ovoce před konzumací důkladně omyjte.
• Dostatečná tepelná úprava potravin – teplota ve všech částech pokrmu by při vaření či pečení měla dosáhnout alespoň 70 °C po dobu nejméně 10 minut. Pozor si dejte třeba při grilování kuřat nebo používání syrových vajec.
• Konzumace jídel ihned po jejich přípravě – jestliže pokrm při pokojové teplotě chladne, mohou se v něm začít množit bakterie, které tepelnou úpravu přežily.
• Uchovávání hotových pokrmů – jídlo uchovávejte buď v teplém stavu (nad 60 °C) nebo v chladničce (méně než 10 °C).
• Opětovná konzumace uvařených pokrmů – před opětovnou konzumací již jednou uvařených jídel je nutné vše důkladně ohřát, opět alespoň na teplotu 70 °C.
• Kontakt syrových a uvařených potravin – skladujte syrové a tepelně upravené produkty zvlášť a nepoužívejte k jejich přípravě stejné neumyté kuchyňské náčiní, jelikož bezpečně tepelně upravené potraviny mohou být při kontaktu s těmi syrovými infikovány bakteriemi.
• Mytí rukou – ruce si myjte vždy před zpracováním potravin i po něm, při každém přerušení činnosti, při změně práce (například přechod od syrového masa k tepelně upravenému), ale také po použití WC nebo třeba před jídlem.
• Čistota v kuchyni – udržujte veškeré kuchyňské náčiní i nádobí perfektně čisté, po každém použití ho důkladně umyjte a pravidelně měňte mycí houby i utěrky.
• Ochrana potravin před hmyzem a zvířaty – vždy uchovávejte potraviny v uzavřených obalech a na místech, kde nemohou přijít do kontaktu s žádnými zvířaty.
• Používání pitné vody – k přípravě jídel, vaření i mytí nádobí vždy používejte pouze pitnou vodu.

Zdroje: wikiskripta.eu, khsstc.cz, szu.cz, stefajir.cz